Odpověď Přísahy formuloval pro Voxpot lídr hnutí Robert Šlachta, a to ve formě postřehů k jednotlivým výzvám z našeho seznamu. Předkládáme originální znění odpovědí.
1) měnící se role velmocí, resp. větší angažovanost Číny a Ruska
Čína i Rusko využívají nové výzvy a snaží se, konkurovat EU i USA ve všech oblastech činností. Od ekonomiky, přes diplomacii, až po vojenskou sílu. Čína i Rusko se snaží budovat si nové trhy a odbytiště pro vlastní exportní produkci a nemají zábrany při prosazování svých zahraničněpolitických zájmů použít všechny metody, včetně silových. To je mimo jiné hlavním důvodem, proč byli vyřazeni ze sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa (dnes tzv. G7, dříve G8). Uplatňují malý nebo žádný akcent na lidskoprávní rozměr fungování státu i mezinárodní politiky státních a nadnárodních uskupení. Konkurenční prostředí, které se země snaží tvořit není založeno na kvalitě produkce, ale na její kvantitě a nízkým nákladům. (příklad, Čínská ocel, Ruské dopravní prostředky, atp.). Nadnárodní státotvorná uskupení i jednotlivé státy by měly z našeho pohledu držet tyto snahy v rovinách ekonomické regulace, diplomacie a to s maximálním důrazem na suverenitu jednotlivých zemí a zájmy nadnárodních státních útvarů (EU, NATO, OECD, OSN, atp.). Je třeba podporovat dialog na mezinárodní neutrální půdě (OSN) pro snižování následků (na společnost, životní prostředí, ekonomiku, atp.) působení těchto dvou zemí.
Česká republika je svébytná a suverénní země a podle toho bychom se měli chovat. Odmítáme, aby Česká republika naskakovala na vyděračské praktiky ze strany jakékoli velmoci. Ať je to Rusko, Čína, nebo USA. Partnerství musí být oboustranně výhodná a oba, nebo více partnerů se v takovém vztahu musí cítit bezpečně a prospěch z něj musí mít všichni. Jsme si vědomi toho, že nejsme supervelmocí a na poli celosvětové zahraniční politiky nemáme velkou sílu, ale znovu opakujeme, to není důvod, aby nás nějaký titán tlačil do kouta. Budeme požadovat a podporovat mnohem větší diverzifikaci zahraničního obchodu tak, abychom nebyli závislí na jedné zemi. To podle nás nese bezpečnostní a ekonomická rizika.
2) nové možnosti/omezení, které nabízí české zahraniční politice EU
EU pro ČR znamená silné zázemí pro zajištění mezinárodněpolitických zájmů v globálním měřítku a pro zajištění rovného přístupu k evropským společenským hodnotám, jako například obchodním trhům. Je prostor pro další rozvíjení aktivity ČR v hlubší spolupráci s orgány EU a intenzivnější zapojení do činnosti úřadů a agentur EU. Výhoda rovného přístupu se ovšem kompenzuje nevýhodou ve chvíli nutnosti respektovat společná nařízení EU (například zbraňová legislativa, emisní limity, elektromobilita a v posledních letech nejpalčivější téma rezonující v naší společnosti, a to jsou migrační kvóty). Omezení, která EU na své členské státy klade by měla být jasně definována s jasným a argumentovatelným cílem. Některá odvětví (např. zbraňová legislativa) by měly s ohledem na velice rozdílné přístupy a pohledy i historický úzus, být ponechány na rozhodnutí na národní úrovni, tedy povýšeny do statusu ústavnosti.
3) prevence a event. zvládání budoucích uprchlicko-migračních krizí
Prevence migračních krizí je z našeho pohledu snižování a eliminace špatných životních podmínek v místě vzniku migrace (ať již v důsledku války, klimatických změn, náboženské nesnášenlivosti a porušování lidských práv, nebo ekonomické situace). Prevence je dlouhodobý cíl, zejména pro nadnárodní uskupení a OSN. Měla by být prováděna zahraniční diplomatická, vojenská i ekonomická řešení s ohledem na místní obyvatelstvo. Naše civilizace by neměla zůstat netečná k porušování lidských práv kdekoliv na světě a měla by umět nejen reagovat okamžitě, ale i preventivně působit v problematických místech. Je třeba pomáhat rozvojovým zemím s poskytováním našeho společenského know-how, férovým přístupem v mezinárodním obchodu a odporovat vzájemné diplomatické a obchodní synergie.
Reakce na migrační vlnu je rozdělená na:
Krátkodobou – tedy zajištění základních životních potřeb a důstojného přežití osobám na útěku před válečnými konflikty, zajištění jejich přesné evidence i prověření historie a oprávněnosti získat azyl. Zavedení okamžité deportace pro osoby klamající, nebo osoby představující jakékoliv riziko pro naší společnost.
Střednědobou – zajištění včasného návratu zpět pro ty, kteří o to projeví zájem, zajištění možnosti etablovat se pro trvalý život v naší společnosti dle našich obyčejů a zvyklostí v souladu s naší legislativou
Dlouhodobou – prevence v krizových oblastech, přísnější kontrola hranic a migrace do EU, Jasná a jednoduchá imigrační politika, Checkpointy a kontaktní místa pro azylanty v krizových lokalitách a mimo EU.
V první řadě budeme tvrdě bojovat proti nelegálnímu převaděčství. Nikdo nesmí profitovat na neštěstí někoho jiného. Převaděčství je super business pro lidi, kteří se neštítí ničeho. Budeme trvat na tom, aby se ti, co se do Evropy dostanou legálně, začlenili do společnosti a na životě v Evropě se participovali tím, že budou pracovat. Nechceme, aby na našem území vznikala gheta, do kterých se budeme bát vstupovat tak, jako je to ve Spojených státech, nebo dnes i v některých městech v Evropě. Pokud tu chce někdo žít, musí fungovat tak, jako ostatní obyvatelé, tedy dodržovat zákony daného státu. Pokud tomu tak nebude, bude muset být potrestán jako každý jiný, který zákon poruší. Pravidla, ale stejně tak svoboda, musí platit pro všechny bez rozdílu.
4) ČR a spoluformování globální ekonomiky (např. boj proti odlivu zisků a daňovým rájům)
Jasné a transparentní zavedení nástrojů pro boj s vyváděním zisků (evidence skutečných majitelů se sankcemi, znevýhodnění firem z daňových rájů, těsnější spolupráce FAU a PČR. Vytvoření jasného ekosystému pro zahraniční kapitál – sektorová daň, kybernetická daň a jiné narovnávací nástroje pro férový přístup k české společnosti. Základem formování globální ekonomiky je spolupráce s ostatními státy na úrovni legislativní (tzn. kompatibilní legislativa), ale i na úrovni exekutivní ( v oblasti prevence i represe ).
Boj proti odvodům financí do daňových rájů je jednou z našich priorit. Trváme na tom, aby veřejné zakázky nedostávaly společnosti, které mají sídla v daňových rájích, nebo neznámé majitele. Toto musí být velmi důkladně kontrolováno. Každá mince má ovšem dvě strany. Budeme se snažit o to, aby podnikatelé neměli potřebu danit někde jinde. Což znamená, že podnikatelské prostředí v ČR musí být přehledné, bez častých změn, bez extrémní byrokratické zátěže (podle zprávy NKÚ z roku 2019 narůstají daňovým subjektům nové povinnosti, přičemž daňová struktura je stále složitá. Malé podnikatele zatěžuje velká míra byrokracie. Plnění daňových povinností podle mezinárodní statistiky Paying Taxes od společnosti pwc v Česku zabere 230 hodin ročně, téměř jako v Burundi. Pro zajímavost na Kypru 119,5 hodiny, v Kanadě 131). Stát musí jít příkladem, pokud se nezbavíme korupce ve státě, jak můžeme chtít po někom jiném, aby se choval správně? Stát si musí zamést před vlastním prahem. Komu se z nás se chce platit daně, když vidíme, resp. nevidíme, kam naše peníze jdou a k čemu jsou použity?
5) smysluplná rozvojová spolupráce (v současnosti ČR neplnit své závazky)
Otázkou v tomto případě je, kdo určuje, která spolupráce je smysluplná. Je smysluplné přispívat peníze do organizací, které v cílových zemích ve skutečnosti úplně tak nepomáhají a investované peníze se jaksi po cestě ztratí? Podle nás je smysluplné pomáhat například v budování vzdělávacích kapacit v zemích třetího světa, budovat v těchto zemích infrastrukturu a podniky a lidem tak dát možnost vydělat si na své živobytí, pomáhat v oblasti zdravotnictví a pomáhat v udržení bezpečí.
Jsme jednoznačně pro podporu ze strany vlády ČR k hlubšímu zapojení do spolupráce na rozvojových projektech i s ohledem na prevenci migrace. Rozvojová spolupráce skýtá nové možnosti pro sofistikovaný český export a pro uplatnění mnoha produkovaných služeb. V mnoha případech bychom mohli v rámci rozvojové spolupráce mnohem více uplatnit know – how ČR, a to například v případě protipovodňových zábran, které jsou unikátním českým vynálezem. Trváme na tom, abychom všechny své mezinárodní závazky vůči všem partnerům plnili dle dohod a s neustále aktualizovaným a hodnoceným měřitelným přínosem pro ČR.
6) zájmy ČR a otázka lidských práv v její zahraniční politice
Je třeba hledat optimální rovinu mezi důrazem na lidská práva a ekonomickým hlediskem ve všech mezinárodních vztazích a diplomacii ČR. Naše společnost nemůže zůstat netečná v otázkách lidskosti (napři při genocidách, atp.) a musí se aktivně vymezit proti aktérům i ekonomickými sankcemi. Na druhou stranu nelze v prosazování těchto zájmů jít za ekonomickou profitabilitu takových kroků, která by ohrožovala stabilitu české ekonomiky a jejího exportu a měla za následek propouštění a ekonomický propad. Lidská práva a lidskoprávní rozměr mají však hrát obligátně významnou roli při každé zahraniční i vnitřní aktivitě ČR.
7) vliv změn klimatu na stav světa a odpovídající zahraniční politika
Změny klimatu vyvolávají mnoho negativních jevů a mají dopad na společnost jako například ve formě migrace. Je třeba se zapojit do celosvětového úsilí v boji proti těmto změnám, podpořit výzkum nových zdrojů a ekologického přístupu v masovém (průmyslovém) měřítku tak, aby nebyla tato změna důsledkem zhoršení ekonomických jistot pro státy, které se jí aktivně implementují ve formě nejrůznější regulatorních nástrojů. Je třeba hledat vyvážený a férový přístup vůči všem aktérům, kteří jsou za klimatickou změnu odpovědní a společně nastavovat preventivní opatření. V první řadě je třeba řešit nejzásadnější aktéry a hledat cestu jejich udržitelné produkce a až poté je možné začít, zdali to bude vůbec třeba s regulací života ve společnosti.
Evropa a tím pádem Česká republika se zavázala ke snižování emisí a k odpovědnému chování k přírodě a přírodním zdrojům. Tento krok je správný. Do ochrany klimatu se však musí zapojit celý svět stejnou měrou, a to je ta výzva. Pokud se budeme snažit sami, je to chvályhodné, ale efekt nebude výrazný. Jde také o to, že se takto můžeme snadno stát nekonkurenceschopnými. Evropa téměř vždy byla kontinentem, který šel příkladem, vypadá to, že i ochraně klimatu musíme být první, ale nesmíme si při tom zlámat vaz.
8) přístup České republiky k izraelsko-palestinským vztahům
ČR je dlouhodobě etablovaná jako podporovatel Izraele a hnutí Přísaha chce rozvíjet tuhle pozici. Současně si Česko musí udržet věcný přístup a neideologicky posuzovat skutečné dění v místě a vymezit se proti porušování práv ať z jedné či z druhé strany konfliktu. Náš postoj podporuje mírový proces, který chtěl dokončit Jicchak Rabin, aby konečně občané, nehledě na svůj původ a náboženství, mohli žít v míru.
ČR je dlouhodobě vnímána ze strany Palestiny příznivě, a proto bychom rádi využili tuhle pozitivní pozici při mírových a bezpečnostních vyjednáváních a v naší zahraniční diplomacii, jako korektní zprostředkovatelé rozhovorů mezi oběma stranami.
9) otázka vývozu českých zbraní v současném bezpečnostním klimatu
ČR je historicky velmocí ve výrobě kvalitních zbraní a vojenského materiálu. Je škoda opouštět tuto pozici, neboť ekonomický i diplomatický profit z tohoto odvětví je nezanedbatelný. Silný export v obranném průmyslu je pro Českou republiku velmi důležitý. Vracíme se k výše požadované diverzifikaci zahraničního obchodu, ten by měl být pestrobarevný nejen v oblasti partnerů, ale také prodávaného zboží. Je třeba respektovat všechna mezinárodní omezení, je třeba spolupracovat s NATO a OSN na definici pravidel pro vývoz zbraní a je třeba hlouběji a intenzivněji spolupracovat na potírání nelegálního obchodu se zbraněmi a vojenským materiálem.
10) otázka proměny českých národních (státních) zájmů pod vlivem výše uvedených faktorů
- Hlubší zapojení do mezinárodních a nadnárodních institucí a organizací
- Plnění svých mezinárodních závazků
- Hlubší diplomatická a ekonomická spolupráce na zahraničním poli
- Jasné vymezení některých českých národních zájmů nad nařízení a omezení ze zahraničí