Analýza Společnost

Připojit se k USA? Jedni kolonizátoři nám stačili, zní z Grónska

Donald Trump opět mluví o připojení Grónska ke Spojeným státům a nevylučuje ani vojenskou operaci. Dánský ostrov se tak znovu dostává do popředí mediální pozornosti – jak se ale na vzdáleném severu žije? A co může tamním obyvatelům nabídnout trumpovská Amerika?

Jiří Kalát

Děti hrající si v grónském Tasiusaq

Děti hrající si v grónském Tasiusaq | Ilustrační foto: Nikolaj Krabbe Jepsen / Shutterstock

Před šesti lety jsem se ostentativně usmíval nad snahou tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa získat vládu nad Grónskem.

V mé sociální bublině převládal přezíravý a mnohdy výsměšný přístup k Trumpovým nápadům. Množství různých memů mi pak dokazovalo, že podobně to cítí i širší veřejnost.

Poslední rok se už ale nesměji. Trump chce získat Grónsko více než kdy dříve, a podle svých slov se nebojí použít ani vojenskou sílu.

K tomu sice nejspíš nedojde, ale znovu se otevírá téma historických vztahů mezi ostrovany a Dánskem – nejsou totiž ani zdaleka ideální.

Grónsko touží po nezávislosti a hledá k ní své zdroje. Kudy může vést cesta?

Foto: Jiří Kalát

Usilují o nezávislost, ale trčí mezi mlýnskými kameny | Jiří Kalát

Kolonizátor a kolonizovaný

„Vůle pomáhat Gróňanům tu byla vždy, přitom Dánsko z Grónska nezískalo ani korunu zisku,“ pronesl v roce 2008 Jesper Langballe, člen dánského Folketingetu, tedy parlamentu.

Navázal tím například na prohlášení dánského premiéra Hanse Hedtofta z roku 1948. „Politika, kterou Dánsko v Grónsku prosazuje již 175 let, se vyznačuje touhou pomoci lidem žít a rozvíjet se co nejlépe,“ vysvětloval tehdy grónským Inuitům na své cestě po ostrově.

Situace ale byla a je jiná. Grónsko léta zůstávalo pro Kodaň „pouhou“ kolonií a podle toho se k ostrovu i jeho obyvatelům dánská vláda chovala. Změna se zrodila nedávno, ale inuitská paměť je dlouhá.

V celém Grónsku žije necelých 57 tisíc obyvatel a argumentů proti dánské koloniální nadvládě nad ostrovem není málo. Pokud k nim přidáte peníze a jistou práci pro těžce zkoušené komunity, jejich síla se ještě znásobí.

Prvními obyvateli Grónska byli paleo-inuité (kultura Saqqaq), kteří na ostrov přišli ze Severní Ameriky před více než čtyřmi tisíci lety. Následovala kultura Dorsetská a nynější inuitská kultura Thule se objevuje v patnáctém století.

Už kolem roku 985 zároveň do jižního Grónska dorazili norští Vikingové vedení Erikem Rudým, který zde založil osadu. Tyto evropské osady však v patnáctém století zanikly, pravděpodobně kvůli změně klimatu a izolaci.

V osmnáctém století obnovili evropský kontakt s ostrovem Dánové a postupně ho začlenili do svého království. V roce 1953 se Grónsko stalo integrální součástí Dánska včetně získání plnoprávného občanství pro tamní Inuity.

Autonomii získává roku 1979 a od roku 2009 disponuje rozsáhlou samosprávou. Dnes Grónsko usiluje o větší nezávislost, přičemž klíčovou roli hraje těžba surovin, obrana a sociální situace mezi obyvateli.

„Oni jsou nesmírně hrdí na svoji zem, považují ji za úplně výjimečnou a jsou úžasní vlastenci,“ popisuje Gróňany v rozhovoru pro Český rozhlas etnografka Alena Klempířová a nešetřila dalšími superlativy. Kde ale říkáme „a“, musíme dodat i „b“.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.

Více k tématu Společnost

Nastavení cookies

Víme, že cookies nejsou zrovna nejpříjemnější věc na internetu. Pro naši redakci jsou ale anonymní data důležitá. Pomáhají nám chápat, co lidé čtou, co jim na webu funguje a podle čeho máme Voxpot zlepšovat. Informace o zpracování cookies.