Zhasli Berlín. Kdo stojí za největším německým blackoutem od druhé světové

Chtějí „přerušit vliv vládnoucí třídy“ a odsuzují její „chamtivost po energii“. Jsou decentralizovaní i velmi konspirativní. Plánují nastolit přímou demokracii a jejich hlavním nepřítelem je technofašismus.

Řeč je o německé skupině levicových extremistů Vulkangruppe. Působí již od roku 2011 a policii se zatím žádného z jejích členů nepodařilo dopadnout.

Naposledy zaútočili letos 3. ledna v Berlíně, kdy se desítky tisíc lidí náhle ocitly bez dodávek elektřiny. Masivní výpadek postihl 45 tisíc domácností a podle distribuční společnosti šlo o největší blackout od druhé světové války.

Tisíce rodin zůstaly bez topení či teplé vody v teplotách pod bodem mrazu. Ještě ve čtvrtek 8. ledna nebyl problém dodávek elektřiny zcela vyřešen.

Na pomoc do potemnělých ulic proto vyrazila armáda. Dodala potřebné palivo do generátorů a menší pomáhala rozvážet. Bundeswehr také rozložil své polní jídelny, rozdával teplou polévku a poskytoval nouzové přístřešky.

@nius.de

Völlig dystopisch: Nach dem Stromausfall fährt die Polizei durch das menschenleere, stockfinstere und zugeschneite Berlin-Nikolassee und teilt per Lautsprecher mit, man solle für die Abendstunden batteriebetriebene Leuchten und Taschenlampen bereithalten. So gut wie die ganze Bewohnerschaft hat das Viertel zu dem Zeitpunkt schon verlassen. Szenen wie aus dieser Blackout-Serie, aber real.

♬ Originalton  - NIUS

Levicoví extremisté při svém nejnovějším útoku cílili primárně na plynovou elektrárnu a poškodili až deset centimetrů silné kabely. Odbornictvo se shoduje, že muselo jít o dobře naplánovanou a profesionálně provedenou sabotáž.

„Jde o technicky vyspělou akci, protože zabezpečení takových kabelů má vydržet i vojenský útok nebo střelbu,“ popisuje Voxpotu odborník na Německo Vladimír Handl z Univerzity Karlovy.

Vulkangruppe se k činu přiznala v dopise o dvou a půl tisících slovech, který dala k dispozici online. Policejní mluvčí označil dopis za důvěryhodný.

Skupina v něm uvedla, že šlo o „čin ve veřejném zájmu“ a „akt sebeobrany a mezinárodní solidarity se všemi, kdo chrání Zemi a život“.

Vulkangruppe také kritizovala datová centra používaná pro provoz umělé inteligence.

„Technologické korporace jsou v rukou mužů s mocí, kterou jim my sami dáváme,“ zněla další slova skupiny. „Jednoho dne budeme sedět před zářícími obrazovkami nebo neživými stroji, zatímco budeme umírat žízní a hladem.“

Objevila se verze, že za útokem mohlo být „něco víc“.

Federální prokurátor zahájil vyšetřování a možné pachatele a pachatelky obvinil ze „členství v teroristické organizaci, sabotáže, žhářství a narušení veřejných služeb“. Berlínský starosta Kai Wagner (CDU) označil akci za teroristický čin a dodal, že „viníci úmyslně ohrožovali životy lidí“.

Vulkangruppe se ale útok nejspíš úplně nepovedl – zasáhli mnohem více lidí, než původně zamýšleli. Skupina se proto méně majetným omluvila, ale dodala, že s „majiteli vil“ soucit necítí.

V debatách politiků se objevila i verze, že za útokem mohlo být „něco víc“. Takto se vyjádřila regionální senátorka pro ekonomiku Franziska Giffey (SPD) a podpořila tak teorie, že za útokem stojí Rusko.

„Myslím, že spíše ne,“ odmítá je Handl. A skeptický je také novinář Konrad Litschko z Die Tageszeitung, který útoky skupiny dlouhodobě pokrývá. „Bezpečnostní autority pro tuto verzi zatím nenašly žádné důkazy,“ sděluje Voxpotu.

Útok z první soboty letošního roku odpovídal předešlým akcím skupiny. Nezamýšlené dopady byly ale zatím nejrozsáhlejší: podle odbornictva představoval vážné riziko pro nezúčastněné civilisty, včetně nebezpečí úmrtí v nemocnicích, kde došlo ke krátkodobým výpadkům elektřiny.

Soptící extremisté

Vulkangruppe o sobě poprvé dala vědět v roce 2011, kdy provedla žhářské útoky na železniční dopravu. Nejprve zapálili elektrické vedení na stanici Berlín Ostkreuz a následovaly další akce mířené na dopravce Deutsche Bahn.

Už tehdy zanechávala skupina dopisy, kde se k činům přiznávala. Každý útok pojmenovala po sopce, jako například Eyjafjällajökull, Hekla nebo Grímsvötn. Podle toho následně extremisté dostali jméno Vulkangruppe, tedy skupina Vulkán.

„Útoky se vždy zdály být profesionálně naplánované a provedené,“ popisuje Litschko.

Následoval úder na telekomunikační stožár v roce 2013, další na železnici v roce 2016, na kabely v roce 2018 a v roce 2020 zaútočili na Institut Heinricha Hertze, který se podílel na vývoji covidové aplikace ke sledování kontaktů.

Poté se poprvé zaměřili na Elona Muska a jeho Teslu. V květnu 2021 provedla Vulkangruppe svůj první útok na Gigafactory, která se tehdy u Berlína stavěla.

Podobně jako letos i tehdy zapálili elektrické kabely a přihlásili se k činu dopisem. V něm uvedli, že Tesla není „ani zelená, ani ekologická“ a „podporuje koloniální vztahy“.

„Náš oheň stojí proti lžím zeleného automobilu,“ zakončili svůj tehdejší manifest.

Čtěte také: Zabrzdit Teslu. Jak vypadá německý vzdor proti Muskově gigatovárně

Před dvěma lety přišel možný průlom v policejním vyšetřování. V noci 16. února 2023 objevil policejní vrtulník dvě osoby u železničního podjezdu v berlínské části Adlershof.

Policisté oba muže kolem třicítky zatkli a objevili u nich kanystr a vysílačky. Strážci zákona byli přesvědčeni, že překazili žhářský útok na železnici. Patřila ale dvojice k ekoteroristické skupině?

Otázka zůstává dodnes nezodpovězena – zatčení se k ničemu nepřiznali. „Později byli osvobozeni,“ vypráví německý novinář Litschko.

Činnost Vulkangruppe pokračovala. Po dokončení stavby Gigafactory na továrnu extremisté zaútočili znovu. Na začátku března 2024 byla policie informována o hořícím elektrickém stožáru, který způsobil výpadek nejenom v továrně, ale také v okolních domácnostech.

Při druhém útoku na Gigafactory Vulkangruppe označila Teslu za „symbol zeleného kapitalismu“. Elon Musk tehdy v ostré reakci útočníky označil za „nejhloupější ekoteroristy na Zemi“ a dodal, že jde o „loutky těch, kteří nemají dobré enviromentální cíle“.

Sabotáž byla z pohledu útočníků úspěšnější – přerušení výroby stálo Teslu miliony dolarů.

Přesto zůstává totožnost osob stojících za Vulkangruppe neznámá. Nejspíš jde o velmi malou utajenou skupinu z Berlína. Německá kontrarozvědka se domnívá, že v některých případech útočili stejní lidé a mohou mít pevnou strukturu.

„Podle mého názoru je však také možné, že označení Vulkangruppe používají různí aktivisté a provádějí útoky nezávisle na sobě,“ dodává Litschko.

Útočí přitom na infrastrukturu, o které jsou přesvědčeni, že škodí přírodě. Podle Handla je skupina vedena antikapitalistickou a anarchistickou ideologií a ekologická otázka je pro ně skutečně klíčová.

„Celý nynější systém je podle nich třeba rozbít a nahradit přímou demokracií,“ konstatuje odborník.

Ztráta sympatií

Poslední čin skupiny odsoudili politici a političky z pravicových i levicových stran. Jakmile se ale podíváme na to, kdo označil energetickou sabotáž za „terorismus“, najdeme rozdíly.

„Radikální levice jako Die Linke nebo Spojenectví Sahry Wagenknecht to takto rozhodně neverbalizuje,“ popisuje reakce Handl. Oproti tomu nejhlasitějším kritikem je Alternativa pro Německo, která je momentálně nejpopulárnější stranou Německa.

Akce Vulkangruppe zároveň ubírají podporu dalším klimaaktivistickým skupinám. Například Letzte Generation (Poslední generace) dlouhodobě přízeň lidí ztrácí. Proslula například lepením se k ranvejím letišť, kde o hodiny zpožďovala letadla.

Předloni ale zástupci skupiny uvedli, že končí kapitolu „pouličních blokád“. Nově se orientují na klasické demonstrace a lobbing za ochranu klimatu.

Drtivá většina německé veřejnosti nicméně považuje klimatickou krizi za velký problém. „Vyžadují řešení, stále je to pro ně zásadní věc,“ podotýká Handl s tím, že postoj Němců nezměnila ani válka v Ukrajině.

Vedle debaty o klimatické krizi a ekologickém extremismu ale sobotní útok Vulkangruppe v zemi přikrmil další téma: otázku zranitelnosti vůči sabotážím, ať už ze strany domácích, nebo zahraničních aktérů.

Německo je jedním z hlavních cílů ruských sabotáží, protože jeho podpora Ukrajiny zůstává ve válce klíčová. Po americkém únosu venezuelského vůdce Nicoláse Madura tak například bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv prohlásil, že by měli unést „neonacistického kancléře Friedricha Merze“.

Podle berlínského starosty Wegnera se začne obratem pracovat na vylepšení ochrany kritické infrastruktury. Uvádí se, že zranitelné je především jedno procento vysokonapěťových rozvodů, které jsou nad zemí. Právě na takové místo zaútočila i Vulkangruppe.

Na zlepšení v této oblasti má podle Wegnera pracovat nejen Berlín, ale celé Německo.

Ekologičtí extremisté tak nejspíš nepoukázali pouze na ničivé dopady fosilních paliv, ale také na nepřipravenost kritické infrastruktury vůči cíleným sabotážím. V době velkého ohrožení Evropy to může být neplánovaná, ale cenná lekce.