Příchod nové vlády do Damašku budil mezi Kurdy v Rojavě obavy, skrze které občas probleskla naděje na lepší budoucnost, než jakou nabízel autokratický režim Bašára Asada. Kam se vyvinuly vzájemné vztahy od jeho pádu?
Jak se máme integrovat do armády, která nás tlačí do kouta? | Foto: Olmo Couto / Shutterstock
Nečekaný rozpad Asadova režimu znovu uvedl do pohybu řadu skupin na severu a severovýchodě osvobozené země.
Oblasti takzvané Demokratické autonomní správy severní a východní Sýrie (zkráceně DAANES), známé také jako Syrský Kurdistán nebo prostě Rojava, jsou od svého vzniku v roce 2013 nestálé a proměnlivé.
Ovlivnilo je zejména působení Turecka a na něj navázaných milic, které si během operací v letech 2016 a 2019 utrhly pohraniční pásma. Spolu s kolapsem režimu tito největší nepřátelé Syrských demokratických sil (SDF) zahájili ofenzivu na západě autonomie, kde získali město Manbidž.
Čtěte také: Kurdové v Sýrii touží po autonomii. V cestě jim stojí Turecko i ropa
Paralelně s boji byli někteří bojovníci a členové řady džihádistických uskupení integrováni do nově vznikající syrské národní armády, což v Rojavě od počátku nebudilo důvěru – právě boj proti džihádistům byl původním cílem SDF.
Integrováni nebyli všichni: řada džihádistů zůstala na hranicích a pokračovala v boji s SDF. Jedná se o uskupení, jako je Sultán Murad nebo Sulejmán Šáh. Některé z těchto skupin postrádají hlubší ideologii, ale mají jako jednotící myšlenku antikurdismus.
„Neshodnou se na ničem, kromě nenávisti k nám,“ řekl mi v té době mluvčí Lidových obranných jednotek, které tvoří hlavní složku SDF.
Boje byly loni ukončeny příměřím 10. března, považovaným za přelomové. Příměří bylo součástí osmibodového usnesení, které mimo jiné zaručuje práva všech Syřanů na zastoupení a účast v politickém procesu i státních institucích na základě schopností, bez ohledu na jejich náboženský či etnický původ.
Příměří tak potvrdilo, že kurdská komunita je původní součástí syrského státu a Sýrie jí zaručuje právo na občanství a veškerá ústavní práva a zavazuje se k začlenění všech civilních a vojenských institucí v severovýchodní Sýrii do správy syrského státu.
Deklarace byla mnohými vnímána jako otevření cesty k jednotě země a jak v arabské, tak v kurdské části země byla mohutně oslavována. Jenže pak přišla „ale“.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
