Francouzské úřady varují, že islamistická skupina se pokouší v zemi i některých evropských institucích prosadit svou fundamentalistickou agendu.
Islamisté pronikají do francouzských republikánských institucí a jsou hrozbou pro národní bezpečnost.
Tvrdí to obsáhlá vládní zpráva, varující před vzestupem vlivu Muslimského bratrstva ve Francii. Zůstává však zatím v režimu utajení.
V zemi, kde žije největší muslimská menšina v západní Evropě, přesto vyvolala vlnu reakcí. Části zprávy, vypracované dvěma vysoce postavenými úředníky, pronikly do médií a vyvolaly obrovskou pozornost.
Vážnost situace potvrzuje i francouzský prezident Emmanuel Macron, který se rozhodl zprávu do konce tohoto týdne v částečné podobě zveřejnit.
„Zdá se, že k zastavení vzestupu politického islamismu je potřeba přijmout rozhodné a dlouhodobé kroky,“ uvádí zpráva.
Islamismus se podle ní šíří „odspoda nahoru“, což je narážka na postupné pronikání Muslimského bratrstva do různých veřejných institucí jako jsou místní úřady, školy, charitativní organizace nebo sportovní kluby. Tímto způsobem se fundamentalisté pokouší ovlivňovat dění v oblasti genderové rovnosti nebo sekularismu.
Čtěte také: Rasismus, nebo strach o život? Ve francouzských školách je znovu dusno
Zpráva poukazuje na významný přelom: zatímco dříve se mluvilo spíše o „paralelní společnosti“, ve které francoužští islamisté žijí, nyní ale přebírá klíčovou úlohu „pronikání“ nebo „zapojování se“ do republikánských institucí.
To podle zdroje BBC nahlodává základní pilíř francouzské republiky – pravidlo sekularismu známé jako laïcité, tedy oddělení náboženství od státní a politické sféry.
Cílí i na evropské instituce
Zhruba před rokem tehdejší ministr vnitra Gérald Darmanin zadal vypracování zprávy o vlivu Muslimského bratrstva ve Francii. Ve středu 21. května se o jejích závěrech jednalo na bezpečnostní radě státu na setkání v Elysejském paláci.
Zpráva nejprve unikla do pravicově laděného francouzského deníku Le Figaro, který jí podle konkurenčního levicového média Le Monde dodal „alarmistický nádech“.
Muslimské bratrstvo
Radikální islamistické hnutí vzniklo v Egyptě v roce 1928 jako náboženská skupina zaměřená na boj proti kolonialismu i charitativní činnost. Hlásá návrat k islámským hodnotám a aktuálně se pokouší prosadit formu politického islámu, kdy chce ovlivňovat společnosti skrze náboženské, vzdělávací a charitativní sítě. Cílem je vytvoření státu fungujícího na islámském zákonodárství.
Muslimské bratrstvo řada zemí označuje za teroristické a některé, jako například Egypt, Saúdská Arábie nebo Jordánsko, ho zakázaly.
Le Figaro v článku citovalo ambiciózního ministra vnitra Bruna Retailleaua, který se nedávno stal předsedou konzervativních Republikánů a nijak se netají svými prezidentskými ambicemi. Retailleau prohlásil, že Muslimské bratrstvo „chce ve Francii zavést právo šaría“.
Le Monde ale jeho slovům odporuje konstatováním, že se jedná o přehnané tvrzení, neodrážející obsah zprávy, kterou má deník k dispozici.
Text nese název Muslimské bratrstvo a politický islamismus ve Francii. Autoři vedli rozhovory s pětačtyřiceti akademiky a akademičkami z Francie i jiných zemí. Vyjeli také na desítky cest v rámci Francie a Evropy a hovořili se zástupci národních i místních muslimských asociací.
Jejich zpráva označuje Radu evropských muslimů za „zastřešující strukturu“ Muslimského bratrstva v Evropě. Její roční rozpočet v objemu tří set tisíc eur ale omezuje vliv Rady.
Autoři se domnívají, že hlavním politickým cílem Muslimského bratrstva jsou evropské instituce, především Evropský parlament a Rada Evropy. Jak píše Le Monde, islamisté chtějí instituce přesvědčit o své „umírněnosti“ v záležitostech spojených s islámem a také o existenci „státní islamofobie“ v některých zemích, například právě ve Francii.
Podle autorů studie se nebezpečí islamismu se sílícím dopadem na místní politiku a na veřejný prostor „jeví jako skutečné“, konkrétně ve spojitosti s volbami do místních zastupitelstev, které se konají v roce 2026.
Ekosystém napojený na bratrstvo
Zpráva hovoří hlavně o asociaci Musulmans de France, tedy Francouzští muslimové, ke které se hlásí 139 mešit a náboženských center, tedy sedm procent z celkového počtu v zemi. Ve zprávě zároveň autoři poukazují, že „věřící, který chodí do mešity hlásící se k tomuto hnutí, není nutně jeho členem“.
Jedenadvacet z celkem sedmdesáti čtyř muslimských škol je pak navázáno na Muslimské bratrstvo.
V několika francouzských městech má navíc fungovat širší „ekosystém“, kde působí struktury navázané na Muslimské bratrstvo ve školství, charitě a náboženství. Celkem je ve Francii podle odhadu zprávy až tisíc členů Musulmans de France.
Nejsou však k dispozici žádné nedávné důkazy, které by naznačovaly, že si přejí vytvořit ve Francii islamistický stát nebo prosadit právo šaría.
Jaký je vliv Kataru?
Francouzský server France 24 poukazuje na několik stránek zprávy, hovořícíh o financování navázaných islamistických struktur Katarem.
„Dauhá hraje určitou roli v pronikání do veřejných institucí ve Francii,“ tvrdí novinář Georges Malbrunot, který se tématu dlouhodobě věnuje.
Ze zprávy podle něj vyplývá snaha ovlivňovat politiky. „Tento vliv je v rozporu s naším republikánským modelem, soužitím a principem laïcité,“ připomíná.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po zasedání bezpečnostní rady státu nařídil vládě, aby vypracovala návrhy, jak potlačit vliv Muslimského bratstva a zabránit šíření politického islamismu v zemi.
Zpráva se objevila ve chvíli, kdy se ve Francii klíčová politická debata stále častěji stáčí k tématům jako je národní identita, islám nebo přistěhovalectví. Řada politiků a političek se zároveň připravuje na další prezidentské volby v roce 2027.
Své ambice nijak nezastírá ani dlouholetá francouzská politička Marine Le Pen, které nedávný rozsudek zatím kandidaturu překazil. Stále viditelnější je také zmíněný Bruno Retailleau, kterému se daří stáčet francouzský politický diskurz stále více doprava.
