Donald Trump zkouší limity prezidentské moci a po Washingtonu by mohl vyslat Národní gardu také do dalších měst ovládaných demokraty. Své rozhodnutí přitom staví na lživém tvrzení o míře zločinnosti.
Americký prezident Donald Trump rozhodl podřídit policii ve Washingtonu, D.C. federální vládě a kvůli domnělé „vysoké kriminalitě“ vyslat do hlavního města osm set členů Národní gardy.
„Vezmeme si město zpátky,“ prohlásil americký prezident. Město chce také „zbavit slumů“.
Na tiskové konferenci doplnil, že musí podniknout „historický krok na záchranu hlavního města před zločinem, krveprolitím, chaosem, špínou a ještě horšími věcmi“.
Washington je podle prezidentových tvrzení „jedno z nejnebezpečnějších měst na světě“, kde má počet vražd dosahovat vyšší úrovně než v kolumbijské Bogotě nebo v Mexico City.
Trump, kterého ve Washingtonu v posledních prezidentských volbách porazila Kamala Harris s náskokem více než osmdesáti procentních bodů, se dále nechal slyšet, že pokud to „bude potřeba“, vyšle do města i armádu.
Zmínil také další americké metropole jako Los Angeles, New York, Chicago nebo Baltimore, které jsou na tom „špatně, velmi špatně“. Neuvedl však, v čem konkrétně.
„Půjdeme ještě dál. Začínáme silně ve Washingtonu,“ naznačil zaměření na města, v jejichž čele stojí zástupci Demokratické strany.
Čtěte také: Kalifornie se bouří. Trump proti sobě poštval i své voliče
Poslední Trumpovy kroky na domácí půdě ukazují na významné posílení federální kontroly, jaké se podle serveru Axios v USA „často nevidí“. Během tiskové konference se před Bílým domem začaly shromažďovat demonstrující, aby vyjádřili nesouhlas s prezidentovým rozhodnutím.
Realita proti Trumpovi
Proti jeho výrokům ohledně zločinu se okamžitě postavila řada amerických politiků a političek. Ti především poukazují, že Trump lže: kriminalita ve Washingtonu v poslední době naopak klesá.
Demokratická starostka Muriel Bowser, která stojí v čele města od ledna 2015, připomenula, že Washington zaznamenal „obrovský pokles kriminality“.
Její slova potvrzují oficiální statistiky. „Podle údajů zveřejněných Metropolitní policií celkový počet násilných trestných činů v roce 2024 meziročně klesl o pětatřicet procent a je vůbec nejnižší za posledních třicet let,“ uvádí americké ministerstvo spravedlnosti.
„Kroky administrativy jsou bezprecedení, zbytečné a protiprávní,“ komentoval Trumpovo vystoupení washingtonský generální prokurátor Brian Schwalb. Doplnil, že i letos se zločinnost propadla o dalších šestadvacet procent.
Tato čísla se rozcházejí s daty FBI: zatímco policie mluví o poklesu o pětatřicet procent, FBI pouze o devíti. Zločinnost tedy klesá, údaje se ale liší v míře poklesu.
„Čísla se liší podle časového úseku a typu zločinů, které analyzujete,“ komentoval rozpor Adam Gelb z think tanku Council on Criminal Justice. „Celkově se ale odehrává nezpochybnitelný a velký pokles od léta 2023, kdy svého vrcholu dosáhl počet vražd, útoků se zbraněmi, loupeží a také krádeží aut,“ zdůraznil.
Spojené státy zaznamenaly nárůst v násilné trestné činnosti v roce 2020, kdy se objevily protesty a nepokoje během koronavirové pandemie. Podle FBI tehdy meziročně vzrostl počet vražd o třicet procent, což byl vůbec největší nárůst od chvíle, kdy úřad začal tyto statistiky zpracovávat. V následujícíh letech ale začala čísla klesat.
