Polsko zná jméno nového prezidenta. Do prezidentského paláce zasedne populista Karol Nawrocki, který je velkým kritikem vlády tamního liberálního premiéra Donalda Tuska.
Populista Karol Nawrocki těsně zvítězil v polských prezidentských volbách. Získal 50,89 procenta, zatímco jeho protivník, liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, dostal v ostře sledovaném souboji 49,11 procenta.
Země má za sebou takřka infarktové okamžiky. Po zveřejnění prvních odhadů kolem deváté večer se totiž za vítěze prohlásil starosta Varšavy.
Jak ukázaly další hodiny a finální výsledky, prohlášení bylo předčasné. Nakonec oba kandidáty oddělilo jen zhruba 370 tisíc hlasů – Polsko má přes 29 milionů registrovaných voličů.
„Zachráníme Polsko. Nedovolíme, aby (premiér) Tusk upevnil svou moc,“ prohlásil Nawrocki krátce po potvrzení vítězství.
„Profiluje se v první řadě jako konzervativní vlastenec. Zmínil to přímo ve svém prvním projevu, který pronesl hned, jak byly zveřejněny exit polly. Mluvil mimo jiné o tom, že je kandidátem, který sjednotil tamní vlastenecký tábor,“ popisuje Voxpotem oslovený analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.
Nawrocki se během předvolební kampaně snažil vykreslit volby jako referendum o Tuskově vládě, kterou popsal jako městskou elitu, jež nemá pojetí o problémech běžných Poláků.
„Já jsem prostě jeden z vás,“ prohlásil na jednom z předvolebních mítinků v městečku Bělá Podleská kandidát, kterému nakonec neuškodilo ani několik skandálů.
Zklamání pro Tuska
Vítězství populistického kandidáta, který měl podporu například amerického prezidenta Donalda Trumpa, je především špatnou zprávou pro liberálního premiéra Donalda Tuska a jeho vládu. Až dosud se přitom musela vyrovnávat s postoji dosavadního prezidenta, konzervativce Andrzeje Dudy.
Podle Lebdušky už Tuskova vláda záměrně některé věci nepředkládala nebo neschvalovala právě z obav z možného Dudova veta.
„Nawrocki v tomhle kurzu bude asi pokračovat. Možná bude ještě tvrdší, ale těžko říct. Jak není politik, nevíme, jakým způsobem se bude nové roli chovat,“ vysvětluje analytik. Spolupráce mezi budoucím prezidentem a premiérem bude tedy komplikovaná.
Naopak shodnout se mohou například v oblasti bezpečnosti, ekonomického programu, zlepšení tamního zdravotnictví nebo – s výhradami – podpory Ukrajiny.
Na rozdíl od dalších euroskeptiků ve střední Evropě, jako je třeba slovenský premiér Robert Fico nebo maďarský předseda vlády Viktor Orbán, Nawrocki vojenskou pomoc bránící se zemi podporuje.
Nawrockého podpora má však limity. Ještě během předvolební kampaně se nechal slyšet, že je proti možnému členství Ukrajiny v NATO.
„Pak je tam také celá řada jiných problémů, ať už je to vztah k ukrajinským uprchlíkům, nebo třeba polsko-ukrajinské spory o historická témata, hlavně tedy etnické čistky Poláků ve Volyni za druhé světové války a exhumace obětí,“ vyjmenovává Michal Lebduška.
V Polsku také rezonovala otázka dovozu ukrajinských, především zemědělských výrobků. „V těchto záležitostech bude Nawrocki výrazně kritičtější než vláda a potáhne ji k nějaké tvrdší politice,“ uzavírá.
