![](https://www.voxpot.cz/wp-content/uploads/2024/05/shutterstock_1057537163-980x650.jpg)
Slovenská policie zadržela muže, který ve středu střílel na premiéra Roberta Fica. O jeho politickém přesvědčením i širším kontextu mluvil Voxpot s politologem Tomášem Nociarem.
Po sociálních sítích koluje od včerejšího útoku celá řada spekulací o politických motivech slovenského atentátníka. Podle některých šlo o fanatického příznivce liberální opozice, podle jiných naopak o sympatizanta krajní pravice.
Čtěte také: Slovenský premiér Fico byl postřelen. Po operaci je vážném, ale stabilizovaném stavu
71letý pachatel byl spisovatel. Vydal několik knih a vyjadřoval se k veřejnému dění, takže o materiály k interpretaci rozhodně není nouze. Voxpot přináší rozhovor se slovenským politologem Tomášem Nociarem, který se zabývá extremismem a krajní pravicí.
Co dnes víme o politickém přesvědčení střelce Juraje Cintuly? Vyvíjelo se nějak v čase?
Sledovat jeho politické uvažování je mimořádně složité. Když ho srovnáme se střelcem, který na podzim roku 2022 zaútočil na LGBTQ+ bar Tepláreň, tak ten po sobě zanechal manifest. Z něj jasně vyplývala jeho neonacistická, extrémně pravicová orientace.
V politickém uvažování pachatele včerejšího atentátu vidíme ale paradox za paradoxem. Pokud jsou informace médií pravdivé, jde o spisovatele a autora, jenž v roce 2015 napsal rasisticky laděnou, protiromskou knihu. O pár let později naopak vystupoval na akci, kde diskutoval s romskou autorkou a četl dětem úryvky z její knihy.
Sympatizoval také s krajně pravicovou organizací Slovenští branci a vyzdvihoval jejich antiimigrační postoje. V podobné době však rovněž odsuzoval politické působení Donalda Trumpa, který se proslavil právě proti-migrační rétorikou.
V tomto ohledu připomíná literární postavu doktora Jekylla a Mistra Hydea.
Právě napojení na Slovenské brance se hodně často skloňuje. Co to je vlastně za organizaci?
Šlo o paramilitární skupinu, která byla aktivní mezi lety 2012 a 2022. Její činnost spočívala především v tom, že poskytovala primárně svým členům branou výchovu, tedy taková polovojenská cvičení. To zapadalo do trendu, jež jsme v té době pozorovali na krajně pravicové scéně ve střední Evropě, přičemž nejznámějším zástupcem byla Maďarská garda.
V rámci jeho politického vývoje se dlouhodobě objevovalo téma selhání státu.
Co se týče ideologie, Slovenští branci nepublikovali mnoho vyjádření nebo manifestů. Z těch několika málo ale můžeme vyčíst, že je motivovala xenofobie a ultranacionalismus. Ten mířil zejména proti migrantům. Svoje tréninky a cvičení chápali jako přípravu na přistěhovaleckou invazi.
Jak zásadní podle vás byla jeho vazba na tuto organizaci?
Podle dostupných informací šlo o epizodní záležitost, kdy jim vyjádřil podporu. Slovenští branci se projevovali vigilantismem, což lze chápat jako braní spravedlnosti do vlastních rukou. A právě to na nich oceňoval. Bránil je před nařčením z toho, že jde o krajně pravicovou organizaci. Podle něj šlo o vlastence.
Ideologická schizofrenie
Najdeme v jeho starších vyjádření nějaké opakující se motivy?
V rámci jeho politického vývoje se dlouhodobě objevovalo téma selhání státu. Právě na něj měli reagovat již zmínění Slovenští Branci, což oceňoval. Ale používal jej i v opačném gardu. Když odsuzoval nárůst extremismu a vzestup Mariána Kotleby, dával je za vinu také selhávajícímu státu. Ten motiv tedy viděl v různých funkcích – někdy sociální, jindy bezpečnostní.
Chápu to tedy tak, že se nedá hovořit o nějaké jednotné, koherentní ideologii?
Neprojevoval se v kontextu politické pravice nebo levice. Samozřejmě mi nepřísluší to posuzovat klinicky nebo psychologicky, v uvozovkách by to ale šlo označit za ideologickou schizofrenii.
Poslouchejte také: PULS | Cynik Fico a jeho Slovensko: Budeme pořád „bratia“?
Jako pojítko tam ovšem funguje určitý antiestablishmentový sentiment, kdy sympatizoval právě s tím, že se bere spravedlnost do vlastních rukou. V konečném důsledku tak – alespoň podle toho vyjádření, které koluje na sociálních sítích – chápal i ten svůj středeční atentát.
Odráží se v tom nějaké širší trendy, které lze sledovat ve slovenské společnosti?
Čím dál tím častěji se objevují výhružky politikům. Koneckonců i již zmiňovaný střelec z baru Tepláreň chtěl primárně útočit na tehdejšího premiéra Eduarda Hegera. Prezidentka Zuzana Čaputová rovněž dostávala výhružky smrtí. Do jejího domu se dokonce vloupala cizí žena. Radikalizace a polarizace společnosti je zcela evidentní a tyto tendence existují na obou stranách politického spektra.
![](https://www.voxpot.cz/wp-content/uploads/2024/05/kellner-webb-1-970x253.png)
Je třeba si uvědomit, že na Slovensku prožíváme bez přestávky několikátou krizi. Nejprve politická krize po vraždě Jána Kuciaka, potom pandemie za vlády Igora Matoviče a teď ruská invaze na Ukrajinu. Všechna tato témata tu společnost štěpí.
Na druhou stranu zacílení atentátu nelze vnímat jako specifikum Slovenska nebo zdejšího vývoje v posledních pár letech. Je pravdou, že pachatelé těchto činů se nejčastěji rekrutují spíše z řad krajní pravice. Nevyhýbají se ale ani politikům, kteří projevují populisticky-autoritářské tendence. Vzpomeňme si třeba na vraždu holandského pravicového politika Pima Fortuyna v roce 2002 nebo na pokus o atentát na Jaira Bolsonara.
Jak různé politické síly teď atentát vysvětlují?
Je třeba podotknout, že většina politiků volá po tom, aby se dál nerozdmýchávaly vášně. U těch zbylých pak pozorujeme dvě různé interpretace. Ve vládním táboře dávají útok za vinu opozici a médiím, která kritizovala vládu Roberta Fica.
Na druhé straně je tu tendence, která klade důraz na údajné propojení se Slovenskými branci nebo rasistický světonázor, jež atentátník propagoval v jedné ze svých knih. Jak jsem ale zmiňoval, nebylo to s nimi tak jednoduché. Obě tato vysvětlení jsou tedy do určité míry zjednodušující.