Cena kakaa na trzích od začátku letošního roku výrazně vzrostla. Stojí za tím nepříznivé počasí v západní Africe, odkud pochází většina světové produkce kakaa.
Kdyby se slavný čokoládový továrník Willy Wonka mohl na chvilku přenést z knih a filmů do skutečného světa, asi by si zoufal. Místo excentrických kousků by se smutným pohledem sledoval, jak cena kakaa šplhá stále výš a výš, a raději by se asi zase vrátil do světa fantazie.
Někteří výrobci stále častěji sází na to, že své produkty raději naplní karamelem či oříšky než čokoládou.
Podobné pocity mohou mít v posledních týdnech všichni milovníci čokolády. Od začátku letošního roku cena hnědého prášku vylétla na úroveň, kterou agentura Bloomberg označuje za „nepředstavitelnou“. Na začátku roku se obchodovalo za méně než 4200 dolarů za tunu. Tento týden vůbec poprvé v historii cena překročila hranici devíti tisíc dolarů za tunu a směřuje k deseti tisícům.
A ani výhled není optimistický, protože očekávaná úroda bude nižší než v předchozích letech. Ceny kakaa tak zřejmě v dalších měsících kvůli neúrodě v západní Africe ještě porostou, a společně s tím si připlatí i zákazníci po celém světě. „Hodně hráčů už oznámilo, že zvyšuje ceny. I my patříme do této skupiny,“ řekl k tomu Martin Hug ze švýcarské společnosti Lindt & Sprüngli.
Místo čokolády karamel
Ve hře jsou ale i jiné možnosti než jen zvýšení cen. Čokoládové společnosti nyní hledají různé cesty, jak se s rostoucími cenami kakaa vyrovnat. Zvažují zmenšení tyčinek či tabulek nebo propagace jiných sladkostí, což ostatně není žádnou novinkou.
Podobně kdysi postupovala třeba společnost Mondelez, která prodává tyčinku Toblerone. Ta v roce 2016 přidala mezeru mezi jednotlivými dílky čokolády a snížila její celkovou váhu. Cena přitom zůstala stejná. Tehdy to vyvolalo kritiku zákazníků. O dva roky později se společnost rozhodla, že se přece jen vrátí k původnímu tvaru.
Na vysokých cenách kakaových bobů se podepsaly nejprve nečekaně silné deště a následně rychlý příchod vysokých teplot.
Někteří z výrobců stále častěji sází také na produkty, jež jsou plněné třeba karamelem, oříšky, sušeným ovocem nebo různými náplněmi. Například v USA je nyní přes 40 procent tyčinek plněných něčím jiným než čokoládou. „Tento trend nějaký čas ustupoval, ale nyní s vysokými cenami kakaa uvidí zákazníci na trhu více podobných inovací,“ poznamenal k tomu Carl Quash ze společnosti Euromonitor International, jež mapuje vývoj na trhu.
Nejdřív silné deště, pak vysoké teploty
Mezi hlavní producenty kakaových bobů patří Pobřeží slonoviny a Ghana, které společně vyprodukují zhruba dvě třetiny tohoto hnědého prášku.
Obě země ležící v západní Africe se potýkají s nepříznivým počasím, jež ovlivňuje úrodu. Kakaovníky jsou přitom na případné změny klimatu citlivé. Rostou v pásu zhruba 20 stupňů zeměpisné šířky od rovníku.
Čtěte také: Shell utíká od problémů. Zdevastoval deltu Nigeru a teď se bojí
Do dění v západní Africe nejprve loni zasáhl fenomén El Niño, jež přinesl nečekaně silné deště. Kvůli nim se rozšířily plísňové choroby.
Letos v únoru se pak přes oblast přehnala vlna neobvyklých veder. Farmáři vysvětlili, že příliš vysoké teploty kakaovníky, které se ještě ani nestačily vzpamatovat ze silných dešťů ze závěru roku, ještě více oslabily.
Kvůli vedru se rychleji vypařovala potřebná vláha a kakaovníky se tentokrát potýkaly se suchem.
Aktuální nedostatek srážek tak může zapříčinit, že kakaové boby budou menší a méně kvalitní. Teplejší počasí může také přispět k rozvoji různých chorob, s nimiž se kakaovníky potýkají.
Zhruba v polovině března agentura Reuters napsala, že velké zpracovatelské továrny v západní Africe kvůli nedostatku financí zastavily nebo omezily nákup kakaových bobů. A to přispívá k rostoucím tlaku na trhu.
Mezi ně patří státní společnost Transcao z Pobřeží slonoviny, jedna z pěti hlavních továren v zemi, která si boby kvůli jejich vysoké ceně nemůže dovolit. Podle agentury Reuters se soustředí na zpracování zásob ze skladů, ale ty se rychle spotřebovávají.
Čtěte také: Svět přichází o lesy. Zachrání nás příběh muže, který zastavil poušť?
Odborníci k tomu poukazují, že farmáři se vždy potýkali s dopady fenoménu El Niño a různými výkyvy počasí. Globální oteplování ale v posledních letech tyto jevy umocňuje. Extrémních změn v počasí tak přibývá. „Klimatická změna, za kterou stojí používání fosilních paliv, tyto přírodní výzvy násobí. Podněcuje extrémní podmínky, ničí úrody a zvyšuje ceny potravin,“ poznamenal k tomu Ben Clarke, odborník na extrémní počasí z Imperial College.
