„El Niño“ znamená v překladu „chlapeček“ nebo „Kristovo dítě“. Stejnojmenný klimatický jev má sice milou přezdívku, jeho dopady na planetu budou ale v příštích letech zásadní. Podle vědců se nejspíš dočkáme teplotních rekordů a častých extrémních projevů počasí, na kterých bude mít podíl právě i El Niño.
O čem je řeč, když se v souvislosti s klimatem zmiňuje El Niño? A proč o něm budete slýchávat nějakou dobu častěji? Voxpot dal dohromady vysvětlující text, po jehož přečtení budete vědět vše potřebné.
Co to vlastně je?
Jedná se o klimatický jev, který se pravidelně objevuje a vrací, střídá se s jevem La Niña (níže). Je součástí širšího fenoménu zvaného El Niño-Jižní oscilace (ENSO). El Niño („horká fáze“) a La Niña („studená fáze“) představují jeho části, které se odehrávají v oceánu.
El Niño vzniká nárůstem teploty povrchu moře v obecně chladnější střední a východní části Pacifiku podél rovníku – a to oproti dlouhodobému průměru až o více než 3 °C. Právě to zde způsobuje nadnormální srážky, jak uvádí slovník České meteorologické společnosti.
Čtěte také: Havaj, ale i Čína nebo Afghánistán. Jaké extrémní projevy počasí letos zasáhly planetu?
Jev se objevuje v dvouletých až sedmiletých intervalech. Ne však pravidelně, nelze jej ani předpovědět, což je důsledek komplexních procesů v rámci klimatického systému – od oceánských proudů až po tvorbu bouřkových mraků. El Niño ovlivňuje teplotu oceánu, rychlost a sílu jeho proudů, podmořský život a rybářský sektor i lokální počasí v Jižní Americe, Austrálii a Oceánii a dalších regionech.
Kde se vzala tato přezdívka?
Historie pojmenování klimatického jevu se táhne až do sedmnáctého století. Tehdy to byli jihoameričtí rybáři, kdo si všiml, že se voda Tichého oceánu v některých obdobích nezvykle otepluje. Původně se jevu říkalo El Niño de Navidad podle toho narození Ježíše Krista – a také toho, že období vyvrcholilo obvykle kolem prosince, tedy okolo Vánoc.
Které oblasti nejvíce zasahuje a jak?
Vysoké srážky dopadají na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vedou k ničivým záplavám a erozi. Jako tomu ostatně bylo letos v Ekvádoru či Peru, kde silné deště zasáhly nejméně vyšší desítky tisíc lidí, z nichž desítky přišly o život. Na druhou stranu deště zavlažují vyprahlou půdu, z čehož těží jižní státy USA nebo třeba Argentina – stejně jako z toho, že během El Niña je hurikánová sezóna slabší.
Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i jižní Asii nastává kvůli El Niñu suché období. Sucho pak v těchto oblastech ztenčuje vodní zásoby – rezervy vysychají a proudy řek slábnou. Dopady to má mimo jiné na místní zemědělství, které je na vodě závislé.
A zmínit se dají i další projevy: třeba El Niño přisuzovaný letům 2015 a 2016 je podle odhadů zmíněných týdeníkem The Economist spojovaný s požáry a obdobími sucha v brazilském Amazonském pralese, které způsobily větší emise oxidu uhličitého, než ročně vypustí Austrálie.
A co regiony, které leží dál od Tichého oceánu?
Ani ty nejsou dopadům El Niña uchráněny. Ukazuje to třeba Indie, která je závislá na monzunových deštích, jež tvoří 70 procent tamních ročních srážek. Při El Niñu ovšem množství srážek v zemi klesá. Při této „horké fázi“ taktéž roste riziko hurikánů a tajfunů, které zasahují právě i Indii nebo třeba Bangladéš.
El Niño by mohl pocítit i Africký roh, kde La Niña způsobila dlouhodobá sucha. Její opak by naopak mohl vést k větším srážkám.
Je El Niño zpátky?
Ačkoliv jev vrcholí v prosinci, známky jeho nástupu (tedy oteplování povrchových vod Tichého oceánu) se začaly objevovat už v polovině roku. Vědci z Centra pro klimatické předpovědi Národního úřadu pro oceány a atmosféru proto již na začátku června oznámili, že se El Niño objevil a bude sílit. Vrcholu by měl dosáhnout mezi prosincem 2023 a únorem 2024, a to s 95procentní pravděpodobností.
V souvislosti s jevem se mluví o globálním oteplování. Proč?
Oceán absorbuje až 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny, které vznikají při spalování fosilních paliv a další lidské činnosti. Schopnost absorpce je účinná zejména při jevu La Niña, kdy jsou pacifické vody obzvlášť chladné. Při El Niñu se ovšem část tepla vrací zpět do atmosféry kvůli teplým povrchovým vodám Pacifiku, které „překrývají“ ty chladnější. El Niño může přispět 0,2 stupně Celsia k nárůstu globální povrchové teploty.
Co tedy můžeme v příštích letech očekávat?
V kombinaci s klimatickými změnami? Teploty vyšší než dřív. Letošní léto toho ostatně bylo důkazem – ať už jde o smrtící vlnu veder, či zaznamenání rekordní globální teploty.
Čtěte také: Letadla na odpis nyní hasí Evropu. Jak sílící požáry dokážou změnit byznys plán
Světová meteorologická organizace navíc už v květnu varovala, že by planeta mohla (šance je 66 procent) v příštích pěti letech překonat hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období – byť nejspíš jen dočasně. Nejméně jeden z oněch pěti let navíc s největší pravděpodobností bude nejteplejší na záznamu.
Opakem El Niña je La Niña. O co jde?
Označení La Niña (tedy holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño.
Je to studená fáze ENSO, provázená kladnou fází jižní oscilace, tedy zesílením Walkerovy cirkulace. Projevuje se v obecně chladnější východní části Tichého oceánu poklesem teploty povrchu moře podél rovníku oproti normálu až o více než 3 °C. Vede k silnějším srážkám v západním Tichomoří – naopak sucho způsobuje v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky.
