Zeď proti dronům. Evropa chystá reakci na ruské vojenské provokace
Zatímco Varšava plánuje sestřelovat ruské drony a letouny, které naruší její vzdušný prostor, na východní hranici Evropské unie má vyrůst „dronová zeď“. Které členské státy se na ní hodlají podílet?
Vojenský dron | Ilustrační foto: Shutterstock
„Chci, aby to bylo jasné. Objekty, které naruší náš vzdušný prostor, bez diskuze sestřelíme,“ řekl na tiskové konferenci polský premiér Donald Tusk.
Ostré varování z Varšavy zaznělo po sérii provokací, kdy ruské drony nebo letouny vstoupily do vzdušných prostorů Polska, Rumunska a také Estonska – tedy členských zemí Evropské unie i NATO.
V posledním případě do estonského vzdušného prostoru vletěly tři ruské stíhačky MiG-31 a zůstaly v něm dvanáct minut.
Donald Tusk doplnil svá slova požadavkem „stoprocentní jistoty“, že spojenci z NATO vnímají vojenská narušení ze strany Ruska stejně, takže pokud by konflikt vstoupil do horké fáze, nezůstali by v něm Poláci sami.
Připravenost země zakročit zopakoval na jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.
„Jestli další raketa nebo letadlo vstoupí do našeho prostoru bez povolení, ať už záměrně nebo omylem, a budou sestřeleny, tak si sem nechoďte stěžovat. Byli jste varováni,“ vzkázal do Moskvy.
Podobně jako polští lídři se v České televizi vyjádřil také český prezident Petr Pavel. „Narušení vzdušného prostoru je důvodem k aktivaci obranných mechanismů a tedy sestřelení takového letounu. A to by určitě nechtěl nikdo na naší straně, ani na té ruské,“ prohlásil Pavel.
„Rusko se bude chovat tak, jak mu dovolíme,“ zdůraznil.
Čtěte také: Rusko na NATO klidně zaútočí
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen už ve svém projevu o stavu Evropské unie z 10. září uvedla, že blok musí vyslyšet pobaltské státy, které volají po vybudování takzvané dronové zdi.
Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius oznámil, že chce svolat ministry obrany z jednotlivých členských států ohledně vytvoření podobné „zdi“ podél východní hranice Unie.
V pátek 26. září se sejde sedm států – Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko, Polsko, Rumunsko a Bulharsko – společně se zástupci Evropské komise a Ukrajiny. Jednání se zaměří na potřeby a schopnosti jednotlivých zemí se ruským dronům bránit.
Na schůzku nedostaly pozvání dva unijní státy, které s Ukrajinou sousedí: Slovensko a Maďarsko. Důvodem jsou jejich blízké vztahy s Kremlem.
Šéfka Evropské komise má posléze 1. října na neformálním zasedání evropských lídrů a lídryň v Kodani představit konkrétní plány na financování zmíněné dronové zdi.
