Tři stupně v pokoji. Ukrajinu dál svírá „chladomor“

„Jdete po ulici a najednou uvidíte ve sněhu boty. Podíváte se blíž a zjistíte, že jsou v nich nohy a patří umrzlému člověku. Lidé ho ještě stihli překrýt igelitem,“ líčí mi zoufalým hlasem do telefonu Jelena.

Právnička z východoukrajinského Krivého Rihu za svůj život nic podobného nepamatuje. V jejím městě je přitom tepleji než v Kyjevě – aktuálně okolo nuly.

Podle svých slov se pořádně neohřála od poloviny loňského listopadu. 

V bytě má jako mnozí další elektrické topení. Pokud tedy kvůli ruským útokům nejde proud, netopí se. V těchto dnech běží tři hodiny denně.

„Dostáváme sice dopředu rozpis dodávek, jenže často pak zapnou elektřinu v úplně jiný čas, třeba uprostřed noci a vy o tom nevíte a nezatopíte si,“ popisuje Jelena nejhorší zimu svého života, naplněnou navlhlým chladem, který se zažral do peřin i stěn.

Takovou realitou žije v posledních měsících miliony Ukrajinců. Jak ji dlouhodobě snášejí?

„Jedině myšlenkou na to, že naši kluci v zákopech jsou na tom ještě mnohem hůř. Sedí tam i v minus osmnácti,” odpovídá Jelena.

Polární počasí způsobené vpádem arktického vzduchu do východní Evropy připravilo v kombinaci s ruským cílením na ukrajinskou energetickou infrastrukturu další temnou kapitolu v dějinách země.

Sami Ukrajinci začali posledním měsícům přezdívat „cholodomor“.

Zimní genocida

Zatím se neví, kolik přesně si vyžádal životů. Oficiální bilance ministerstva zdravotnictví hovoří za leden o šedesáti třech umrzlých, z nichž většina zemřela na ulici a čtrnáct jich pak bylo nalezeno doma. Skutečné počty obětí jsou však někde úplně jinde. 

U řady starších lidí se totiž jako příčina úmrtí uvádí srdeční selhání – a k němu mohly nízké teploty v bytech a obecně extrémní podmínky významnou měrou přispět.

Zkraje ledna takto v osamocení zemřela i osmaosmdesátiletá obyvatelka Kyjeva Jevhenija Bezfamilna. Přečkala druhou světovou válku i holokaust, ale osudovou se jí stala válečná zima 2026.

„Den předtím, než jsme ji našli, v jejím bytě prasklo potrubí, voda se vylila a zamrzla,“ popsala dobrovolnice Julija Grymčaková. Nalézání nebožtíků je podle ní značně komplikované: těla jsou kvůli nízkým teplotám promrzlá a z bytů se tak nešíří mrtvolný pach, takže policie do nich odmítá vstupovat násilím.

Skutečný rozsah katastrofy se proto ukáže, až se výrazněji oteplí. Podle redaktora serveru Kyiv Independent a spolupracovníka Voxpotu Adama Sybery panují nejhorší poměry v levobřežní části ukrajinské metropole, kde se nachází i patnáctipatrové sovětské panelové budovy ve kterých přežívají tisíce starých lidí. 

Mnohé z tamních domácností jsou kompletně odpojeny od tepla už od 9. ledna, kdy Rusko cíleně vybombardovalo kyjevské kotelny. Bez vytápění se tak do následujícího dne probudilo zhruba šest tisíc budov.

Údery na elektrárny a teplárenské rozvodny nepolevily ani v následujících týdnech, kdy ručička teploměru v hlavním městě klesala až k minus pětadvaceti stupňům Celsia. V druhé půli ledna se bez elektřiny ocitlo přibližně šedesát procent kyjevských domácností.

Čtěte také: Když teče teplá voda, cítím se chvíli jako člověk

Americký prezident Donald Trump sice na konci měsíce prohlásil, že se mu kvůli silným mrazům podařilo přimět Kreml k týdennímu omezení palby na Kyjev a energetickou síť, avšak ruské sliby žádnou větší změnu nepřinesly.

Namísto útoků na rozvodny a trafostanice přišly častější dronové nálety na civilní objekty a železnice. Zkraje února pak Moskva přišla s dalším masivním úderem na energetickou infrastrukturu v největších ukrajinských městech.

„Přestože se daří zdecimovanou síť postupně opravovat, funguje stále na zhruba šedesát procent,“ odhaduje pro Voxpot redaktor Dominic Culverwell z Kyiv Independent.

Citelné výpadky proudu v hlavním městě a přilehlých předměstích trápí nadále stovky tisíc lidí. Topení sice pár hodin denně funguje, ale průměrné teploty v bytech zůstávají mezi třemi až devíti stupni, shodují se další respondenti, které oslovuji.

Obnova dodávek elektřiny navíc nemusí přinést úlevu. „Některé radiátory přívod energie prostě nezvládnou a přestanou úplně fungovat, hlavně pokud byly dlouho vypnuté,“ říká mi Darija Titarova z organizace Starenki.

Se svými kolegyněmi a kolegy dochází každý den na tepelně odstřižený levý břeh Kyjeva. Jejich klientelu tvoří především opuštění a nemohoucí lidé, žijící obvykle ve vysokých patrech, odkud se bez funkčního výtahu nikam nedostanou.

Aktuálně pomáhá Starenki přečkat zimu jedenácti tisícům seniorů. „Udržujeme s nimi pravidelný sociální kontakt. Nosíme jim nákup i zahřívací balíček,“ vypráví Darija, jak se snaží udržet své svěřence při životě.

Zároveň si všímá, jak extrémní podmínky posledních dvou měsíců zhoršují jejich zdravotní stav. Mladší populace na tom ale není o moc lépe.

Kdo za to může

„Skoro všichni, které znám, jsou teď nemocní,“ potvrzuje mi Jelena z Krivého Rihu. Chřipky a virózy se jí samotné sice vyhýbají, zato si z letošní zimy odnáší následky předinfarktového stavu a zhoršený zrak.

„Od chvíle, co pracuji v kanceláři ve tmě jen s baterkou, vidím čím dál hůř,“ říká a dodává, že takto velké nervové vyčerpání za čtyři roky války nezažila.

Z jejího hlasu je cítit frustrace a naštvání nejen na agresorskou zemi, ale také na ukrajinské úřady. Pocit nedostatečné přípravy na očekávatelné údery Moskvy v nejchladnějším období roku se propsal dokonce do nejnovější konfrontace mezi prezidentskou kanceláří a vedením ukrajinské metropole.

„V Charkově? Tam se úřady připravily. Kyjev bohužel udělal podstatně méně,“ nebral si v polovině ledna servítky ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videu namířeném především vůči kyjevskému starostovi Vitaliji Kličkovi.

Ten vzápětí odpověděl emotivním vzkazem, ve kterém zdůraznil, že „městské společnosti a energetici pracují čtyřiadvacet hodin denně v mimořádně náročných podmínkách, aby obyvatelům města vrátili teplo, vodu a světlo“.

Podle starosty Klička prezident podobnými výroky znehodnocuje nezištnou práci tisíců lidí. 

Dominic Culverwell připomíná, že problém leží zejména v otázce nedostatku pracovních sil. „Akutně chybí energetičtí specialisté, protože část z nich je na frontě a poptávka je kvůli krizi příliš velká,“ konstatuje. 

Vláda podle něj měla mnohem dříve udělit některým z nich výjimku, aby nemohli být mobilizováni. Jedná se ovšem jen o dílčí problém – tím hlavním zůstává chybějící protivzdušná obrana.

Naději tak dává alespoň předpověď počasí. Nadcházející dny slibují mírné oteplení a arktické teploty se už letos nemají vrátit. Kvůli ruskými útoky poškozené energetické infrastruktuře ale budou muset Ukrajinci omezené dodávky proudu přetrpět až do jarních měsíců.