Osudové Rusko a zklamání mladých nacionalistů. Finsko volí prezidenta

„Jsme ve finále. Ale teď to teprve všechno začíná. Příštích 13 dní musíme pracovat jako blázni,“ promlouvá ke svým příznivcům Alexander Stubb z Národní koalice. Ve volbách získal kandidát vládnoucí pravicové strany 27 procent a sklízí mohutný potlesk.

„Pracujme s pokorou. Slibme si, že kampaň bude respektovat a oceňovat konkurenci a povede férový závod,“ žádá své podporovatele.

Těsně za ním se s 25 procenty umístil Pekka Haavisto ze Zelených a onou konkurencí se tak myslí právě on. S pohodlným náskokem šesti procentních bodů předčil třetího kandidáta Jussiho Hala-ahoa, který kandidoval za dlouho protisystémovou, ale od loňského léta vládní stranu Praví Finové. Průzkumy přitom vedoucí trojici věštily poměrně těsné výsledky.

Na přelomu století se Haavisto vyoutoval, což pro Finsko znamenalo zlomový moment.

Po definitivním sečtení hlasů ale mohl i druhý na pásce Pekka Haavisto s klidem apelovat na slušnost: „Udělejme z toho dobré druhé kolo.“

Hned po této prosbě a poděkování se obrátil na ty, o jejichž hlasy půjde v následujících dnech především – voliče neúspěšných kandidátů: „Polovina Finů ztratila svého kandidáta číslo jedna. Naším úkolem bude oslovit právě je,“ uzavřel svoji řeč.

Průkopník pro queer lidi i NATO

Pětašedesátiletý politik ví, o čem mluví. Do druhého kola se probojoval i v roce 2012, kdy prohrál s končícím prezidentem Sauili Niniistöem. Na prezidenta kandidoval i v roce 2018, rovněž skončil druhý, nicméně obhajující Niinistö tehdy získal rovnou 62 procent a druhé kolo se nekonalo.

Jak se blížily letošní volby, v nichž nemohl stávající prezident kandidovat potřetí, začalo se znovu skloňovat Haavistovo jméno. A ten prognózy rychle potvrdil.

Ve finské politice se bývalý novinář aktivně pohybuje už od konce 80. let, kdy byl poprvé zvolen poslancem. Navíc jde o jednoho z prvních otevřeně gay politiků.

V devadesátých letech byla jeho sexuální orientace často předmětem spekulací. Na přelomu století se vyoutoval, což pro Finsko znamenalo zlomový moment. Země tehdy ještě neměla přijaté manželství pro všechny a práva LGBTQ lidí nebyla zdaleka takovou samozřejmostí jako dnes.

Haavisto se jako ministr podílel na vládě premiérky Sanny Marin. Coby šéf diplomacie stál u většiny vyjednávání s Tureckem a nakonec i u samotného vstupu země do NATO.

Čtěte také: Finsko má novou vládu „úsporné čtyřky“. Chce krátit příspěvek na bydlení i nemocenskou

Jeho domovská strana Zelených ale v loňských parlamentních volbách oslabila a do těch prezidentských tak vyrážel z pozice řadového poslance. I přesto se mu podařilo sešikovat levicové voličstvo takovým způsobem, že Jutta Urpilainen, kandidátka největší opoziční Sociální demokracie (SDP), dostala jen něco přes čtyři procenta hlasů.

Ta doplatila především na pozdní start kampaně. Dlouho se spekulovalo, zda se kandidátkou SDP nestane expremiérka Sanna Marin, která si získala popularitu i mezi nevoliči SDP.

Nakonec ale do klání nevstoupila a stvrdila tak svůj loňský odchod z politiky, kdy se vzdala poslaneckého mandátu a nastoupila místo toho do institutu bývalého britského premiéra Tonyho Blaira.

Bývalý prezident Urho Kekkonen během studené války úřadoval přes 25 let a Finové jej vnímali jako garanta relativně klidného soužití s ruským sousedem.

Haavistovi tak pravděpodobně pomohly dva faktory – včas zahájená kampaň a taktizování velkého množství voličů. Namísto postačující nominace strany, se kterou je navíc dlouhé roky spojován, se rozhodl vydat cestou občanského kandidáta a sesbírat 20 tisíc podpisů.

„Krátce před volbami také posiloval konzervativní Halla-aho. Takže je možné, že ti, kdo chtěli původně volit jiné levicové kandidátky, se na poslední chvíli rozhodli strategicky podpořit Haavista, aby mu zajistili postup do druhého kola,“ vysvětluje pro Voxpot odbornice na finskou politiku Kateřina Buchtová.

Rusko jako měřítko i největší chyba 

Ve druhém kole, které se bude konat 11. února, se tak Haavisto opět setká s kandidátem Národní koalice, ze které vzešel dosavadní prezident Sauli Niinistö i současný premiér Petteri Orpo.

Alexander Stubb platil za favorita prvního kola a průzkumy mu věští vítězství i v tom druhém. Jeho úspěch v prezidentské volbě přitom představuje velký comeback do finské politiky.