Část zajatých posádek z humanitární flotily směřující do Gazy byla izraelskými úřady deportována. Celý incident, který se týká i české aktivistky Šárky Přikrylové, byl přitom v rozporu s mezinárodním právem.
„Zadržování už probíhá, v dálce vidím okolo deseti válečných lodí,“ znělo v hlasové zprávě aktivistky Šárky Přikrylová pro Voxpot.
„Stojí v jedné linii a tvoří blokádu. Kolem nás teď krouží plavidlo s ostrým světlem,“ vykreslila situaci ve středu 1. října po deváté hodině večerní.
Češka plula s humanitární flotilou do Pásma Gazy. Z plachetnice mi ještě poslala doprovodné video, zachycující odraz bílého světla na temné hladině Středozemního moře, a odkaz na živý přenos z kamer na palubách lodí Global Sumud Flotilla. Pak přestala odpovídat.
Momentálně je Šárka Přikrylová jednou z více než čtyř stovek osob z prostředí politiky, aktivismu, práva nebo neziskových organizací, zajatých izraelskou armádou v mezinárodních vodách.
Čtěte také: Česká aktivistka plující do Gazy: Izrael pracuje s absurditou, vlády jsou za tiché svědky
Ze strany IDF nešlo o překvapivý krok – právě v této „vysoce rizikové zóně“ už armáda v minulosti podnikla výpady proti předchozím pokusům aktivistů dostat se do Gazy.
Podle informací, které má Voxpot k dispozici, nyní česká aktivistka zůstává v cele v izraelské věznici Ketziot. „Vzhledem k tomu, že dotyčná odmítla podepsat souhlas s deportací, se čekalo na rozhodnutí soudu,“ uvedl pro Voxpot mluvčí rezortu Daniel Drake.
„MZV je v kontaktu s izraelskými úřady ohledně deportace české občanky. Je s ní nakládáno v souladu s Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích,“ dodal.
Účastnictvo flotily je nyní drženo ve vězeňských zařízeních v Izraeli a postupně je deportováno ze země.
Nejasné zprávy
České ministerstvo zahraničí neposkytlo redakci bližší detaily o podmínkách, v nichž jsou Přikrylová i další členstvo flotily drženi. Na veřejnost mezitím prosakují kusé zprávy.
Aktivistka Greta Thunberg o víkendu sdílela se švédskými úřady informace o tvrdém zacházení v izraelské vazbě. Britský list The Guardian získal přístup k emailu zaslanému zástupcem švédské diplomacie blízkému okolí Thunberg.
„Informovala o dehydrataci. Dostala nedostatečné množství vody i jídla. Také uvedla, že se jí [na těle] objevily vyrážky, o kterých se domnívá, že je způsobily štěnice. Hovořila o tvrdém zacházení a uvedla, že dlouhé hodiny seděla na tvrdém povrchu,“ píše se ve zprávě.
Nejmenovaný švédský úředník dále předává informace, které se zastupitelskými úřady jiných zemí sdílela jiná zadržená osoba z flotily. „Viděli ji [Thunberg], jak ji nutí během fotografování držet vlajky. Přemýšlela pak o tom, jestli se tyto fotky šířily dál,“ popisuje bez upřesnění, o jaké vlajky šlo.
Již propuštěné členstvo humanitární flotily popsalo další situace, v nichž měla Thunberg figurovat. Italský novinář Lorenzo D’Agostino například po návratu do Istanbulu popsal scénu, při které byla aktivistka „zabalená do izraelské vlajky a předváděna jako trofej“.
Gretu Thunberg deportoval Izrael v pondělí 6. října v odpoledních hodinách.
Čtěte také: Izrael páchá genocidu, shodla se odborná asociace
Podle Nikoly Kurkové Klímové, výzkumnice z Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově, jdou kroky Izraele proti rezolucím Rady bezpečnosti i závazným mezinárodním smlouvám.
K zadržení plavidel došlo přibližně sedmdesát námořních mil od pobřeží Pásma Gazy a tedy v rámci takzvané výlučné ekonomický zóna. Podle Úmluvy o mořském právu z roku 1982 jsou pobřežní státy v těchto oblastech oprávněny regulovat aktivity související s využíváním mořských zdrojů. Zároveň musí umožnit svobodnou plavbu lodí a přelet letadel.
„Zadržení flotily izraelským námořnictvem je přímým porušením těchto pravidel,“ hodnotí Kurková Klímová zaměřující se na mezinárodní právo.
Izrael sice není smluvní stranou Úmluvy, nicméně pravidla týkající se režimu výlučné ekonomické zóny jsou závazná pro všechny státy. „Mají povahu obyčejového práva,“ přibližuje výzkumnice.
Stát podle ní rovněž jednal v rozporu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, zejména číslo 2270 a 2278.
Zadržení nemá věcný právní základ.
„Ty požadují, aby nekladl překážky, umožnil poskytování humanitární pomoci civilistům v Pásmu Gazy a zpřístupnil pro tyto účely veškeré hraniční přechody, které jsou kontrolovány jeho jednotkami v rámci totální blokády. Tato povinnost pro Izrael ostatně vyplývá i ze čtvrté Ženevské úmluvy,“ vyjmenovává výzkumnice.
Zadržení posádky Global Sumud Flotilla podle Kurkové Klímové nemá žádný věcný právní základ.
„Úmluva o mořském právu sice umožňuje v článku sedmdesát tři zajistit cizí lodě a jejich posádku, to platí nicméně pouze tehdy, pokud je takové opatření nezbytné pro výkon svrchovaných práv pobřežního státu k využívání mořských zdrojů. Jiné výjimky Úmluva nepřipouští,“ vysvětluje.
Nezákonné zadržení podle výzkumnice představuje porušení článku devět Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
„To přitom nemusí být jediným příkladem protiprávního chování Izraele,“ připomíná.
„Objevila se již obvinění, že Izrael se dopustil nelidského zacházení se zadrženými, kdy je nutil setrvat po několik hodin ve stresových polohách, odpíral jim přístup k pitné vodě či medikaci a bránil jim ve styku s advokáty. Uvedené praktiky jsou v přímém rozporu jak se zákazem nelidského zacházení, tak i s procesními zárukami, které náleží zadrženým osobám,“ dodává Kurková Klímová.
V době vydání tohoto textu probíhá deportace dalších více než sedmdesáti zadržených, které izraelské úřady posílají do Atén nebo na Slovensko.
Aktualizováno (17:07) – Podle informací Ministerstva zahraničí ČR mezi aktivisty deportovanými 6. října není Šárka Přikrylová.
