Americký prezident na začátku dubna vyděsil svět radikálním navýšením cel vůči dovozům z většiny zemí. Po divoké reakci trhů své plány z velké části pozastavil, ale cla uvalená na Čínu naopak zvedl. Proč teď cuká i v jejich případě?
Obchodní politiku současného Bílého domu provází spousta zmatků a spekulací. Prezident Donald Trump je schopný radikálně měnit kurz mnohdy ze dne na den.
Americká média plní často anonymní citáty vládních úředníků, kteří se v prezidentově rozhodování snaží najít jakýsi řád a předvídají jeho další kroky.
Samotnému Trumpovi tento stav zjevně nevyhovuje. „Až se bude rozhodovat o clech, bude o nich rozhodovat přímo prezident. Cokoli jiného jsou pouhé spekulace,“ konstatoval zástupce mluvčí Bílého domu Kush Desai.
Primárním terčem Trumpova obchodních hněvu byla Čína. Zatímco svou dubnovou vlnu navyšování cel pro většinu světa pozastavil, cla pro Čínu postupně navýšil až na 145 procent.
V posledních dnech ale Bílý dům opět naznačuje změnu kurzu. Během několika tiskových konferencí Trump uznal, že cla, která uvalil na Čínu jsou velmi vysoká. Řekl také, že aktivně jedná s čínskými protějšky o jejich snížení.
„Nic z toho není pravda,“ komentoval Trumpova slova mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Kuo Ťia-kchun. Zvěsti o jednání o clech mezi Čínou a Spojenými státy označil za „nepodložené fámy bez věcných důkazů“.
Dopady své celní politiky se pokoušel Trump zjemnit tlakem na šéfa Federálního rezervního systému Jerome Powella, aby snížil úrokové sazby. Spekulace, že by Powella mohl i odvolat, ale naopak o to více znervóznila americké trhy.
Trump proto před několika dny řekl, že Powella odvolat nehodlá. Jeho aktuální výroky o údajném jednání s Čínou jsou zjevnou další snahou o totéž.
Všemocné dluhopisy
„Dřív jsem si říkal, že pokud je reinkarnace skutečná, chtěl bych se narodit znovu jako prezident, papež, nebo skvělý hráč baseballu. Teď si ale říkám, že bych se chtěl vrátit jako trh s dluhopisy. Ten zastraší každého,“ pronesl kdysi James Carville, poradce Billa Clintona.
Jeho šéf chtěl po příchodu do Bílého domu prosadit významný balík vládních investic do infrastruktury a federálních programů. Právě obavy o trh s dluhopisy ho donutily na všechny tyto předvolební sliby zapomenout.
Celní sny Donalda Trumpa může čekat podobný osud. Právě obavy o vývoj na trhu s dluhopisy měly být jedním z klíčových faktorů, které Trumpa donutily celní útok pozastavit.
Ministři financí a obchodu Scott Bessent a Howard Lutnick měli podle The Wall Street Journal v první půli dubna využít nepřítomnosti Trumpova obchodního poradce Petera Navarra, aby prezidenta přesvědčili o nutnosti pozastavit masivní cla na dovoz z většiny zemí světa.
Navarro je vedle samotného prezidenta nejhlasitějším proponentem navyšování cel – Bessent a Lutnick mají oproti němu daleko blíže k Wall Street. Navarra deník The New York Times vyloženě označuje za „trn v oku Wall Street“.
Za Trumpovým aktuálním váháním leží i jiné obavy. Server Axios informuje o schůzce v Oválné pracovně mezi prezidentem a řediteli třech největší obchodních řetězců v USA: Targetu, Walmartu a Home Depotu.
Jejich šéfové měli Trumpa varovat, že pokud nezmění svou obchodní politiku, hrozí v horizontu několika týdnů prázdné regály v obchodech zmíněných řetězců.
Domácí obavy jsou tak pravděpodobnějším důvodem Trumpova obratu, než zahraniční jednání, jejichž existenci Čína navíc popírá.
