Voxpot

Analýzy Politika

Farage testuje hranice britské politiky. Po brexitu se zaměřil na loďky s běženci

Aby se člověk stal jedním z nejúspěšnějších britských politiků, nemusí vítězit ve velkých volbách. Stačí si vybudovat silný hlas. Své o tom ví Nigel Farage, novopečený poslanec, tvář pravicového populismu a muž, který nejméně tři dekády hýbe Spojeným královstvím.

Jolana Humpálová

Nigel Farage, předseda Reformní strany, během představení volebního manifestu své strany v klubu Gurnos v Merthyr Tydfil. Foto: ComposedPix Zdroj: Shutterstock

Nigel Farage, předseda Reformní strany, během představení volebního manifestu své strany v klubu Gurnos v Merthyr Tydfil. Foto: ComposedPix / Zdroj: Shutterstock

Nejprve Konzervativní strana, potom Strana nezávislosti Spojeného království (známá pod zkratkou UKIP), pak Brexit Party přejmenovaná na Reform UK. Politická dráha Nigela Farage září různými barvami, jeho postoje i popularita ale odolávají času.

Jeho jméno se objevilo na soupisce zastupitelů ve Westminsteru letos poprvé a on sám se snaží prezentovat jako „neprofesionální politik“. Farage přitom působil v europarlamentu přes čtvrt století – jde prostě o ostříleného hráče.

Takového, který v posledních 30 letech nejednou určoval, jakými tématy se zvolení poslanci budou zabývat.

„Dalo by se o něm říct, že jde o jednoho z nejvlivnějších a nejúspěšnějších britských politiků současnosti,“ uvedl pro Voxpot politolog Paul Jackson z Northampton University.

Nigel Farage jednoduše sám sebe prodává jako politika, který s chutí říká nahlas věci, které by lidé od jeho kolegů z jiných stran nezaslechli.

Jeho největší téma – z politického hlediska životní úkol – už znáte. Byl to právě Nigel Farage, kdo vkradl nedůvěru v Evropskou unii do britské mainstreamové debaty. Nakonec to vedlo k referendu o odchodu z unijního bloku a následnému rozvázání vazeb s EU.

Mr. Brexit, jak šedesátiletého politika označil Donald Trump, dosáhl svého. Z britské scény ale neodešel – svou energii teď plně soustředí na trochu jiné téma. A Spojené království mu naslouchá.

Bod zlomu

Farage se nyní – z čela strany Reform UK a nejnověji i z křesla v Dolní sněmovně – zaměřil na „nelegální migraci“.

Plynule tak přešel od otázky volného pohybu v rámci evropského bloku k hrozbě, již podle něj představují malé loďky s migrujícími, kteří připlouvají do Británie přes kanál La Manche. Byť se k tématu vyjadřuje víc než v minulosti, nejde o velké překvapení.

„Jeho rétorika se vlastně nezměnila. Oponovat EU byla dobrá strategie, jak si vybudovat veřejně antiimigrační postoj – postavil ho na tom, že kvůli Bruselu dochází k nekontrolované migraci do Británie,“ sděluje Voxpotu politolog Paul Jackson z Northampton University. Po brexitu se Farage přeorientoval na malé loďky.

Už před osmi lety nicméně přišel s kontroverzním brexitovým bannerem. Na tom nápisem Breaking Point (Bod zlomu) varoval před zástupy běženců z různých koutů světa vyobrazených na fotografii. Ta byla pořízena na podzim roku 2015 na hranicích Chorvatska a Slovinska.

Fotku a heslo doplnil podtitulek „EU nás podvedla“ a hláška „Musíme se osvobodit od EU a dostat své hranice zpátky pod kontrolu“.

Plakát, který Farage slavnostně odhalil v týdnu před referendem před osmi lety, vyvolal velkou vlnu kritiky. A to napříč společností – distancovali se od něj i jiní politici z brexitového tábora, mimo jiné expremiér Boris Johnson. Ten k banneru jakožto tvář Vote Leave řekl, že „nejde o naši kampaň“ ani „o naši politiku“.

Johnson ovšem, nutno podotknout, o pár let později přišel jako předseda vlády s kampaní „Stop the Boats“ a plánem posílat „nelegální migranty“ do Rwandy.

Čtěte také: Migranty do Rwandy pošleme. Klidně protiprávně, plánuje Británie

Ačkoliv kritici upozorňovali na podobnost s nacistickou rétorikou a kauza se dostala do rukou policie pro „podněcování rasové nenávisti“, Farage se za něj odmítl omluvit.

„Omluvil jsem se za načasování, nemůžu se však omlouvat za pravdu,“ prohlásil.

V mezích zákona

Nigel Farage jednoduše sám sebe prodává jako politika, který s chutí říká nahlas věci, které by lidé od jeho kolegů z jiných stran nezaslechli. A možná je za ně kritizován, možná i právem, postupem času mu ale taková strategie přinesla nezanedbatelnou popularitu.

„Nebojí se provokovat – ovlivňovat veřejnou debatu, snažit se být tím hlasem, který do ní přinese radikálnější a, řekněme, společensky méně přijatelná politická sdělení,“ říká Voxpotu politolog Jackson.

Již před referendem o brexitu Farage vyjadřoval až nevraživost vůči otázce migrace. „V posledních letech pak přišel na to, jak být ještě hlasitější a ovlivnit vládu a Konzervativní stranu. Tím mám na mysli její postoj k migrujícím přes Lamanšský kanál,“ podotýká expert.

Zatím posledním výrazným projevem politikových postojů je jeho zapojení do smrště na sítích, kterou vyvolal smrtící útok na dětský kroužek v severoanglickém Southportu. V širším kontextu jsme o něm informovali tady:

Čtěte také: Největší nepokoje za víc než dekádu. Britská krajní pravice útočí na etnické menšiny

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.

Více k tématu Politika