Britský premiér Keir Starmer oznámil, že stejně jako Francie jeho země uzná Palestinu na zářijové schůzce Valného shromáždění OSN. Paříž mezitím zvyšuje diplomatické úsilí, aby ke stejnému rozhodnutí přiměla další státy.
Po týdnech tlaku od členů kabinetu, zákonodárců i protestujících v ulicích britský premiér Keir Starmer oznámil, že na zářijovém Valném shromáždění OSN Velká Británie uzná Palestinu.
Nebude to ale jen tak. Předseda vlády se totiž nechal slyšet, že Londýn by mohl od tohoto kroku ustoupit, pokud Izrael splní několik podmínek – konkrétně aby přistoupil na příměří s Hamásem, podpořil dvoustátní řešení a kývl na to, že nebude anektovat nyní okupovaný Západní břeh.
„Ve skutečnosti je toto ultimátum pouze rétorické,“ poznamenal lakonicky britský list The Times. Starmer totiž ví, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu na podobné ústupky jen tak nekývne.
Izraelská vláda Starmerův krok okamžitě odsoudila a označila ho za „odměnu pro Hamás“. Změna britského postoje podle ní poškozuje „úsilí o dosažení příměří“ i snahu na propuštění rukojmích.
Podívejte se také: Proč nedokážeme situaci v Gaze pojmenovat takovou, jaká je?
Na zvláštním zasedání kabinetu se britský premiér nechal slyšet, že nyní „je správný čas posunout toto rozhodnutí kupředu“, protože se zhoršuje humanitární situace v Gaze a snižuje se výhled na ukončení bojů.
„Vidíme hladovějící nemluvňata, děti, které jsou příliš slabé na to, aby se postavily. Jsou to obrázky, které nám v paměti utkvěly na celý život,“ prohlásil.
Současně zopakoval, že Hamás musí propustit všechny zbývající rukojmí, složit zbraně a přijmout, že nebude hrát žádnou roli v budoucí vládě Gazy.
Ohledně uznání Palestiny se tedy Británie podle všeho na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN přidá po bok Francie. Odhodlání Paříže k tomuto kroku oznámil prezident Emmanuel Macron 25. července a Francie by tak měla být první ze zemí G7, která Stát Palestina oficiálně uzná.
„Mír je možný. Potřebujeme okamžité příměří, propuštění všech rukojmích a masivní humanitární pomoc lidem z Gazy,“ napsal Macron na X.
Francouzský prezident chce, aby uznání Palestiny mělo co nejširší dopad, a proto plánuje rozjet diplomatickou ofenzivu. Ta by měla přimět ostatní země k stejnému kroku.
„Jen politické, dvoustátní řešení odpoví na legitimní touhy Izraelců a Palestinců žít v míru a bezpečnosti. Není k tomu žádná alternativa,“ prohlásil francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na třídenní konferenci k Palestině, jež odstartovala v pondělí v New Yorku. Společně ji vedly právě Francie a Saúdská Arábie.
Francie a dalších čtrnáct zemí v návaznosti na konferenci společně vydaly 30. července prohlášení, ve kterém vyzývají vlády po celém světě, aby Palestinu uznaly. Mluví také o zajištění ekonomické životaschopnosti budoucího samostatného státu a jeho rekonstrukci. Klíčové je rovněž nasazení dočasných mezinárodních stabilizačních sil.
Svůj podpis pod prohlášení připojily například Kanada, Austrálie, Irsko, Španělsko, Nový Zéland, Portugalsko či Slovinsko.
Na závěr třídenní konference byla zveřejněna také závěrečná deklarace. Ta obsahuje neobvyklá slova arabských zemí k Hamásu.
Sedmnáct arabských států, včetně Saúdské Arábie, Kataru nebo Egypta, odsoudilo útoky Hamásu ze 7. října 2023 a vyzvalo ho, aby složil zbraně a byl vyloučen z politiky v Gaze. „V rámci ukončení války Hamás musí ukončit svou vládu v Gaze a předat své zbraně palestinské samosprávě,“ píše se v deklaraci.
Země současně vyzvaly k uzavření okamžitého příměří, propuštění všech rukojmích a plnému otevření celého Pásma pro humanitární pomoc.
Čtěte také: V Gaze tě zabije jedna kulka, tady tě zabíjejí stokrát denně
Jejich vlády pak uvedly, že jsou otevřeny normalizaci vztahů s Izraelem, pokud to ovšem půjde ruku v ruce s vytvořením palestinského státu.
Francouzský ministr zahraničí Barrot označil tuto deklaraci za „historickou a bezprecedentní“. „Vůbec poprvé arabské země a státy Blízkého východu odsoudily Hamás a útoky ze 7. října a vyzvaly k jeho odzbrojení a vyloučení z palestinské vlády. A také jasně vyjádřily svůj záměr normalizovat v budoucnu své vztahy s Izraelem,“ komentoval.
Humanitární situace v Gaze se mezitím neustále zhoršuje a rapidně přibývá lidí, na které dopadá hlad. Na situaci v tomto úzkém pruhu území chtěli upozornit také aktivisté plující na lodi Handala, jež měla na palubě symbolické dodávky humanitární pomoci. Plavbu organizovala aktivistická skupina Freedom Flotilla Coalition.
Loď ale do svého cíle v Gaze nedoplula. Stejně jako první plavidlo Madleen, které se pokoušelo dostat do Gazy na začátku června, ji společně s jednadvaceti novináři a aktivisty na palubě zadržela izraelská armáda.
Mezi posádkou byl také Chris Smalls, který na sebe upozornil v roce 2022, kdy se mu společně s dalšími podařilo založit vůbec první odbory Amazonu v USA, konkrétně na Staten Islandu. Skupina Freedom Flotilla Coalition tvrdí, že Smalls byl členy izraelské armády zbit.
