V Česku chybí dostupné informace o umělém potratu. Kolektiv A.S.A.P. to chtěl změnit a společnost BigBoard dala jeho kampani stopku. Poskytování informací o interrupcích podle ní podporuje chování poškozující zdraví – „především plodu“.
Právo na interrupci má v Česku tradici – zakořeněné je v našem prostředí už od padesátých let.
Možnost rozhodnout se pro ukončení těhotenství podporuje podle průzkumů drtivá většina společnosti, přesto se jedná o otázku zahalenou stigmaty a tichem.
I po sedmi dekádách, kdy jsou interrupce legální, toho o nich česká veřejnost vlastně moc neví. Pořád jde o zákrok, který v lidech vyvolává spíše stud.
Ve školách se o průběhu umělého potratu a právu na něj nedozvíte. A ani v dospělosti to není o moc lepší.
Místo věcné debaty se v Česku téma interrupcí probírá spíš z pohledu omezování nebo posilování reprodukčních práv ve světě. Pozornost přitahují také různé „pochody pro život“ a jiné hlasité aktivity odpůrců práva na umělý potrat.
Dostupné informace, které nesoudí? K nedostání.
Debatu umí rozproudit i situace, kdy se vládní poslanci rozhodnou po lobbingu konzervativní organizace Hnutí pro život navrhnout, že na těhotenských testech budou povinná upozornění odkazující na internetové stránky podporující zachování těhotenství.
Věcné a dostupné informace, které nesoudí? K nedostání. Kolektiv A.S.A.P. (Abortion Support Alliance Prague) to chce změnit – a rovnou narazil. O interrupci se u nás totiž nemluví ani na plakátech, jak ukázalo jednání největšího poskytovatele reklamních ploch v Česku.
„Plánovali jsme kampaň k našim novým webovkám. Podávají všechny důležité informace, které by měl člověk mít, když interrupci potřebuje,“ popisuje Voxpotu spoluzakladatelka kolektivu Jolanta Nowaczyk.
Kampaň tvoří dva jednoduché plakáty. Jeden na zeleném pozadí upozorňuje na existenci nového webu, druhý na fialovém cituje závěry studie vědecké skupiny publikované v časopise Social Science & Medicine. Výzkum se zabýval vnímáním rozhodnutí podstoupit interrupci po pěti letech od zákroku.
V lednu kolektiv podepsal smlouvu na pronájem reklamních prostorů v pražském metru s MetroZoom, dceřinou společností firmy BigBoard. Komunikace probíhala v angličtině a k fialovému plakátu firma začátkem roku napsala, že je „legally acceptable“ (právně přijatelný). Zelenou neutrální výzvu o spolehlivém zdroji pak A.S.A.P. doplnil sám.
Kolektiv funguje na dobrovolnické bázi a uspořádal sbírku k financování kampaně i vzniku webovek. Claimy nechal graficky zpracovat a na konci března poslal MetroZoomu data do tisku. Firma ale otočila.
V e-mailové výměně, kterou má Voxpot k dispozici, MetroZoom uvedl, že „žádný z navrhovaných designů nebyl schválen“.
Riziko „především pro plod“
Firma se v odůvodnění, proč od smlouvy odstupuje, odkázala na znění zákona o regulaci reklamy. Konkrétně na část, která říká: „Reklama nesmí podporovat chování poškozující zdraví nebo ohrožující bezpečnost osob nebo majetku (…)“.
Jeden z e-mailů mezi A.S.A.P. a MetroZoom
Na žádost šokované Nowaczyk o vysvětlení firma rozvedla, že si je „vědoma toho, že je interrupce v současnosti považovaná za standardní zdravotní proceduru“.
„Nicméně jako taková rozhodně není bez zdravotních rizik – a to nejen pro ženu podstupující zákrok, ale především pro plod, jehož život je tím ukončen,“ odůvodnil MetroZoom své rozhodnutí.
Claimy na plakátech prý v zimě chybně schválil „kolega, který v MetroZoomu pracuje krátce a nebyl si plně vědom právních předpisů“. Jolanta Nowaczyk z A.S.A.P. přitom hesla se společností v lednu konzultovala.
„Ze zkušenosti vím, že interrupce jsou vždy kontroverzní. Zvlášť pro velké firmy, které nechtějí otevřeně mluvit o složitějších otázkách. Chtěla jsem se tedy ujistit, že jsou pro ně claimy přijatelné. Jeden ostatně nevzali: týkal se toho, že potratové pilulky jsou bezpečnější než Viagra,“ líčí žena.
Čtěte také: Prošla peklem. Amanda Zurawski bojuje proti absurdním zákazům interrupcí
„Začala jsem se ptát sama sebe, jestli nejsem blázen já, když chci dávat do metra plakáty o interrupci. Ptala jsem se tedy odbornictva na jejich názor – a šokovalo je to. Nejde přece o reklamní kampaň v tom smyslu, že bychom něco prodávali, poskytujeme jen informace a šíříme o nich povědomí,“ vysvětluje Nowaczyk.
Na poslední chvíli se snažila najít jiného, menšího pronajímatele reklamních ploch – nakonec úspěšně.
Nesmyslná argumentace
Jak Voxpotu potvrdila Irena Hůlová z Amnesty International, snaha udělat z plodu samostatnou právní jednotku je častá taktika těch, kteří chtějí právo na interrupci omezit nebo zrušit.
V zemi, kde má umělý potrat letitou tradici, je podle právního řádu legální a podporuje ho většina občanů, zní vysvětlení MetroZoomu přinejmenším zvláštně. Situaci proto pro Voxpot zhodnotily dva nezávislé expertní hlasy.
„Konstrukce a argumentace firmy je nesmyslná,“ komentuje situaci advokátka a socioložka Pavla Špondr Večl.
„Zveřejňování informací o umělém přerušení těhotenství, které bylo cílem kampaně, rozhodně není reklamou, a už vůbec ne reklamou na zdravotní zákrok. Navíc poskytovat informace o legálním zdravotním zákroku rozhodně není podpora chování poškozujícího zdraví,“ rozvádí odbornice, která na FF UK působí jako ombudsmanka.
Ústavní právník Ondřej Preuss nicméně doplňuje, že v Listině základních práv a svobod je řečeno, že lidský život je hoden ochrany i před narozením.
„Argument, že je plod chráněn, je relevantní – kdybychom ho izolovali. Rozhodně neznamená, že není možné k interrupci přistoupit. Naopak existuje právní regulace, která to umožňuje. Vstupuje do toho totiž právo matky,“ poukazuje právník z Katedry ústavního práva.
Nezávisle informujeme jen díky finanční podpoře členstva našeho Voxpot Klubu. Přidejte se a pomozte nám pokračovat v naší práci!
Podle advokátky Špondr Večl se ochrana zahrnutá v Listině odvíjí od právního prostředí konkrétní země. „Protože máme v Česku zákon o umělém přerušení těhotenství, ochrana života ještě před narozením se realizuje v rámci legálních pravidel pro interrupce, ne mimo ně,“ shrnuje.
Z českého právního řádu podle Preusse vyplývá, že nejenže nelze obecně tvrdit, že je protiprávní interrupce propagovat – ani on proto kampaň ASAP nevnímá jako reklamu. „V tomhle případě jde spíše o edukaci,“ uvádí.
Ve snaze proniknout do „nesmyslné argumentace“ společnosti se Voxpot obrátil přímo na MetroZoom i mateřskou společnost BigBoard. Ta víceméně zopakovala důvody, které už předložila organizaci A.S.A.P.
Printscreen vyjádření tiskové mluvčí BigBoard Pavlíny Stránské
Vyjádření nevysvětluje ani neobsahuje formulaci v e-mailech, že interrupce představují zdravotní riziko „primarily for the fetus“, tedy „primárně pro plod“.
Podle BigBoardu se slovo „primárně“ do e-mailu vkradlo při překladu z češtiny do angličtiny: „Obecně měla informace vyznít, že z našeho právního pohledu je interrupce rizikem pro ženu i plod.“
Podle mluvčí firmy Pavlíny Stránské je pro BigBoard problematická propagace „konkrétních, byť zákonem povolených zdravotních zákroků“, s nimiž jsou spojena zdravotní rizika. Problém už ale nevidí v kampaních zdravotnických zařízení jako celků.
Ve veřejném prostoru můžete narazit na reklamy propagující například estetickou medicínu nebo stomatologické služby. Že se i s takovými zákroky pojí riziko zdravotních komplikací, zjevně nevadí.
Společnost se tedy řídí heslem „když dva dělají totéž, není to totéž“. A ne poprvé: jak informoval Deník N, už v roce 2023 se českým mediálním prostorem prohnal spor BigBoardu, respektive dceřinou firmou BigMedia, s královéhradeckým spolkem Mluvme spolu.
Firma mu v létě 2022 stáhla billboard, který vedl na sbírku ukrajinské ambasády k nákupu výzbroje pro napadenou zemi. BigMedia tehdy také argumentovala zákonem o regulaci reklamy – prý si lidé stěžoval, že v nich plakát vyvolává strach, což legislativa zakazuje.
Bez problémů ale o pár měsíců později vystavila billboardy tehdy prezidentského kandidáta Andreje Babiše naznačující hrozbu zavlečení Česka do války.
Informovat je fér
Kdy je interrupce nejbezpečnější?
„Nižší výskyt komplikací očekáváme při provedení umělého ukončení těhotenství v časných týdnech těhotenství, a obecně preferujeme medikamentózní ukončení těhotenství s cílem vyhnout se chirurgickému výkonu – to je v ČR možné do 49. dne těhotenství,“ vysvětluje přednostka Pavla Svobodová.
Své nynější kroky firma BigBoard odůvodňuje zdravotními riziky, které interrupce představují pro ženu i plod. Zeptali jsme se proto přednostky Gynekologické kliniky 3. LF UK a ÚVN Pavly Svobodové, jak to s výskytem komplikací při interrupcích je.
„Výskyt je nízký, obvykle je udáváno jedno až dvě procenta,“ upřesňuje lékařka.
Nulový ale není a je proto podle ní nutné, aby ženy měly k dispozici informace. „Naším společným cílem u všech operačních výkonů je dobře se připravit, minimalizovat rizika a provést pacientku co nejbezpečněji plánovaným postupem,“ zdůrazňuje Svobodová.
„V případě ukončení těhotenství informujeme ženy o průběhu výkonu a možných rizicích a komplikacích úplně stejně jako před jinými výkony. Není cílem je vystrašit, ale adekvátně je informovat. To naopak považuji za fér přístup,“ přibližuje.
Pro reprodukční zdraví ženy je podle Svobodové optimální nechtěnému těhotenství předejít. „Pro případ, že k takové situaci dojde, by ale měla mít všechny informace včetně té o možnosti ukončení těhotenství,“ shrnuje přednostka.
Webové stránky A.S.A.P., které se snaží zpropagovat právě probíhající kampaň, o možnostech i potenciálních komplikacích spojených s farmakologickou i chirurgickou interrupcí informují. V češtině, angličtině, polštině a ukrajinštině.
„Pořád tu máme spoustu mýtů, stále tu vidíme stigmatizaci interrupcí. Bývají spojované s tím, že když žena takový zákrok podstoupí, je z toho pak nešťastná – že ‚udělala, co neměla‘. A někdy to tak může být, není to jednoduché rozhodnutí,“ uznává socioložka Linda Sokačová.
Z výzkumů však podle ní víme, že většinou je reakce opačná: „Bývá to vnímáno spíš jako pozitivní krok, který ženě může i ulevit. Od stresu, problému, neřešitelné situace.“
Časy se mění?
Byť jsou interrupce možností zakotvenou v našich zákonech už dlouhá léta, informace o zákroku je stále normalizované spíše nešířit. A půjde-li stranou otázka svobodného rozhodnutí ženy, nepomáhá takové prostředí ani v médiích propírané klesající porodnosti.
Zahraniční studie totiž podle Sokačové ukazují, že v případě prvního vynuceného těhotenství se ženy nebo páry pro další nemusí rozhodnout. „Bojíme se říkat nahlas, že interrupce může být pro život ženy skutečně pozitivní,“ soudí socioložka.
V průběhu desetiletí navíc zamířila křivka počtu provedených umělých potratů strmě dolů. V roce 2023 proběhlo 15 088 takových zákroků, což je o skoro sto tisíc méně než ke konci osmdesátých let.
„To je obrovský rozdíl, který není vysvětlitelný jen klesající porodností. Dalším významným faktorem je i skutečnost, že rodičovství je mnohem plánovanější proces, než býval v minulosti. Oproti osmdesátým a devadesátým letům se také více využívá hormonální antikoncepce,“ objasňuje Sokačová propad v počtu interrupcí.
V posledních letech tak dělají v české debatě hluk hlavně odpůrci práva na umělý potrat – může se proto snadno zdát, že se ve velkém „něco mění“.
Čtěte také: V jakých zemích jsou interrupce zcela zakázané a co takové státy spojuje?
Česká většinová společnost přitom možnost interrupce konzistentně podporuje. V roce 2023 vyjádřilo podle průzkumu CVVM souhlas s právem ženy rozhodnout o přerušení svého těhotenství 79 procent dotázaných, tedy nejvíce od devadesátých let. Pro úplný zákaz interrupcí byla podle zmiňovaného průzkumu jen dvě procenta lidí.
I přes všechnu podporu a souhlas se však o interrupcích nadále veřejně nemluví. Rozhodnutí společnosti BigBoard neposkytnout prostor informační kampani pak status quo jen prohlubuje a firemní argumentace odpovídá narativu ultrakonzervativních skupin.
Vemlouvavými plakáty Hnutí pro život s claimem „Nesoudíme, pomáháme“ bylo vytapetované celé Česko. A jak loni ukázala uniklá komunikace šéfa hnutí Radima Ucháče, jeho cílem je nakonec právo na interrupci zcela zrušit.
