Konzervativní filmař Michael Pack vyhodil po nástupu do čela Americké agentury pro globální média šéfy všech médií, která pod ni spadají. Propuštěn byl i Jamie Fly, prezident Rádia Svobodná Evropa sídlícího v Praze. Nyní hrozí, že se z vysílání médií spadajících pod USAGM, které sleduje každý týden více než 300 milionů lidí po celém světě, stane „Trumpova televize”.
Když jsme se minulý rok ptali zástupců ruské televize RT na její fungování, velmi ochotně stáčeli řeč k Americké agentuře pro globální média (USAGM). Upozorňovali na to, že i když je USAGM podle vlastních slov nezávislá, ve skutečnosti plně závisí na financování americkou vládou. Tedy podobně jako sama RT, kterou přitom její kritici označují za hlásnou troubu Kremlu a nástroj ruské propagandy.
Pod USAGM spadají média, která po celém světě vysílají pro 340 milionů lidí. Její součástí je Hlas Ameriky, oficiální zahraniční vysílání USA, a několik regionálních stanic: rádia Svobodná Evropa a Svobodná Asie, Middle East Broadcasting Network, která vysílá na Blízkém východě, Radio TV Martí se zaměřením na Kubu a Open Technology Fund, který pro změnu vyvíjí technologie na podporu svobody internetu.
Největší nevoli vzbuzuje jmenování Jonathana Alexandreho do rady Rádia svobodná Asie. Alexandre je politický ředitel evangelikální organizace Liberty Council, která bojuje proti právům LGBT osob a v minulosti se proslavila nařčením knihovny v Jacksonvillu z čarodějnictví kvůli zorganizování čtení Harryho Pottera.
Na rozdíl od RT, která opakovaně šířila zavádějící informace a nepravdy, dosud média v rámci USAGM dodržovala vysoké standardy novinářské nezávislosti. Například v hodnocení agentury Media Bias/Fact Check vykazují jen minimální zkreslení a buď „většinou faktické“ nebo „vysoké“ hodnocení faktičnosti informací. Oproti tomu RT dostala při hodnocení stejnou metodologii nejnižší možnou známku.
Všechno se ale může změnit s nástupem nového výkonného ředitele Michaela Packa, kterého do čela USAGM začátkem června jmenoval prezident Donald Trump.
‘Breitbartizace’, čistky a Harry Potter
Trump navrhl konzervativního filmaře a spolupracovníka kontroverzního prezidentova exporadce Steva Bannona do čela agentury už v roce 2018. Senát ale jeho nominaci potvrdil teprve na začátku června letošního roku. V reakci na nástup nového šéfa rezignovala dosavadní prezidentka Hlasu Ameriky Amanda Bennettová i její zástupkyně. Krátce na to Pack vyhodil šéfy všech ostatních médií spadající pod USAGM.
Nový šéf zároveň zveřejnil dopis zaměstnancům, ve kterém se sice zavázal k nezávislosti Agentury, zároveň ale slibuje “prozkoumat některé problémy, které se v médiích objevily”. Tato slova vzbuzují mezi novináři v rámci USAGM obavy. Vybavuje se zejména předloňské prohlášení Steva Bannona, Packova blízkého spolupracovníka a mentora, který říkal, že média jako Hlas Ameriky musí být změněna “od hlavy k patě.” Podle Bannona jsou totiž součástí takzvaného “hlubokého státu”, konspirační představy o síti vlivných státních úřednících sabotujících vládnutí prezidenta Trumpa.
Směrem k Hlasu Ameriky také mířila nedávná kritika Donalda Trumpa, který prohlásil jeho informování o Číně i dalších amerických protivnících za nechutné. Bílému domu vadilo, že Hlas Ameriky pokrýval snahy čínské vlády potlačit šíření pandemie Covid-19. Na základě této kritiky nařídilo v polovině června vedení amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) svým zaměstnancům, ať s novináři stanice nemluví.
Zaměstnanci USAGM varovali už před dvěma lety před snahou o “Breitbartizaci” agentury. Ta měla přijít s obsazením jejího vedení spojenci Steva Banona, tehdejšího šéfa ultrakonzervativního a konspiračního webu Brietbart News. Podle jejich slov se už tehdy snažil představitel Agentury André Mendes společně s se svým kolegou a přispěvatelem do Brietbartu, Jeffreyem Shapirem, o svržení vedení organizace a jeho nahrazení Trumpovými ideology.
Tyto snahy byly nakonec v roce 2018 neúspěšné a postavilo se proti nim množství vysoce postavených Demokratů. Teď Packovi ke svržení celého vedení organizace stačilo několik emailů. “Přecházíme do útoku, Pack to tam vyčistí,” řekl v reakci na bouři po jeho nástupu stanici Vox Steve Bannon.
Packovy čistky se dotkly i dozorčích rad jednotlivých médií, které byly doposud obsazeny zástupci obou politických stran – nově je nahradilo šest lidí napojených na konzervativní organizace.Největší nevoli vzbuzuje jmenování Jonathana Alexandreho do rady Rádia svobodná Asie. Alexandre je politický ředitel evangelikální organizace Liberty Council, která bojuje proti právům LGBT osob a v minulosti se proslavila nařčením knihovny v Jacksonvillu z čarodějnictví kvůli zorganizování čtení fantasy knih o Harrym Potterovi.
Své grande entrée nakonec Pack završil zmrazením všech výdajů, povýšení, najímání a dalších smluvních závazků. Proti vyhazovům se postavili jak demokratičtí, tak i republikánští politici. Čtyři bývalí členové dozorčí rady podali proti Packovi minulou středu žalobu, protože podle nich porušil federální zákon o nezávislosti novinářů a médií spadajících pod USAGM.
Osudový přílepek
Jak je možné, že dosud nadstranickou organizaci ovládla během několika dnů trumpovská politická klika? Odpověď se poněkud překvapivě skrývá v americkém obranném rozpočtu na rok 2017. Do roku 2016 vedla USAGM (tehdy ještě pod názvem Vysílací rada guvernérů) devítičlenná rada zástupců obou politických stran a ministra zahraničí.
Rada sloužila podle vlastních slov jako „ohnivý val mezi volenými politiky a novináři“ jednotlivých médií. Kvůli údajně nízké produktivitě a problémům s dohledem nad organizací se ale ve Washingtonu dlouho mluvilo o tom, že by agenturu měl vést jediný výkonný ředitel. Republikánský poslanec a předseda Sněmovního výboru pro zahraničí Ed Royce nakonec „propašoval” svoji verzi zákona, který Vysílací radu přetvořil v dnešní USAGM, do návrhu obranného rozpočtu na rok 2017.
Rádio Svoboda spadající pod USAGM má svou základnu v Praze. Začne se s jeho novým vedením z Česka šířit do světa propaganda? Zdroj: Ondřej Zacha.
Než si nové legislativy skryté v rozpočtu někdo stihl všimnout, už bylo pozdě. Prezident Obama zákon v prosinci 2016 podepsal a vedení celé mediální agentury padlo na jediného šéfa doplněného o bezmocnou dozorčí radu. Sám bývalý prezident vyjádřil obavy nad ústavností nového uspořádání, jiní chtěli prosadit opatření, která by moc šéfa USAGM omezila. V současné bouřlivé americké politice je ale jen malá šance, že se něco takového podaří schválit. Osudová legislativa vstoupila v platnost senátním schválením prezidentova nominanta na začátku června a vzápětí nastaly čistky.
Trumpova televize
Není to poprvé, co se nějaká vláda pokoušela ovládnout globální americké vysílání. Redaktor veřejnoprávního NPR David Folkenflick připomíná snahy Reaganovy administrativy ovlivnit Hlas Ameriky nebo třenice ohledně nových regionálních vysílání na Blízkém východě. Packova čistka je ale bezpochyby nejradikálnějším zásahem v historii. Otázkou je, co je jeho cílem.
Někteří pozorovatelé zmiňují možnou snahu vytvořit jakousi oficiální vládní televizi Trumpovy administrativy, zejména v době, kdy dochází k ochlazení vztahů mezi prezidentem a populárním kanálem Fox News. Hlásnou troubou vlády by se teoreticky mohl stát Hlas Ameriky. Stanice založená za druhé světové války pro boj proti nacistické propagandě má už od roku 1948 Kongresem zapovězeno vytvářet obsah cílený na americké publikum. Jak ale upozorňuje Anne Applebaumová, v digitálním světě půjde jen těžko zamezit tomu, aby domácí publikum stránky Hlasu Ameriky navštěvovalo.
Na druhou stranu média spadající pod USAGM v tuto chvíli sleduje jen minimum Američanů a jejich vysílání vždy primárně směřovalo za hranice. Proto se Pack může spíš pokoušet vytvořit organizaci, která bude globálnímu publiku tlumočit pozice Trumpovy vlády. Vznikl by tak jakýsi americký ekvivalent ruské RT, která se ani netají tím, že je hlásnou troubou oficiální politiky Kremlu.
Demokracie a jazz
Podobně jako Češi poslouchali za železnou oponou vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy, tak i dnes sledují obsah amerických globálních médií miliony lidí v autoritářských režimech v Bělorusku, Ázerbájdžánu, Íránu nebo Číně. A podobně jako československá vláda rušila vysílání Svobodné Evropy, blokuje i současná Čína přístup na stránky Rádia Svobodná Asie.
Toto globální publikum americká média sleduje mimo jiné proto, že kromě amerických hodnot demokracie a liberalismu zprostředkovává americkou kulturu. Ostatně jedním z nejpopulárnějších pořadů za železnou oponou byl hudební pořad Hlasu Ameriky zaměřený na jazz. Možná ještě důležitější však je, že média pod USAGM jsou často v některých regionech jedním z mála zdrojů kvalitní žurnalistiky zaměřené na místní dění.
Lokální novináři se díky nim mohou zabývat místními kauzami a dodržují přitom americké novinářské standardy. Například Svobodná Evropa má v současnosti 27 jazykových mutací. V neposlední řadě působí média USAGM hlavně v zemích s nízkou úrovní svobody tisku. Proto i české vysílání Svobodné Evropy v roce 2002 skončilo, naopak loni bylo obnoveno rumunské a bulharské vysílání a připravuje se i opětovné spuštění toho maďarského.
Konec nezávislosti?
Obhajovat existenci vysílání zřizovaného americkou vládou ve světě je složité. Proč by měla například Svobodná Evropa nebo Hlas Ameriky nabízet ruským občanům protivládní informace, ale fungování Sputniku nebo RT v Evropě je problém, jak si nám loni postěžoval ruský senátor Andrej Klimov?
Odpověď dosud poskytovaly vysoké standardy nezávislé žurnalistiky a transparentní vedení včetně zmiňované „ohnivé zdi“ mezi volenými politiky a novináři. To, co se v posledních týdnech stalo s vedením USAGM, však tento protiargument do značné míry podkopává.
Přestože snahy o politické ovládnutí USAGM a jejích předchůdců nejsou nové, žádná administrativa ji takřka ze dne na den úplně neovládla. Proto se teď vyskytují oprávněné obavy, zda budou americká globální média pokračovat v nadstranickém přístupu k informování o americké politice, nebo se spíše stanou nástrojem k prosazování Trumpových zahraničních priorit.
Prezidentský kandidát Joe Biden, který má momentálně v preferencích před Donaldem Trumpem značný náskok, stanici Vox sdělil, že pokud bude zvolen, Michaela Packa z vedení USAGM vyhodí. To ale nestačí – dokud nebudou prosazena další pravidla znovu zajišťující nezávislost agentury a omezující moc jejího šéfa, jen těžko bude možné nahlížet na americké globální vysílání jako na nezávislé.
Sledujte také naši reportáž o ruských dezinformacích:
