Zahraniční politika ČSSD

ČSSD na výzvu Voxpotu nezareagovala ani nepředstavila do vydání tohoto textu nový předvolební program. Zahraniční politiku ČR řídí nicméně soustavně od roku 2014, a to takřka bez přerušení – měla sice půlroční výpadek za ministrování Martina Stropnického, ale i zde šlo o období za její vládní účasti. O představách o optimální zahraniční politice této strany si tak lze udělat obrázek z jejího dosavadního vedení resortu.

Ve svém posledním zveřejněném programu ČSSD akcentuje boj proti novým bezpečnostním hrozbám – terorismu, kybernetickým útokům a ilegální migraci – a chce posilovat nadnárodní struktury určené právě pro tento boj, zejména v rámci EU. Evropskou unii slibuje rovněž spoluutvářet tak, aby se sbližovaly reálné životní úrovně v členských státech, narovnávaly sociální nerovnosti a zajišťovala se stabilita a prosperita za stejných práv pro všechny.

Dále ČSSD zdůrazňuje důležitost členství v NATO pro obranu ČR a zajištění míru, členství v EU pak pro hospodářskou prosperitu. Českou republiku chce vést do jádra EU a k přijetí eura, ovšem „v situaci, kdy to bude pro ČR výhodné“. Akcentuje nutnost obnovit důvěru v Evropu po brexitu, vědomí společných hodnot a připouští vznik společné evropské armády.

Specificky rozvíjet chce ČSSD vztahy se Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Rakouskem a Německem, zároveň ale i se západním Balkánem, bývalými postsovětskými republikami a „udržovat dobré strategické vztahy s globálními velmocemi – USA, Čínou a Ruskem“. Takovouto formulaci v programech většiny ostatních stran nenajdeme.

Pokud jde o nové zahraničněpolitické výzvy, slibuje ČSSD čelit budoucím migračním krizím jednak již naznačeným zesílením společné ostrahy vnějších hranic EU a jednak preventivně – „především cíleným a podmíněným poskytováním humanitární a rozvojové pomoci do afrických a asijských zemí, odkud lidé nejčastěji přicházejí“. Přerozdělovací kvóty na uprchlíky ČSSD odmítá, stejně jako všechny větší české strany.

Diplomatické působení ČR a její zahraniční politika obecně mají v představách ČSSD „směřovat k tomu, aby ve světě rostla stabilita a nedocházelo ke zbytečným konfliktům“. Za hlavní nástroj ve snaze o dosažení tohoto cíle označuje strana opět „rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc“. Česká republika nicméně za posledních vlád s účastí ČSSD svoje rozvojové závazky neplnila.

Je paradoxní, že se v programu ČSSD pro minulé volby doslova píše: „Jako sociální demokraté tvrdíme, že stabilita a udržitelné podmínky nejsou možné, pokud se nebudou řešit trvalé a stále rostoucí globální nerovnosti. Proto prosadíme jasnou definici sociálního pilíře zahraniční politiky a zavážeme se naplňovat Cíle udržitelného rozvoje OSN, které směřují k řešení globálních problémů.“

V rámci EU chce ČSSD dále usilovat o „rovné postavení českých podniků“ a „odstranění neférových bariér“, zásadu stejné kvality zboží a služeb pro všechny a zamezení „vytváření jakýchkoliv dvojích standardů“.

O lidských právech, klimatických změnách, zbrojním exportu či Blízkém východu se přitom v posledním programu ČSSD zveřejněném do 31. května 2021 dočíst takřka nelze.