Sociální sítě především ve Spojených státech v uplynulém měsíci zachvátil fenomén RaptureTok. Lidé sdílejí příspěvky, jak rozprodávají majetek a loučí se s bližními, nebo nabízejí tipy, jak se připravit. Na co? Přece na vyzdvižení křesťanů na nebesa!
Mayský kalendář, planetka Nibiru nebo spuštění velkého hadronového urychlovače v CERNu. Za poslední čtvrtstoletí lidstvo přežilo už několik avizovaných konců světa či globálních kataklyzmat.
To poslední se mělo odehrát před dvěma týdny. Respektive právě dnes, 8. října.
Předpověděl to alespoň jihoafrický pastor Joshua Mhlakela v červnovém rozhovoru pro YouTube kanál CENTTWINZ TV. Datum nejprve stanovil na 23. nebo 24. září, kdy podle něj mělo dojít k takzvanému „rapture“, tedy vytržení či uchvácení, jak lze anglický termín přeložit.
Rapture
Anglický pojem vycházející z křesťanské eschatologie označuje událost předznamenávající konec světa, při které se navrátí Ježíš a zemřelé i živé křesťany vyzvedne na nebesa. Představa je rozšířená zejména mezi americkými evangelikály a proces vyzvednutí je mezi nimi obvykle chápán zcela doslovně.
Obrázek: Ilustrace Jana Luykena vyobrazující události z Matoušova evangelia, které zastánci považují za odkaz na vytržení. Bowyerova bible, 1975 | Zdroj: Wikimedia Commons
Když k němu v září nedošlo, Mhlakela přinesl aktualizovanou předpověď. V čem spočívala původní chyba?
Když se mu před sedmi lety zjevil Bůh a pastora o datu informoval, pracoval zřejmě s Juliánským, nikoliv Gregoriánským kalendářem. Uchvácení tak nově můžeme očekávat nejpozději dnes, 8. října. Mhlakela si je prý jistý na „miliardu procent“.
Ačkoliv podobné předpovědi se objevují poměrně často, tato se stala pozoruhodně virální, a to především díky sociálním sítím. Zejména na Tiktoku se fenomén přezdívaný RaptureTok naplno rozjel v průběhu září, tedy krátce před původně avizovaným datem.
Z velké části šlo o posty ironické, které však vznikly v reakci na vážně míněný obsah. Ten se pohyboval od tipů na „přípravu“ po emocionální příspěvky, ve kterých lidé v slzách vyjadřovali lítost nad těmi, kteří zůstanou zanecháni na Zemi – nebo sami plakali, že budou při vytržení odloučeni od svých dětí.
Mezi příspěvky a komentáři můžeme najít i řadu takových, které očekávanou událost spojují s vraždou konzervativního influencera Charlieho Kirka.
Poslechněte si také: Redneck & Beneš | Co čeká USA po vraždě Charlieho Kirka?
Někteří lidé pak podle svých vyjádření rozprodávali či rozdávali svůj majetek v přesvědčení, že už ho nebudou potřebovat.
Jejich očekávání se však nenaplnila. A pokud čtete tyto řádky, nenaplnila se zřejmě ani Mhlakelem posunutá předpověď – nebo patříte mezi nevěřící, kteří zůstali na Zemi zanecháni napospas nevyhnutelnému konci všech věcí.
Psychologie apokalypsy
Podle průzkumu Pew Research Center z roku 2022 je očekávání konce světa mezi obyvatelstvem Spojených států poměrně rozšířené.
39 procent Američanů je přesvědčeno, že se jako lidstvo nacházíme v „posledních časech“. Každý desátý pak věří, že k Ježíšově druhému příchodu na Zemi (který je s Apokalypsou spojován) dojde ještě během jejich života.
Přímo v souvislosti s letošním očekávaným vytržením proběhl průzkum společnosti YouGov. Ten zjišťoval, zda lidé očekávají, že pokud k uchvácení dojde, budou mezi vzatými „na nebesa“. O svém vyzvednutí je přesvědčeno celkem 46 procent Američanek a Američanů, zatímco 18 procent si je jisto, že zůstanou zanecháni na Zemi.
Výrazně častěji si věří republikáni – 63 procent oproti demokratickým 40 procentům.
Sep 23 poll of 4,041 U.S. adults (+/-2.3%)
% who say that if the Rapture were to occur tonight, they think they would be more likely to ascend to heaven | be left behind
U.S. adults 46% | 18%
Democrats 40% | 24%
Independents 36% | 19%
Republicans 63% | 11%
(Link in reply) pic.twitter.com/cJBFRE8FE4— YouGov America (@YouGovAmerica) September 23, 2025
Proč však lidé představám o vytržení či obecně konci světa vůbec podléhají? Podle psycholožky Avigail Lev je apokalyptické smýšlení „jednou z nejstarších lidských reakcí na nestabilitu“.
„V době nestability a krize se přirozeně více zabýváme smrtelností, svobodou, odpovědností a pomíjivostí života. Podmínky pro takové uvažování jsou příznivé,“ uvádí Lev.
Současně cituje Ericha Fromma, podle kterého jsou lidé zaplavení možnostmi výběru „zranitelnější vůči autoritářské kontrole“ – a podle psycholožky také vůči apokalyptickému myšlení.
V moderní době jsme přesyceni možnostmi a ohromující svoboda výběru může podle Lev vyvolat existenciální strach z odpovědnosti. „Lidé pak hledají předvídatelnost nebo autoritu mimo sebe, aby nejistotu omezili.“
Podle psycholožky Debry Kissen poskytuje vědomí data definitivního konce „kognitivní uzavření“ – tedy návrat k jistotě, předvídatelnosti a pocitu kontroly nad osobními a světovými událostmi.
„Pro věřící představuje vytržení konečné potvrzení,“ uvádí sociolog Landon Schnabel z Cornellovy univerzity. „Víra ve vytržení vytváří silnou dynamiku uvnitř skupiny a mimo ni. U věřících se rozvíjí pocit zvláštního poznání a morální nadřazenosti, zároveň se však cítí pronásledováni světem, který jim nerozumí.“
Problém nastává ve chvíli, kdy k očekávanému konci světa nedojde. Nastává kognitivní disonance a střet silného přesvědčení s realitou často vede k úzkostem a dalším psychickým potížím. Zároveň pozorujeme fenomén takzvané „rapture anxiety“, úzkosti z vytržení, se kterou se potýkají lidé vychovaní v prostředích církví a rodin, kde je víra v uchvácení obvyklá.
Současný svět a globální krize, kterým jako lidstvo čelíme, tak poskytují proroctvím a očekáváním konce všech věcí živnou půdu a můžeme očekávat, že budou přibývat – stejně jako jejich psychologické dopady.
