![](https://www.voxpot.cz/wp-content/uploads/2024/04/shutterstock_2311869931-980x650.jpg)
Premiér Fiala navštívil Washington a skrze osobní vzpomínky v Oválné pracovně apeloval na podporu Ukrajiny. Jeho slova ale nemohou rezonovat na obou březích Atlantiku stejně. Americkou zahraniční politiku totiž netvoří pouze Joe Biden.
Premiér Petr Fiala dnes odletěl z Washingtonu a jeho návštěvu hlavního města Spojených států provázelo mnoho jásání. Tedy alespoň u nás – spektákl soudů s Donaldem Trumpem a hádky v Kongresu zaměstnávají americká média až příliš na to, aby návštěvě předsedy vlády z drobné středoevropské země věnovala větší pozornost.
Fiala v pondělí navštívil Joea Bidena v Bílém domě a zjevně si notovali. „Nechci zase vidět ruské tanky ve svém městě,“ řekl premiér v Oválné pracovně v narážce na invazi vojsk Varšavské dohody v roce 1968 ve stínu aktuální ruské invaze na Ukrajinu.
Čtěte také: Zelenskyj ve váhajícím Washingtonu: Bez další pomoci prohrajeme válku!
S Bidenem se na nutnosti pevné podpory pro Ukrajinu shodnou. Schůze v Bílém domě se tak nesla v přátelském duchu a Biden si tu Fialu dokonce nechal o něco déle, než bylo v plánu.
Kromě důrazu na Ukrajinu Fiala vychvaloval narůstající obchodní vazby mezi oběma zeměmi. Vyzdvihl především českou vládou nedávno schválený nákup letounů F-35, které představují technologický vrchol amerického zbrojního exportu.
Předseda sněmovny Johnson nepatří mezi největší fanoušky pomoci pro Ukrajinu.
O charakteru celé návštěvy taktéž mnohé vypovídá to, že ještě před schůzkou v Bílém domě Fiala navštívil centrálu CIA v nedalekém Langley. Vzhledem k válce na Ukrajině není pochyb o tom, že i tady byla jedním z hlavních témat spolupráce na kontrování vlivu Ruska, ale také Číny.
Rozbouřený Kongres
Druhý den návštěvy nutně musel mít daleko komplikovanější vývoj. Premiér Fiala se během úterý sešel s řadou zastupitelů v Kongresu – včetně předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona. Na Kapitolu přitom právě teď probíhají bouřlivé hádky o tom, jestli Kongres schválí další vlnu finanční podpory pro Ukrajinu, Izrael ale třeba také Tchaj-wan. Někteří z Johnsonových republikánů jsou pak ostrými odpůrci toho, aby Spojené státy poskytly Ukrajině byť jen jediný další cent.
Čtěte také: Čeho se Amerika bojí? Část politického spektra nechce hrát ve válce na Ukrajině větší roli
Na tiskové konferenci i v rozhovorech Fiala uvádí, že ohledně schválení nového balíku pomoci pro Ukrajinu zůstává „optimistický“ – což podle českého premiéra platí i v případě potenciálního návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Bylo by jistě nediplomatické, kdyby tvrdil cokoliv jiného. Faktem ale je, že výsledek současných jednání v Kongresu vůbec není jistý.
Sněmovna reprezentantů se o balíčky pomoci pro zahraniční spojence hádá takřka nepřetržitě od loňského podzimu. Tehdy si skupina „republikánských rebelů“ vydupala odvolání předchozího předsedy Sněmovny Kevina McCarthyho.
![](https://www.voxpot.cz/wp-content/uploads/2024/04/bannery-podcasty-web-970x253.jpg)
Jeho nástupce Johnson je relativně nezkušený politik, který se potýká se stejnými problémy. Nepomáhá mu ani fakt, že republikáni v dolní komoře disponují jen čím dál tím těsnější většinou. Kvůli ní mají jednotlivé frakce republikánů velmi silnou vyjednávací pozici – předseda se bez jejich hlasů neobejde.
Samotný Johnson nepatří mezi největší fanoušky pomoci pro Ukrajinu. Hlasoval proti mnoha předchozím balíkům a rád mluví o tom, že nejprve se Američané musí postarat o sebe a až pak by měli pomáhat v zahraničí. Naráží tím na paralelní jednání o navýšení rozpočtu na zabezpečení jižní hranice USA s Mexikem, kterým mnozí republikáni podmiňují jakoukoliv další podporu právě pro Kyjev.
Nejhlasitější odpor vůči nové finanční injekci pro Ukrajinu nicméně nevychází přímo od Johnsona, ale od zmíněných republikánských rebelů. V poměrně různorodé skupině najdete hlasité trumpovské tlučhuby jako třeba zastupitelku Marjorie Taylor Greene, ale také sešněrované izolacionistické libertariány jako Thomase Massieho, kteří mají k Trumpovi daleko.
Přesvědčování ztrápeného předsedy
Johnson se snaží vše šalamounsky vyřešit tím, že rozhodnutí o pomoci jednotlivým zemím rozdělí do samostatných balíků, o kterých bude Sněmovna hlasovat zvlášť. Na papíře jde o vychytralé řešení, které teoreticky umožňuje, aby například pomoc pro Izrael a Ukrajinu schválily rozdílné koalice kongresmanů z obou stran.
Není ale vůbec jasné, jestli Johnsonovi u spolustraníků něco takového projde. Zmíněný Massie svého stranického šéfa tento týden varoval, že „už moc dlouho předsedou nebude“. Podle něj během dosavadních jednání už spálil příliš mnoho politického kapitálu a je tedy na čase, aby odstoupil.
Kvůli novým pravidlům, které si republikáni loni na svých šéfech vyhádali, stačí pro vyvolání hlasování o odvolání předsedy jen hlas jediného kongresmana. Massieho slova tedy nelze odmávnout jako plané výhrůžky.
Do takového chaosu přijel Fiala. Johnson byl prý během schůzky k českému premiérovi velmi přátelský. Jen těžko se ale představuje, že na něj mohla mít Fialova slova tak silný efekt, jak by si v Praze nebo Kyjevě mnozí přáli.
Republikánského předsedu totiž mnohem víc než tanky v ulicích evropských měst straší naštvaní spolustraníci na chodbách Kongresu.