Česká média rámují střet dvou nejmocnějších mužů planety jako rafinované divadlo pro veřejnost. V čem ale spočívá jeho pravá podstata, a proč ji minul i jindy přesný zpravodajský podcast?
Napětí, doprovázející vztah amerického prezidenta a nejbohatšího člověka planety, vyvrcholilo ve spektakulární přestřelku na sociálních sítích.
Zatímco však zahraniční média přinesla několik svědectví z okolí Bílého domu, ukazující hloubku roztržky mezi dvěma nejviditelnějšími představiteli současné americké administrativy, média u nás stále naskakují na narativ, ve kterém Trump s Muskem hrají „4D šachy“.
Čtěte také: Muska deportovat, Trumpa odvolat! Miliardáři v Bílém domě jsou ve při
Silné PR obou domnělých alfa samců ale jen těžko zakryje, o jak tragikomický kohoutí zápas zraněných eg jde.
Nejčerstvěji se do debaty o důvodech a smyslu sporu zapojil zpravodajský podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12. V něm moderátor Matěj Skalický zpovídal Terezu Zavadilovou, šéfredaktorku serveru Newstream a autorku nové knihy Éra X: Co chtějí Musk, Thiel, Trump & spol.
Přestože se Zavadilová profiluje jako odbornice na americkou technologickou scénu, v podcastu hned několikrát reprodukuje nepodložené nebo zavádějící interpretace aktuálního dění. Její spekulace, že celý konflikt může být jakási „hra pro veřejnost“, působí jako opakování PR narativů bez opory v ověřených faktech.
Musk a jeho veřejná podpora
Zavadilová staví svou teorii především na závratném pádu Muskovy popularity v posledních dnech až týdnech, což měl být i důvod jeho odchodu z Trumpovy administrativy.
Nechme stranou, že i kdyby byla tato hypotéza pravdivá, jen stěží vysvětlí nevybíravost, s jakou se do sebe prezident Spojených států a původem jihoafrický technologický podnikatel pustili – pokud se chtěl Trump pouze zbavit nepopulárního Muska, stačilo ohlásit jeho odchod.
Nadto: data z výzkumů veřejného mínění jasně ukazují, že Muskova popularita klesala setrvale od jeho angažmá v DOGE. Například podle americké agentury pro výzkum veřejného mínění a datovou analytiku Morning Consult hodnotilo 54 procent voličů dopad Muska na chod administrativy jako negativní už v březnu tohoto roku.
Dokonce už v únoru analytická společnost YouGov reportovala, že 51 procent respondentů vnímá Muskův vládní vliv jako příliš velký a pouze třináct procent z nich si přeje, aby si ho v takovéto šíři podržel. Muskova čísla od té doby samozřejmě padají, ale rozhodně nejde o nečekaný propad důvěry, který by měl zapříčinit scény, jakých jsme byli svědky na jeho sociální síti X a prezidentově Truth Social.
Musk mohl pro současný Bílý dům představovat politickou hrozbu.
Americká média mluví dlouhodobě o dynamice, ve které Trump používal Muska jako hromosvod, strhávající na sebe pozornost rozhořčených liberálních voličů a jejich vztek z nepopulárních škrtů. I kdyby tudíž z aktuálních průzkumů veřejného mínění vyplývalo, že Muskova politická role zažívá bezprecedentní propad důvěry, jen těžko by to zapříčinilo živě „tweetovanou“ šarvátku.
Nota bene takovou, ve které Trump volá po zrušení všech Muskových vládních kontraktů – a Musk po prezidentově impeachmentu.
Naopak u voličů republikánů se Musk těší dlouhodobým sympatiím. Podle květnových výsledků YouGov, stejně jako průzkumu pro deník The New York Times, jich Muska ještě před pár týdny podporovalo přes 75 procent.
Pokud tedy člověk hledá důvody výbušného sporu v průzkumech veřejného mínění, spíše se nabízí interpretace, ve které byl Musk mezi konzervativními voliči zkrátka moc oblíbený. A mohl pro současný Bílý dům představovat politickou hrozbu.
Tahle teorie by sice byla trochu přitažená za vlasy, ale alespoň by měla oporu ve faktech.
Geniální stratég?
V průběhu Vinohradské 12 několikrát zazní tvrzení, vykreslující Muska jako geniálního stratéga, který má každý svůj tah přesně promyšlený. Jeho odchod z DOGE je například rámován pádem akcií Tesly.
Jejich hodnota letos opravdu spadla o nějakých 25 procent a určitě to mohl být jeden z důvodů, proč se Musk rozhodl z administrativy odejít a věnovat se svým byznysovým zájmům. Pád akcií však těžko spustil veřejnou roztržku – vždyť ta samotná způsobila další propad o čtrnáct procent.
Jde pravděpodobně o propad dočasný: v době publikování tohoto textu se zdá, že se Trump i Musk snaží o nápravu největších škod a normalizaci vztahů. Lze tedy předpokládat, že se cena akcií Tesly postupně vyšplhá k číslům z minulého týdne.
Obdobně je komentován i Muskův tweet o Trumpově jménu v takzvaných Epstein files, dokumentech z vyšetřování newyorského finančníka Jeffreyho Epsteina, který byl v roce 2019 zatčen a obviněn z organizování sítě sexuálního zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování.
Muskův tweet tak nebyl jen symbolickým útokem, ale přímým zařazením Trumpa mezi potenciální spolupachatele nebo náznak obvinění z krytí predátorů.
Zavadilová tvrdí, že Trump je sice ve veřejně dostupné části Epstein files zmíněn, ale pouze v neškodných konotacích, čehož si je prý Musk vědom a své tvrzení používá pouze jako součást promyšleného veřejného divadla, které má zapůsobit dojmem tvrdého rozkolu.
Pokud by to tak opravdu bylo, jen stěží by Musk posléze svůj tweet stáhl a tvářil se, jako by nic takového neřekl.
X, drogy a regulace
Vinohradská 12 neprezentuje pouze nedotažené spekulace, ale i fakticky správná tvrzení, která by mohla šarvátku mocných osvětlit. V mnoha případech jsou však i tato tvrzení rámována nepřesně.
Zavadilová zmiňuje Trumpův návrh zákona, který nyní leží v americkém Senátu a který Musk na sociálních sítích tvrdě kritizoval. Lze souhlasit s tezí, že není úplně jasné, do jaké míry je Musk opravdu posedlý fiskální odpovědností, aby ho znechutila výše navrhovaného rozpočtového schodku.
Poměrně přesně je v rozhovoru vykreslena i relativní selhání DOGE, které nakonec ušetřilo z veřejného rozpočtu násobně méně, než Musk původně sliboval (a v úrhnu není jasné, jestli nakonec nebude vládu stát víc, než kolik bylo škrtnuto).
Komplikovanější je to ale s tvrzením, že jednou z Muskových rozbušek bylo zahrnutí škrtů subvencí státu pro elektrická vozidla a tudíž i Teslu. Podle Zavadilové Musk nejspíš nevěděl, že navrhovaný zákon bude obsahovat i tuto pasáž.
Ve skutečnosti ale Musk i Trump od prvních dnů působení DOGE používali rušení subvencí pro elektromobily jako důkaz Muskovy morálnosti i férovosti – pomáhá přece rušit věci, ze kterých profituje jeho firma.
Od veřejnoprávního podcastu bych očekával zmínku, že narativ o rušení subvencí a následném Muskově hněvu v současné době rozjíždí hlavně Republikánská strana, aby vykreslila spor jako jednostranný problém poháněný chamtivostí.
Největší problémem je, že Zavadilová i moderátor Skalický úplně ignorují nejdůležitější okamžiky sporu, které byly v době natáčení podcastu zřejmé. Už minulý týden totiž The New York Times přišly s detailním rozborem Muskových drogových závislostí.
Miliardář například užívá ketamin v takové míře, že si přivodil potíže s močovým měchýřem. Z textu je zároveň zřejmé, že novinářky Kirsten Grind a Megan Twohey měly přístup k informacím, které jim mohli poskytnout pouze lidé blízko Trumpova týmu.
Namísto snění o partii čtyřrozměrných šachů a divadla pro masy se tak nabízí vysvětlení, že Trumpův tábor už měl dost Muskova psychonautství.
Děláme novinařinu, která Česko propojuje se světem. Nic z toho ale nejde bez vás. Jsme malá redakce, která ví, že odvést světovou práci jde i z Česka, když za vámi stojí komunita vidící to stejně. Podpořte Voxpot měsíčním předplatným a neztraťte se v rozbouřeném světě.
Muskova bezbřehá salva na síti X ostatně dává větší smysl, pokud ji vnímáme v kontextu obřího objemu adderallu (amfetaminu předepisovaného mimo jiné na ADHD), který má Musk podle newyorských Timesů standardně k dispozici.
Za vším hledej NASA
V podcastu chybí i další zásadní okolnost. Krátce po prezidentských volbách v roce 2024 požádal Donalda Trumpa, aby do čela NASA jmenoval jeho blízkého spolupracovníka Jareda Isaacmana. Právě NASA je pro Muska klíčovým partnerem z hlediska miliardových kontraktů pro jeho společnost SpaceX.
Trump s návrhem během přechodného období souhlasil a nominaci podpořil. Vše nasvědčovalo, že jde o další krok k institucionalizaci jejich partnerství, který měl být zpečetěn potvrzením Isaacmana v Senátu.
Zlom nastal v den, kdy Elon Musk oficiálně opouštěl pozici poradce v rámci DOGE. Ačkoliv před kamerami proběhlo okázalé rozloučení v Oválné pracovně, kde Trump chválil Muska jako „jednoho z největších inovátorů planety“ a Musk mu děkoval za důvěru, v zákulisí se odehrála ponižující scéna.
Jak popisuje Jonathan Swan v podcastu The Daily, těsně před ceremonií byl prezidentovi předložen balíček s informacemi, že Muskem doporučený Isaacman dříve finančně podporoval demokraty. Jakmile novinářstvo odešlo a zavřely se dveře, Trump před celým týmem nahlas vyjmenoval všechny jednotlivé případy Isaacmanových darů demokratům.
Následně se obrátil na přítomné poradce a vyzval je, aby nahlas řekli, zda by Isaacmana přijali do své firmy. Muskova kandidáta se nikdo nezastal. Takovýto rituál veřejné potupy – v podstatě improvizovaný výslech s cílem podlomit Muskův vliv – vedl k okamžitému stažení Isaacmanovy nominace.
Roztržka, která něco říká i o nás
Rozepře mezi Donaldem Trumpem a Elonem Muskem tedy není divadelní etudou pro veřejnost. Jde o ostrý střet dvou přebujelých egoistů, kteří se navzájem potřebovali – a teď si překáží.
Pokud se česká média omezí na opakování PR frází jednoho či druhého tábora, přispívají k banalizaci konfliktu, jehož důsledky mohou být dalekosáhlé. Spor nám odhaluje, jak křehké a osobní jsou vazby, na kterých dnes stojí americká technologická a politická moc.
Zároveň ukazuje, jak snadno může do chodu státu zasáhnout výlev miliardáře nebo pomstychtivost prezidenta, a jak obtížné je odlišit politickou realitu od narcistního spektáklu.
V takových chvílích by měla být veřejná služba formátu Vinohradské 12 protiváhou mediální mlhy, nikoli dalším kouřostrojem.
