Odpověď za SPD vypracoval pro Voxpot poslanec PS PČR Jiří Kobza ve formě komentáře k jednotlivým výzvám pro českou zahraniční politiku uvedeným na našem seznamu. Předkládáme jej v originálním znění.
1) měnící se role velmocí, resp. větší angažovanost Číny a Ruska
Role zmíněných velmocí odráží míru jejich zadlužení ve srovnání s mírou zadlužení států EU a USA. Čína, jako největší věřitel USA, dokázala neskutečně rychle mobilizovat a vytvořit obrovské rezervy státu, které mu umožnily takové kousky jako přivézt hlínu z odvrácené strany Měsíce, anebo vyslat sondu na Mars. Jejich vliv a zejména vliv zemí BRICS celkem jistě poroste s tím, jak se bude díky předlužení snižovat hospodářský i mocenský vliv tzv. západu.
Čína navíc hraje naprosto dominantní roli na africkém kontinentu, kde postupem doby přes masivní investice do půdy a nerostných surovin získala ekonomický a poté politický vliv. V Íránu přebírá postavení států EU, které díky nejrůznějším sankcím přichází o tento lukrativní trh. Je jasné, že snahy úředníků EU hrát si na velmoc, totálně selhávají.
2) nové možnosti/omezení, které nabízí české zahraniční politice EU
S jistou nadsázkou mohu říct, že jako základní možnost pro ČR v EU vidím vzdání se zbytku nezávislé zahraniční politiky. To by vedlo ke zrušení ministerstva zahraničí a tím i k výrazné úspoře. Další možnost je, že díky servilní politice stávající vlády, kdy MZV ovládá ČSSD, naše firmy pod záminkou různých sankcí a embarg vyklízí trhy mimo EU, které okamžitě a ochotně zabírají korporace ze spřátelených zemí EU.
Nyní vážně. Nebezpečná omezení spočívají i ve snahách, aby se na úrovni Rady EU v oblasti zahraniční politiky hlasovalo většinovým způsobem. To je pro SPD nepřijatelné. Stejně jako je z definice a povahy věci nesmyslné a nepřijatelné, aby existovala na úrovni EU společná zahraniční politika, když národní zájmy členských států, včetně zájmů zahraničněpolitických, jsou rozdílné a často i protichůdné.
3) prevence a event. zvládání budoucích uprchlicko-migračních krizí
Nejjistější prevencí proti vlnám nelegální migrace, „vynucené solidarity“ EU, obrovským nákladům na tzv. migrační fond EU, vidím v urychleném opuštění EU a převzetí absolutní kontroly nad migrací našimi úřady. Dalším účinným krokem bude odstoupení od tzv. sociálního pilíře EU, aby nelegálové od počátku věděli, že při nepovoleném pobytu v ČR nedostanou žádné dávky, ale naopak budou trestáni.
Naprostou samozřejmostí musí být odmítnutí tzv. Nového migračního a azylového paktu EU, který zavádí nové migrační kvóty a povinnost členských států zajistit a financovat repatriace nelegálních migrantů, kteří jim budou přidělení a kteří v nich ani nežádají o azyl.
4) ČR a spoluformování globální ekonomiky (např. boj proti odlivu zisků a daňovým rájům)
Nevidím důvod, proč bychom měli financovat globální ekonomiku, do které patří např. i financování vln nelegálních migrantů. ČR by se měla soustředit na financování rozvoje vlastního zemědělství a průmyslu, který ještě zůstal v ČR. Naši daňoví poplatníci přece nebudou financovat zahraniční korporace. ČR musí mít daňovou suverenitu, tzn. aktuálně možnost zdanit i odliv zisků ve formě vyvádění dividend z firem realizujících zisk v České republice, ale majících sídlo v zemích EU.
5) smysluplná rozvojová spolupráce (v současnosti ČR neplnit své závazky)
Současná rozvojová a transformační zahraniční spolupráce je vše jen ne smysluplná a efektivní. Je prováděna prostřednictvím neziskovek, které většinu z financí na místy značně podivné projekty, spotřebují samy pro svoji režii. Tyto neziskovky pak na oplátku podporují politiku ČSSD, která má v gesci MZV.
6) zájmy ČR a otázka lidských práv v její zahraniční politice
V zahraniční politice ČR musí být především zohledňována lidská práva občanů ČR. Jejich právo na důstojný život, právo na práci a spravedlivou odměnu za ni v duchu textu Listiny základních práv a svobod, na svobodu slova a pohybu a bezpečnost. Proto si totiž občané platí stát. Je nesmyslné, pod záminkou ochrany lidských práv, která navíc podle svých tradic berou v každé zemi jinak, napomáhat rozvratu fungujících států, jak jsme viděli v Iráku, v Sýrii, v Egyptě a v Libyi. V rozvrácených zemích pak nejsou vůbec žádná práva, natož lidská. Proto nesouhlasíme ani s vměšováním se do vnitřních záležitostí Běloruska, Ruska, anebo Číny. Lidská práva v cizích zemích a jejich ochrana slouží především jako zástěrka prosazování obchodních zájmů korporací v dotyčných zemích a k likvidaci konkurence.
Prioritou v české zahraniční politice mají být národní zájmy, zájmy českých občanů a českých firem, tzn. zejména provádění aktivní vnější ekonomické politiky, hledání exportních a investičních příležitostí v zahraničí atd.
7) vliv změn klimatu na stav světa a odpovídající zahraniční politika
Nesprávně položená otázka. Správná zní: vliv cyklických klimatických změn na politickou situaci a jejich využití jako záminky pro obrovské finanční tunely. Tady je to rozebrané celé: Klimatický byznys: Uměle vyvolaná panika. Klima se měnilo odedávna. Potrhlý tunel a příští generace. Otázky kompetence pro nekompetentní. Budou naše děti už jen živořit? Nedělejme to… | PROTIPROUD
8) přístup České republiky k izraelsko-palestinským vztahům
Podporujeme Stát Izrael jako výspu demokracie na Blízkém východě a civilizační hráz proti islámskému terorismu. Odsuzujeme palestinské násilné útoky vůči Státu Izrael. Odmítáme se přes Evropskou unii podílet na financování tzv. palestinské samosprávy, což ve skutečnosti znamená financování palestinských teroristických organizací Hamás, AL Fatáh a Islámský džihád.
9) otázka vývozu českých zbraní v současném bezpečnostním klimatu
Zbraně vyváží všichni, kdo je vyrábí, tak proč ne ČR? Zbraň je nářadí, slouží k odstrašení případných agresorů, pokud nejsou dodávány pochybným skupinám, jak to předvedl (naštěstí) bývalý ministr obrany Stropnický.
10) otázka proměny českých národních (státních) zájmů pod vlivem výše uvedených faktorů
Chováme se servilně až podlézavě, ničíme si vlastní obchod ve prospěch konkurence, současná zahraniční politika je asi tak nejhorší od vzniku republiky, když vynechám německou okupaci. Národním zájmem, a to nadčasovým, České republiky je být suverénním svébytným státem, který není přívěskem ani Evropské unie, ani NATO, ale ani Ruska nebo Číny. Na příkladu právě Izraele, anebo v našem regionu Maďarska či Srbska.
Lukáš Visingr to popsal docela výstižně: Když se chováš jako hadr, nediv se, že s tebou vytírají podlahu. Velké zamyšlení nad pozicí ČR ve světě | ParlamentniListy.cz – politika ze všech stran