Zákony

29. 05. 2023, 04:00

„Za katedru jen s pistolí.“ Jak chtějí USA čelit stále častějším útokům masových střelců?

Jan Beneš

Masové střelby ve školách, obchodních domech, kostelech… To je v očích mnoha Evropanů koloritem současných Spojených států. Je na místě být skeptický, příležitostí k dalším střelbám totiž bude jen přibývat. A politické vůle ke zvrácení tohoto děsivého trendu se nedostává.

Píše mi kamarád, učitel na soukromé katolické škole v Tennessee. Před čtrnácti lety jsem v tomto jižanském státě studoval na univerzitě, a on a jeho rodina se mě nezištně ujali. V Nashvillu jsem byl za nimi nesčetněkrát, jsou de facto moje druhá rodina, a dokonce mi minulý rok přijeli do Brna na svatbu.

„Moje škola byla na seznamu,“ píše mi na Messengeru. Ptám se, na jakém seznamu. „Na seznamu škol té útočnice, která v Nashvillu před pár týdny zastřelila šest lidí na jedné soukromé církevní škole. Měli jsme být jedním z dalších cílů.“ Upřímně nevím, co mu na to mám odepsat. I on vlastně zní odevzdaně – jde totiž už o takový americký folklór, že se na tamních školách střílí.

Že si na střelbu v Nashvillu už nepamatujete? Nedivím se, protože jen letos se na amerických školách střílelo třiadvacetkrát (statistiky k 23. 5. 2023), přičemž loni bylo takových incidentů padesát jedna. Tento text navíc píšu přesně rok od děsivého masakru v texaském Uvalde, při němž útočník zastřelil dvacet jedna lidí, většinu školáků.

V čele protestujících šli tři poslanci z demokratické strany a hlasitě, s megafonem před ústy, se domáhali hlasování o regulaci zbraní v Tennessee.

Stát Tennessee za poslední dekádu zažil 146 masových střeleb a má v současnosti desátý nejvyšší poměr úmrtí palnou zbraní v USA. Dvě ze střeleb – ta z roku 2015 měla velký národní ohlas, protože při ní americký Kuvajťan zastřelil pět vojáků – se přitom odehrály ve městě Chattanooga, kde jsem studoval.

Dva a půl roku jsem také strávil studiem v Texasu, a ten je v současnosti jakýmsi epicentrem masových střeleb, které se netýkají gangů. Téměř 60 % domácností zde vlastní zbraň. Od roku 2015 se pět z deseti nejhorších masových střeleb odehrálo právě v tomhle státě a za posledních pět let se počet těchto incidentů v Texasu ztrojnásobil (celonárodně zdvojnásobil).

Změna k horšímu

Oba státy přitom dělají vše pro to, aby se situace nezlepšila. Střelba v Nashvillu se odehrála 27. března a v reakci na ni se stovky školáků a rodičů rozhodly protestovat před tamním Kapitolem. Demonstranti dokonce (legálně) vstoupili do budovy a přerušili jednání zákonodárců. V čele šli přitom tři poslanci z demokratické strany a hlasitě, s megafonem před ústy, se domáhali hlasování o regulaci zbraní v Tennessee. Požadovali zákaz útočných pušek (i v tomto případě zabíjely poloautomatické AR-15), zavedení systému lustrací majitelů zbraní a další opatření.

Namísto tohoto hlasování však republikánská většina v zákonodárném sboru o pár dnů později prosadila vyloučení dvou ze tří protestujících demokratů, a to navzdory tisícům lidí před budovou Kapitolu, kteří je přišli podpořit. Oba demokraté byli nakonec po pár dnech opět dosazeni do funkce.

Čtěte také: Střelec z Buffala byl jedním z mnoha. Teorie velkého nahrazení inspiruje extremisty

Republikánský guvernér Tennessee sice po střelbě v Nashvillu, na niž měla útočnice přichystáno sedm legálně držených zbraní, urgoval svoje spolustraníky, aby zavedli určitá omezení, ale marně. Zákonodárci se alibisticky rozhodli jakékoli hlasování o zbraňové legislativě posunout až na rok 2024. Zákony regulující ozbrojování tedy v tomto státě zůstávají nadále značně liberální.

V Tennessee totiž platí od roku 2021 takzvaný permitless carry – zákon umožňující komukoli ve věku 21 let a výše (18 let a výše u bezpečnostních složek) skrytě či otevřeně nosit na veřejnosti jednoruční střelnou zbraň (například pistoli). Výjimkou pro nošení jsou školy, veřejné parky a vládní budovy.

Důležité je zde slovo permitless, což znamená bez zbrojního průkazu a bez požadavku výcviku zacházení se zbraní. Proto se také těmto typům zákonů říká constitutional carry, tedy ústavní právo na nošení zbraně. Legislativa totiž vychází z extrémního výkladu druhého dodatku ústavy (věnujícímu se právu na držení palných zbraní) a odstraňuje prakticky všechny překážky proti nošení zbraně na veřejnosti. Letos v únoru navíc státní parlament začal projednávat možnost rozšíření zákona z roku 2021 na všechny střelné zbraně, tedy nejen pistole.

Podobné permitless carry zákony nyní platí v 27 amerických státech, a to s různými modifikacemi, jež se většinou týkají věku, zakázaných míst k nošení zbraní, jejich typu i toho, zda je či není nutné nosit zbraň schovanou. Nejnověji zákon platí na Floridě, kde už silně konzervativní guvernér Ron DeSantis čelí tlaku na rozšíření legislativy o viditelné nošení střelných zbraní na veřejnosti. Právě co nejvolnější zbraňová legislativa bude patřit k jeho hlavním tématům, neboť jde o jeden z odlišujících prvků mezi ním a favoritem primárek v rámci republikánské strany, Donaldem Trumpem.

Nepřekvapí, že mezi státy s minimálními omezeními se řadí i Texas. Ten constitutional carry zavedl předloni, později než dvě desítky konzervativních států, a po usilovném několikaletém lobbování zbrojařského průmyslu. Texas měl zpoždění jednak proto, že guvernér Greg Abbott se k rozšíření navzdory svým silně konzervativním postojům dlouhodobě stavěl spíše odmítavě. A za druhé jde o stát, který nošení zbraní na veřejnosti silně omezoval (v letech 1871–1995 platil úplný zákaz). Od zmírnění tohoto zákona však zde počet (masových) střeleb roste a nedávné zavedení constitutional carry situaci jen zhorší.

Guvernéři Tennessee a Texasu dlouhodobě hovoří o vyzbrojení učitelů, a to i na univerzitách.

Celkově je však fenomén constitutional carry vysloveně moderní záležitostí, byť se jeho podporovatelé zaklínají ústavou a otci zakladateli. Teprve v 80. letech 20. století začal první takový zákon platit ve státě Vermont a trvalo do roku 2003, než jej přijala Aljaška. Až v roce 2010 ho schválili poslanci třetího státu, a to Arizony. Zbylých 24 států se k trendu constitutional carry přidalo až v posledních třinácti letech, kdy Spojené státy prožívají vzestup nacionalismu, ať už v podobě Tea Party nebo následně trumpismu.

Role Nejvyššího soudu

Sílící liberalizace zbraňových zákonů je dnes v USA nedílnou součástí konzervativního pohledu na svět, a to především u lidí, kteří mají názorově blízko k Trumpovi, respektive DeSantisovi, evangelikálství a nacionalismu. Ostatně oněch 27 států s constitutional carry je ovládaných republikánskou stranou. I kdyby však chtěly zavádět nové regulace nošení a vlastnictví zbraní, situaci mají od léta 2022 zásadně ztíženou rozhodnutím Nejvyššího soudu.

Zatímco média se loni věnovala hlavně přelomovému verdiktu v otázce interrupcí, soud rozhodoval i v případu New York State Rifle & Pistol Association, Inc. v. Bruen. V něm označil za protiústavní newyorský zákon z roku 1911, který vyžadoval povolení (permit) k nošení střelné zbraně ve státě. Silně aktivistický verdikt de facto znamená, že neexistoval-li k roku 1791 (přijetí druhého dodatku ústavy) nebo 1868 (čtrnáctého dodatku ústavy) v daném státě zákon omezující nošení zbraní, je jakékoli moderní legislativní omezení protiústavní a neplatné.

Čtěte také: Nedožité padesátiny Roe vs. Wade: Boj o reprodukční svobodu dál hýbe americkými městy

V Texasu následně soudce na základě precedentu Nejvyššího soudu zrušil zákaz vlastnictví zbraní pro osoby odsouzené za domácí násilí. Ten je ve zmiňovaných 27 státech mnohdy jedinou výjimkou v jinak liberálních zbraňových zákonech – respektive zdá se být výjimkou, na niž republikáni byli a jsou ochotni přistoupit (například v Tennessee).

Ve státě New York následně soud rozhodl, že zbraně musejí být povoleny v chrámech, a stejně tak v několika státech ihned došlo k žalobám proti omezením kapacity zásobníků. V neposlední řadě soudy musejí nově řešit žaloby proti věkovým omezením na držení zbraní, včetně útočných pušek AR-15, tak oblíbených mezi pachateli masových střeleb.

Navzdory mínění většiny americké populace, jež je pro zavedení rozumných omezení pro držení a nošení střelných zbraní, a rostoucímu počtu obětí masových střeleb je tedy dnes prakticky nemožné zbraně v USA redukovat. V polovině států je to politicky a ideologicky neprůchodné, v té druhé zase dochází k liberalizaci zbraňových zákonů kvůli žalobám založeným na precedentu Nejvyššího soudu.

Můj kamarád v Tennessee a bývalí spolužáci, kolegové a přátelé v Texasu tak nemají moc na výběr. Žijí v zemi, které i kvůli bezprecedentnímu počtu zbraní a masových střeleb klesá – ve srovnání s ostatními rozvinutými státy světa – doba života.

I když… Guvernéři obou států dlouhodobě hovoří o vyzbrojení učitelů, a to i na univerzitách, takže je možné, že během dalšího povídání s kamarádem se dozvím, že má zbrojní průkaz a raději nosí do školy pistoli. Je to pravděpodobnější, než že Tennessee začne chránit svoje občany a zavede zásadní omezení zbraní.