Co dojde po benzínu? Ruská palivová krize už neznamená jen fronty na pumpách

Jak se stát během měsíce z pomyslné „největší čerpací stanice světa“ spíše světovým parkovištěm?

Ruskojazyčné sociální sítě denně plní nová videa několikakilometrových kolon aut táhnoucích se od benzínových pump. Právě do čekajících aut se přesunul život statisíců Rusů.

Ve stojících vozech nadávají, točí uslzená videa, nocují, pečou vedle svých nehybných vozidel šašliky, tancují, navazují nová přátelství – a soudě dle četných záběrů rvaček také nepřátelství.

Například ve východosibiřském Irkutsku dosahuje čekací doba na patnáct litrů benzínu osmnácti hodin.

„Není možné se nikam dostat, ani když nejedete natankovat. Všechny trasy blokují auta čekající na benzín,“ stěžuje si obyvatelka východosibiřské metropole.

Nedostatek benzínu a nafty se v největší ropné velmoci světa prohlubuje a proráží nové hranice.

V částech Kalužské oblasti byly kvůli krizi zrušeny všechny příměstské spoje veřejné dopravy. V Zabajkalském kraji nejezdí popeláři a na ulicích se tak vrší odpadky spolu s krysami. V tamním městě Čita už jsou dokonce omezeny výjezdy sanitek.

Potíže hlásí kvůli chybějícímu leteckému petroleji také letecké společnosti a na poplach bijí i zemědělci, kteří varují před skokovým zvýšením cen.

Čtěte také: O chlup lepší diktatura? Rusové houfně odcházejí do Běloruska

Bez paliva, zato blíže k bohu

Současné reálie podle některých Rusů nabízejí také „pozitiva“.

„Auta teď jezdí úsporně, do devadesáti kilometrů v hodině, nepředjíždějí se, šetří palivo,“ sdílí své postřehy z nezvykle klidných silnic v centrální Ivanovské oblasti pro server Svobodná Evropa řidička Aljona. 

Rusko prožívá nejhorší palivovou krizi nejméně za poslední dvě desetiletí a nic nenasvědčuje, že se má situace v následujících týdnech zlepšovat.

Nechybí přitom samotná ropa.