Donald Trump se nechal slyšet, že „očekává, že bude mít tu čest převzít nějakým způsobem kontrolu nad Kubou“. Kuba na to reagovala prohlášením, že v případě amerického pokusu o dobytí země by USA čelily nezlomnému odporu.

„Sledujeme několik důležitých procesů, které se dějí ve stejnou chvíli. Začněme tím, že na začátku roku došlo k úplně dramatickému resetu vztahů mezi Kubou a jejich největším a nejklíčovějším spojencem — Venezuelou,“ říká v Pulsu vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha.

Březinová cituje novináře CNN: „Označil to za šachmat, který americká administrativa Kubáncům dala – daří se jí tak přerušit veškeré dodávky ropy na ostrov. Od začátku ledna nepřiplul na Kubu žádný tanker.“

Čtěte také: PULS | Neradikalizuje vás náhodou vaše oblíbená influencerka?

Druhá součást toho šachmatu podle amerikanistky spočívá v tom, že Trumpova administrativa také dost účinně vyvinula tlak na ostatní země, které s Kubou spolupracovaly, byť ne tak významně jako Venezuela.

„Jde například o Mexiko, které je ropnou zemí a dodávalo humanitární pomoc zahrnující i ropné zakázky. Tím, že administrativa uvalila tlak na tyto případné dodávky, zastrašuje další klíčové spojence a země Latinské Ameriky, které do jisté míry závisí na spolupráci s USA, a odrazuje je od spolupráce s Kubou,“ vysvětluje v Pulsu.

V čem další tkví americký tlak na Kubu? Kdo ve skutečnosti stojí za kubánským režimem? Nejde Trumpovi hlavně o pokoření symbolu, který Kuba představuje? Co pro karibský stát znamenají útoky na Venezuelu a Írán? A jak je to s vlivem Ruska a Číny na Kubě? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts a kdekoliv jinde, kde podcasty posloucháte.