Poslední dny zažívá Ukrajina na mezinárodní scéně jeden otřes za druhým. Nejprve jednání mezi Moskvou a Washingtonem bez její přítomnosti a poté skandální výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Kyjeva. Radost z třeskutého vývoje má nyní především Moskva.
Donald Trump otevřeně lže o podpoře, kterou má ukrajinský prezident u svého lidu | Foto: Frederic Legrand / Shutterstock
Čtyři a půl hodiny. Přesně tak dlouho trvala v úterý 18. února ostře sledovaná schůzka mezi Američany a Rusy, vůbec první od zahájení Putinovy vojenské invaze na Ukrajinu. Zato ale bez hlavního aktéra: napadené země.
Ta pozvánku – stejně jako Evropská unie – do paláce Diríja v saúdskoarabském Rijádu nedostala, a musela tak zpovzdálí sledovat, jak se na výsluní mediálního zájmu derou kremelští matadoři.
Samotné jednání nakonec velké závěry nepřineslo. Zástupci delegací po skončení schůzky příliš sdílní nebyli a omezili se na vágní vyjádření, která lze shrnout do vět: úplně špatné to nebylo a zahájili jsme první krok v dlouhé cestě vedoucí k míru.
Následně americké ministerstvo zahraničí dodalo, že k tomuto účelu obě strany vytvoří v blízké době zvláštní vyjednávací týmy. Ty budou pracovat na setkání lídrů obou velmocí, Vladimira Putina a Donalda Trumpa.
Sergej Lavrov sklízí obdiv Elona Muska.
Více jsme se toho z rijádského jednání nedozvěděli. Pozornosti ale neunikly spokojené tváře členů ruské výpravy. Ti měli důvodů k úsměvu a dobrému naladění více než dost.
Úterní sezení za společným jednacím stolem s Američany totiž Moskva vnímá jako zlomový okamžik. Definitivně se vyvázala z téměř tříleté diplomatické izolace, kterou na ni po únorovém vpádu na Ukrajinu v roce 2022 uvalil Západ.
Svou obnovenou „premiéru“ si po dlouhé pauze Putinovi vyslanci – ministr zahraničí Sergej Lavrov a prezidentův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov – náležitě užívali. Není divu, jestliže ještě před pár měsíci platil Sergej Lavrov na Západě za nežádoucí osobu, nyní se vrací ke své dřívější pověsti „důmyslného politika a stratéga“ a sklízí obdiv od Elona Muska.
Kremlu se navíc podařilo dosáhnout cíle, po kterém vedle dobytí Ukrajiny už tři roky touží: jednat o sousedovi se „sobě“ rovným partnerem, tedy jedině s USA, čímž před domácím publikem ještě více podtrhnul údajné „americké“ zapojení do konfliktu.
Zatímco tak evropský tisk spíše vyčkává a nastiňuje možné scénáře vývoje, ruská státní média se radují a už v úterý zahlcovala své servery zprávami, jak se už Washington a Moskva domlouvají na obnovení spolupráce na vesmírném programu a energetice. Nic takového sice Donald Trump nepotvrdil, ale zato uštědřil Kyjevu daleko hlubší ránu.
Lživě prohlásil, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podporují jen čtyři procenta obyvatel a že by napadená země měla uspořádat prezidentské volby. Jak se ke smyšlenému číslu dobral, už nezodpověděl.
Čtěte také: Trump nemá plán, ale cíle. Mluvili jsme s jeho vyjednavačem
Místo toho ještě na závěr obvinil Ukrajinu z rozpoutání války. „Bohužel, prezident Trump, kterého si velmi vážíme jako vůdce amerického lidu, žije v dezinformačním prostoru,“ reagoval na jeho slova Zelenskyj.
Opřít se přitom může o průzkumy veřejného mínění, které mu přisuzují nadpoloviční důvěru Ukrajinců. Se svými argumenty však u současného šéfa Bílého domu zřejmě moc neobstojí. Donald Trump se rozhodl přiotevřít dveře Rusům a naskočit na jejich informační narativ.
Jak jinak si ostatně vysvětlit, že se veřejně ohání neexistujícími čísly a smývá z agresora zodpovědnost za krvavý konflikt?
Evropa se děsí, Kreml mezitím přemítá, které sankce by USA mohly zrušit mezi prvními. I tato otázka byla podle vyjádření rusisty Karla Svobody pro Voxpot s velkou pravděpodobností předmětem debat v Rijádu.
Naznačuje to alespoň přítomnost Kirilla Dmitrijeva – generálního ředitele Ruského fondu přímých investic na úterních jednáních. Ten navíc hovory s Američany označil za „velmi pozitivní a konstruktivní“.
Na čem přesně se vyjednavači shodli, zatím není jasné. Válečné reparace Kyjevu a vydání válečných zločinců k Mezinárodnímu soudu to však patrně nebyly.
Washington sice nyní evropské státy a Ukrajinu uklidňuje, že jednání s Rusy jsou teprve v plenkách a cesta k míru bude ještě trnitá, ale Kyjev začíná tušit, že spravedlivý mír je vzdálenější než kdykoliv předtím.
