• Rychlé čtení
  • 23. března 2022

Žádné další sankce ani mírová mise EU na Ukrajině: Maďarsko ukázalo své červené linie v ochotě jít proti Moskvě

Maďarský premiér Viktor Orbán s Vladimirem Putinem / Zdroj: Portál President Rossii /
Maďarský premiér Viktor Orbán s Vladimirem Putinem / Zdroj: Portál President Rossii /
Autor
Eva Čeplová
Zatímco většina evropských států podporuje bojující Ukrajinu nejen humanitárně, ale i vojensky, Maďarsko se drží zpátky. Země na začátku podpořila společnou pozici EU, která jednoznačně ruskou agresi odsoudila, nyní však Budapešť jasně deklaruje, že zajít proti Rusku dál už odmítá.

Maďarsko by vetovalo sankce EU proti dodávkám ruského plynu, bezletovou zónu nad Ukrajinou a dokonce i mírovou misi EU. Tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó, který je mimochodem nositelem Řádu přátelství, jednoho z nejvyšších kremelských vyznamenání, označil v pondělí výše uvedené kroky proti Moskvě za „červenou linii„. Svoje slova zdůvodnil tím, že je třeba zabránit rozšíření války mimo území Ukrajiny a přímému konfliktu NATO s Ruskem.

Podle ukrajinské strany se Rusové pokoušejí podkopat stabilitu na Zakarpatské Ukrajině a mají přitom využívat i tamní Maďary.

Jeho výrok však vzápětí odsoudil mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko:

„Mír a bezpečnost v Maďarsku nelze zaručit bez míru a bezpečnosti na Ukrajině“, uvedl a zároveň dodal, že „neprovokovat Rusko“ je běžný argument, který ve skutečnosti akorát dává Moskvě větší prostor pro agresi. „Určitě nikomu nepřejeme hrůzu, kterou nyní Ukrajinci zažívají kvůli válce. Zároveň je chybou domnívat se, že Maďarsko, stejně jako kterákoli jiná evropská země, existuje ve vakuu. Náš stát nyní skutečně chrání východní hranice NATO,“ podotkl směrem k Maďarům Nikolenko.

Maďarská menšina v ohrožení?

Aby měla Budapešť pádný důvod, proč přehodnotit svůj zamítavý postoj k tvrdším sankcím, vytasil se Nikolenko ještě s jedním argumentem. Existují totiž podle něj důkazy o tom, že na Zakarpatské Ukrajině, kde žije početná maďarská menšina, operuje ruská tajná policie FSB, jejímž cílem je rozvrátit situaci v regionu, a to i s využitím maďarského faktoru. Informace o údajných podezřelých aktivitách přinesla v úterý agentura Interfax. Nikolenko v této souvislosti vyzval Maďarsko, aby odsoudilo ruskou provokaci a otevřeně se postavilo proti snahám o podněcování mezietnické nenávisti na Ukrajině.

Současná historie napjatých vztahů mezi Maďarskem a Ukrajinou kvůli maďarské menšině na Zakarpatí sahá minimálně do roku 2015. Jen rok poté, co Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a pomohlo s rozdmýcháním války na Donbase se objevily zprávy, že Budapešť začala na opačném konci země tajně a v rozporu se zákony Ukrajiny rozdávat cestovní pasy tamním etnickým Maďarům.

Viktor Orbán svou politikou rozdávání pasů mezi Maďary, kteří zůstali s rozpadem Rakouska-Uherska po první světové válce za hranicemi země, vyvolává negativní emoce nejen na Ukrajině, ale i dalších zemích ve svém sousedství. Právě incident s rozdáváním pasů na Ukrajině jen rok po ruské invazi vyvolal otázky, kam až je ve své národnostní politice ochoten zajít.

Energetická bezpečnost na prvním místě

Ještě na počátku března, zhruba týden po začátku ruské invaze, se přitom Budapešť dušovala, že nebude vetovat sankce Evropské unie proti Moskvě. „Co se týče sankcí, nebudeme je vetovat. Nebudeme blokovat, aby EU uvalovala sankce na Rusko, jednota EU je nyní nejzásadnější,“ uklidňoval tehdy kontroverzní maďarský premiér Viktor Orbán.

Sám tehdy na jednu stranu připustil, že rozpoutání války na Ukrajině leccos ve vztahu Maďarska ke Kremlu změnilo. Odmítl však to, aby Budapešť přestala nakupovat zemní plyn z Ruska. Stejně tak by dle maďarského premiéra neměly sankce nikterak ohrozit spolupráci Budapešti a ruské společnosti Rosatom na rozšíření jaderné elektrárny Paks ve středním Maďarsku. „Bez Paksu bychom museli dovážet ještě více ruského plynu za ještě vyšší cenu,“ vysvětlil své stanovisko Orbán.

Lavírující Maďarsko čekají volby

Maďarský premiér Orbán je dlouhodobě proslulý uštěpačnou kritikou Evropské unie a naopak vstřícným postojem k Moskvě. Média ho dokonce zařazují mezi Putinovy hlavní spojence v Evropě. Nadstandardní vztahy Maďarska a Ruska se vedle aktivní energetické spolupráce projevovaly kupříkladu i během koronavirové krize. Budapešť tehdy nakoupila ruskou vakcínu Sputnik, aniž by ji předtím schválily evropské regulační orgány.

Nyní však „kamarádství“ Orbána a Putina přece jen poškodily trhliny způsobené válkou na Ukrajině a maďarská vláda začala našlapovat mezi Moskvou a Bruselem velmi opatrně s cílem si to „nerozházet“ ani na jedné straně.

Samotný premiér Orbán v posledních čtyřech týdnech zastává raději zdrženlivější rétoriku, byť jeho vláda dříve podepsala evropský sankční balík proti Rusku, čímž podpořila společný postup EU a NATO. Do Orbánovy neurčité pozice k rusko-ukrajinské válce se nyní promítají i nadcházející parlamentní volby, které v Maďarsku proběhnou začátkem dubna. Předvolební kampaň vládní strany Fidesz se tak nese v duchu populárních hesel typu hlavně, aby se konflikt vyhnul Maďarsku. Proto ani Budapešť neposílá na rozdíl od řady jiných evropských zemí na Ukrajinu žádné zbraně a dokonce ani nepovoluje převoz vojenského materiálu do země přes své území. Je jen otázkou, zda se Orbánovi jeho balancující tanec na dvou židlích ve volbách vyplatí, či nikoliv.

Sledujte naši reportáž z Maďarska: