Zrádce opozice? Proč hodil Trump přes palubu nositelku ceny míru

Jen pár minut poté, co dosavadní venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez složila přísahu do funkce prozatímní hlavy státu, roztočil tamní režim nové kolo represí.

Tajní agenti zadrželi nejméně čtrnáct novinářů a dalších pracovníků z médií pokrývajících dění kolem parlamentu nebo dalších míst v Caracasu. Hned třináct z nich pracovalo pro zahraniční tisk.

Zadržení byli o několik hodin později propuštěni, ale režim vyslal jasný signál: dlouholetý vůdce Nicolás Maduro sice padl, nicméně na represivní podobě státu se nic nemění.

Novinářstvu přitom bylo nejprve dovoleno vstoupit do prostor Národního shromáždění, kde Delcy Rodríguez skládala přísahu. Nesměli ale fotit ani živě přenášet dění. Později jim úřady vstup zakázaly.

„Zaznamenali jsme kontrolu zařízení, odemykání telefonů a kontrolu uskutečněných hovorů a zpráv na komunikačních platformách a sociálních sítích,“ informoval venezuelský Národní syndikát novinářů.

Nejmenovaný lidskoprávní aktivista z Caracasu pro list Financial Times pod podmínkou anonymity popsal, jak represe eskalovaly během pondělí 5. ledna. Podle jeho svědectví kolem Caracasu vyrostla kontrolní stanoviště, na která dohlíží lidé z bezpečnostních složek nebo takzvaní colectivos.

Ty povolal režim do města v rámci výjimečného stavu – jedná se o členy obávaných ozbrojených milic brázdící tamní ulice často na motorkách.

Dekret o výjimečném stavu nařizuje úřadům, aby „okamžitě pátraly po a zatkly všechny, kdo se podíleli nebo podporovali ozbrojený útok USA“. Hlídky provádějí namátkové kontroly, zastavují řidiče, prohledávají auta a nutí lidi, aby jim odemkli své mobily.

I to je varování občanům, aby se nepokusili o žádný odpor. Současně jim režim připomíná, že přestože byl Maduro unesen, jeho stoupenci zůstávají u moci.

Colectivos má pod palcem vlivný ministr vnitra Diosdado Cabello, který opakovaně čelí obviňování z porušování lidských práv a zosobňuje tvrdou pěst režimu.

„Přítomnost colectivos v ulicích má jasně za cíl posílit vnitřní systém represe a zabránit mobilizaci obyvatel,“ vysvětlil pro Buenos Aires Times Andrei Sebin, šéf argentinské výzkumné skupiny CRIES monitorující venezuelské bezpečnostní složky.

Milá dáma

Nejistota o budoucnosti Venezuely panuje od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump nařídil „speciální operaci“, v rámci které byl ze země unesen dosavadní prezident Nicolás Maduro. Trump tisku sdělil, že Američané teď budou nějakou dobu Venezuelu řídit.

Jeho ministr zahraničních věcí Marco Rubio následně mírnil slova svého šéfa s tím, že na venezuelskou vládu Spojené státy pouze vyvíjejí tlak. Pro mnohé pak bylo překvapením, že Trump netlačí do vedení Venezuely opoziční lídryni Maríi Corinu Machado.

Čtěte také: María sjednotitelka. Kdo je nositelka letošní Nobelovy ceny míru?

„Dostat se do čela [Venezuely] by pro ni bylo velmi těžké. Nemá v zemi podporu a respekt. Je to velmi milá dáma, ale nedostává se jí dostatečného respektu,“ řekl Trump o Machado na tiskové konferenci.

Nespokojenost s takovým vývojem vyjadřuje část venezuelské diaspory na Floridě. „Jsem přesvědčen, že (...) příští demokraticky zvolenou prezidentkou Venezuely bude María Corina Machado,“ odsekl novinářstvu republikánský kongresman Mario Díaz-Balart.

„Trump považuje opozici za břídily, protože nedokázala splnit své sliby. Je to opozice, kterou považuje za nevýraznou a neúspěšnou, tak proč by jí měl předat moc?“ řekl pro The Wall Street Journal prezidentův někdejší poradce Juan Cruz.

V americkém tisku se s odkazem na zdroje v Trumpově administrativě objevily spekulace, že prezident se na Machado zlobí za to, že loni převzala Nobelovu cenu míru, kterou si přál pro sebe. Deník The New York Times ale aktuálně přichází se serióznějšími důvody, proč se Bílý dům na Machado údajně nechce spoléhat.

Rozhodnutí se má mimo jiné opírat o utajenou zprávu CIA, která převzetí moci Machado nepovažuje za realistické a hodnotí ho jako pro Venezuelu destabilizační. Jako nejjistější sázku považuje analýza právě Madurovu viceprezidentku Rodríguez.

Nespokojený vyslanec

Machado nevěří ani Trumpovi nejbližší spolupracovníci. Ihned po loňské inauguraci byl jednáním s Venezuelou pověřen jeho zvláštní vyslanec Richard Grenell.

Na rozdíl od jestřába Rubia, kterému začal Trump více naslouchat v uplynulých měsících, se Grenell snažil s Madurovou vládou jednat „po dobrém“, primárně o zajištění většího přístupu do Venezuely pro americké ropné společnosti.

Už loni v lednu chtěl zároveň Grenell sjednat schůzku v Caracasu s Machado. Její tým však návrh odmítl a mezi oběma nakonec proběhl jen telefonát – údajně srdečný.

V průběhu následujících měsíců se pak vztahy mezi Grenellem a Machado zhoršily. Navzdory tlaku Trumpova vyslance nezvládla opoziční lídryně dodat konkrétní plány na dosazení svých lidí k moci. Sama pak byla rozčarovaná z toho, že Grenell není ochoten rezolutně odsoudit Madurovu vládu jako nelegitimní – dle amerického tisku to Trumpův vyslanec nepovažoval za prospěšné pro svou diplomatickou misi.

Čtěte také: Dva režimy jednou ranou? Trump tlačí Kubu na okraj propasti

Naopak podle loňského článku deníku Miami Herald to byla právě Madurova viceprezidentka Delcy Rodríguez a její bratr Jorge, kteří se v uplynulém roce skrze katarské prostředníky nabízeli Bílému domu jako tváře potenciálního „Madurismu bez Madura“.

Dle floridského tisku měli sourozenci Washingtonu s vědomím Madura slibovat, že takový postup by zajistil poklidnější přerod Venezuely než spolupráce s opozicí.

Zatímco Machado tento týden přiznala, že s Trumpem nemluvila od loňského října, kdy obdržela Nobelovu cenu míru, Rodríguez naopak ministr Rubio volal bezprostředně po sobotní zvláštní operaci. Prezident Trump, který zatím přímo s Rodríguez nemluvil, konverzaci označil za přátelskou.

Rodríguez zároveň během svého víkendového proslovu označila Nicoláse Madura za „jediného prezidenta Venezuely“. „Pokud se nezachová správně, zaplatí za to velmi vysokou cenu, pravděpodobně vyšší než Maduro,“ pohrozil jí proto Trump skrze americký magazín The Atlantic.

Lze jen spekulovat, do jaké míry oba vůdci udržují bojovné postoje pro své domácí publikum, zatímco v zákulisí čile spolupracují.