Ve straně Tomia Okamury roste nová výrazná tvář. Možná překvapivě patří příslušnici národa, jehož podporu strana odmítá. Ukrajinka Olga Tietz už ve třiadvaceti dosáhla na pozici místopředsedkyně pražské buňky SPD a v posledních měsících je čím dál viditelnější.
Přichází v černých elegantních šatech, s decentním líčením, milá a usměvavá. A ke mně coby novinářce nečekaně otevřená.
Veřejně se netají svým veganstvím, ani původem: je Ukrajinka. Navzdory tomu dnes stoupá v kariérním žebříčku hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), které dlouhodobě brojí proti progresivním tématům i podpoře ukrajinské obrany vůči ruské agresi.
Proti mně si sedá Olga Tietz, nová politická naděje tuzemských nacionalistů. Za třiadvacet let svého života toho stihla poměrně dost. Naučila se téměř bez přízvuku česky, obsadila post místopředsedkyně pražské organizace SPD a na sítích si buduje základnu fanoušků.
Propaguje přitom postoje, které by od Ukrajinky v současnosti čekal jen málokdo. Odmítá muniční pomoc bránící se zemi, podporovatele zbrojních dodávek přirovnává ke „chciválkům“ a ruskou válku označuje za geopolitický souboj Moskvy a Washingtonu.
Vedle toho se profiluje jako zastánkyně tradičních hodnot a budí na sítích rozruch svým tažením proti novodobé levici a progresivistům. Ty na svém účtu na síti X obvykle nazývá „libtardy“ či „lepšolidmi“. Trnem v oku je jí feminismus, údajná LGBTQ propaganda a s ní i liberální agenda jako taková.
„Jste proti potratům? Jste proruský. Jste proti liberalismu? Popíráte holokaust. Jste proti válce? Jste zase proruský. Napíšete cokoliv? Je to proruské a popíráte holokaust,“ stěžovala si v jednom ze svých dubnových postů.
Jindy je ještě ostřejší. Například když se řeč třeba stočí k vládnímu zmocněnci pro strategickou komunikaci Otakaru Foltýnovi.
„Čím blíže je konec impéria, tím šílenější jsou jeho zákony. Čím blíže je konec Foltýnovců, tím agresivnější je jejich vřískot,“ rozohnila se nedávno na jeho adresu a sklidila za svůj komentář stovky lajků.
Ukrajina? Hlavně mír
Ještě před rokem o Olze Tietz prakticky nikdo nevěděl. Teprve loni v prosinci se začala více objevovat v médiích a letos v lednu si pak pod profilovou fotkou, na které pije půllitr piva, založila účet „Olga z SPD“ na sociální síti X.
Od té doby dosahují mnohé její příspěvky desítek tisíc zhlédnutí. Většina se točí kolem klasických témat, kterých se drží i její straničtí kolegové: kritika vlády Petra Fialy, zelené politiky, bruselského „diktátu“ nebo hájení takzvaného „normálního“ světa. To vše Tietz komentuje sarkastickým tónem.
I přes svůj ostřejší jazyk však nejvíce vášnivých reakcí vzbuzují její postoje ohledně Ukrajiny. Těmi se již ostatně proslavila také u části ukrajinské diaspory.
Loni v prosinci se například v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova vymezila proti dovozu zbraní do rodné země a prohlásila, že Češi podporující Ukrajinu konflikt pouze eskalují a sama by podpořila anexi částí území výměnou za mír.
Nikdo z Ukrajinců mi tu nikdy neřekl, že by nepodporoval celistvost země.
Odpovědi na sebe nenechaly dlouho čekat. Proti jejímu vystoupení se ohradila komunální politička z hnutí STAN Inga Petryčka, která je také původem z Ukrajiny a žije v tuzemsku dvacet sedm let.
„Byl to pro mě šok, když jsem ji slyšela. Nikdo z Ukrajinců mi tu nikdy neřekl, že by nepodporoval celistvost země. A to jsem se bavila s tisíci z nich,“ vysvětluje Voxpotu.
Podobné reakce kolem sebe slýchá i další tvář zdejší ukrajinské komunity, zejména té pražské, Marija Prokopjuk. Olgy si podle svých slov všimla kvůli množícím se otázkám z okolí až nedávno. Místní Ukrajinci sice Olgu registrují čím dál víc, ale bližší informace o ní nikdo nemá, přiznává Prokopjuk pro Voxpot.
Za pravdu jí dává i Petryčka. „Nevšimla jsem si, že by byla v naší diaspoře nějak aktivní,“ míní zastupitelka za STAN.
Tietz to nerozporuje: v diaspoře prý nikdy příliš činná nebyla a není. Jak přiznává, tíhla naopak k Čechům. Její začátky u nás přitom zdaleka nebyly idylické a mnohdy nesly nánosy xenofobie, z jejíhož šíření je často viněna právě SPD.
Šikana i osamělost
Do Česka se s rodinou přestěhovala, když jí bylo deset let. Nezamířila hned od Prahy, ale do ústeckého Žatce, kde její rodiče získali práci jako zubaři. Vstřícné přijetí tu na ni nečekalo – první větší problémy nastaly, jakmile nastoupila do zdejší základní školy.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
