Argentinská společnost se pod vlivem škrtů, deregulace a dalších kroků prezidenta Javiera Mileie rozdělila na dvě části. Jedná utrácí za nové byty, auta nebo dovolené v zahraničí, ale ta druhá?
Desítky tisíc fanoušků fotbalových klubů Boca Juniors a River Plate nedávno neváhaly vyrazit na několikahodinový let do Spojených států, aby podpořily své týmy na mistrovství světa ve fotbale klubů.
Ještě než do jižní hemisféry přišlo chladnější počasí, další Argentinci zaplavili obchodní domy v Chile nebo písčité pláže v Brazílii. V období od ledna do dubna se zhruba šest milionů lidí z ekonomicky vyždímané země vydalo na cestu do zahraničí, což je meziroční skok o více než sedmdesát procent.
Doma v Argentině pak vystřelily nahoru prodeje realit i nových aut.
„První polovina roku 2025 byla vůbec nejlepší za posledních sedm let,“ netají pro France 24 své nadšení Sebastian Beato, šéf argentinské automobilové asociace ACARA. Prodeje v sektoru vylétly nahoru o téměř nevídaných osmdesát procent.
Snímky letadel plných argentinských turistů nebo dychtivých zákazníků v autosalonech ale ostře kontrastují s děním v argentinských ulicích. V uplynulých měsících vyšli do ulic důchodci, studenti, vědci nebo třeba vyučující na vysokých školách, aby poukázali na škrty dopadající na jejich životy i práci.
Příjmy poloviny Argentinců nedokážou pokrýt jejich výdaje.
„Pracuju dvanáct až třináct hodin denně. Jsem vyčerpaný. Odráží se to na kvalitě mého výzkumu a na mém učitelství. Dříve jsem býval doma a četl vědecké studie. Nyní přijdu domů a okamžitě zase vyrážím vozit zákazníky,“ popsal Leonardo Amarilla deníku The Guardian.
Jako vystudovaný genetik pracuje na plný úvazek v prestižní argentinské národní vědecké radě Conicet, kde studuje, jak zvýšit výnosy plodin, které jsou pro Argentinu klíčové: sójové boby, slunečnice nebo podzemnice olejná.
Prezident Javier Milei, který je u moci od prosince 2023, zavedl rozsáhlá úsporná opatření – a Amarillův plat výrazně klesl. Vědec už si nemohl dovolit základní potraviny ani podporu svých stárnoucích rodičů.
Přivydělává si proto jako řidič Uberu. Každý pracovní den čtyři hodiny rozváží zákazníky po ulicích Buenos Aires, o víkendech pak hodin šest.
Nerovná stabilita
Argentina a její ekonomika pod Mileiem, který sám sebe označuje za anarchokapitalistu nebo libertariána, píše dva odlišné ekonomické příběhy.
Jeden pro vyšší třídu, která díky silnému pesu a slabému dolaru cestuje a nakupuje, druhý pro střední a nižší části argentinské společnosti, které kvůli rozsáhlým škrtům omezují výdaje a sotva se svými příjmy vyjdou.
Zatímco prezident hovoří o ekonomickém oživení a postupnému návratu k finanční stabilitě, mnohé analýzy varují před druhou stranou téže mince – rostoucí nerovností, vyšší nezaměstnaností a sociální nejistotou.
„Třicet procent společnosti využívá výhody Mileiova ekonomického modelu nebo je schopno se mu přizpůsobit. U nižších tříd najdete kulturu ‚žádného‘: nemají žádné peníze, žádné značkové zboží, žádné lahůdky ani žádné výlety. Pro ně končí měsíc už dvacátého,“ vyjmenoval pro španělský list El País analytik zkoumající chování spotřebitelů.
Javier Milei ještě během předvolební kampaně jezdil po mítincích s motorovou pilou. Sliboval, že jakmile se dostane k moci, provede Argentinu rozsáhlými škrty symbolizovanými zvukem motoru nastartované pily.
Čtěte také: Rok motorové pily. Argentinci zatím Mileiovi věří, ale chudoba roste
Milei tvrdil, že jen on dokáže zkrotit divokou inflaci, která Argentince zbavila naděje na jakéholiv spoření. Cíl se mu částečně podařilo splnit – pod zuby Mileiovy pily však skončily nejen různé podpory a subvence, ale také výdaje na zdravotnictví, bezpečnostní složky, infrastrukturu, školství nebo vědu a výzkum.
Bez státní podpory a s nižší mzdou je pro mnohé Argentince stále těžší získat bydlení, vzdělání nebo zdravotní péči.
„Pokud si myslíte, že váš výzkum je tak užitečný, vraťte se na trh jako jakýkoliv jiný člověk a vydejte knihu. A uvidíte, zda to bude lidi zajímat,“ prohlásil prezident na adresu vědců a vědkyň v jednom ze svých loňských projevů.
Jeho politika srazila platy nejen výzkumníkům, jako je Leonardo Amarilla. Vláda omezila programy mezinárodní spolupráce, nebo dokonce přístup k vědeckým časopisům a zrušila výběrová řízení na vybavení laboratoří.
Argentinská věda a výzkum tak začínají ztrácet talenty a s nimi svou budoucnost. Někteří lidé z vědeckých oborů jednoduše mění zaměstnání, aby se dokázali uživit, jiní zvažují rovnou odchod.
Například córdobský chemik a bioinformatik Rodrigo Quiroga se nedávno vydal na španělský konzulát požádat o občanství – a potkal dva kolegy, kteří se také rozhodli hledat štěstí za hranicemi.
„Jde o vysoce kvalifikované a vzdělané lidi s několika postgraduálními tituly, které ztratíme. A kteří se nevrátí,“ komentoval Qurioga.
Růst z recese
Kritické hlasy tak namítají, že prezident z Argentiny vytváří zemi, která bude vyvážet své nerostné bohatství, jako je třeba lithium nebo ropa a zemní plyn – tedy ne výrobky s přidanou hodnotou. A na dlouhá léta oseká naději na stabilnější růst nezávislý na ceně exportních komodit.
Milei však na podobné výhrady nebere ohled a dál slibuje, že navzdory protestům zasadí ránu chronickému rozpočtovému deficitu a vysoké inflaci.
V lednu si připsal cenné vítězství: statistiky ukázaly, že Argentina pod jeho dohledem poprvé za více než dekádu zaznamenala rozpočtový přebytek. V květnu pak dosáhla meziměsíční inflace na 1,5 procenta, nejnižší hodnotu za posledních pět let.
Pro srovnání: v prosinci 2023, kdy Javier Milei vůbec poprvé promluvil z balkonu prezidentského paláce Casa Rosada k lidem, činila 25,5 procenta.
Meziroční inflace však letos v květnu dosáhla na 43,5 procenta a nadále patří k nejvyšším na světě. Prezident přesto vyhlíží optimistickou budoucnost a ekonomický růst.
Není přitom sám – Mezinárodní měnový fond očekává, že argentinské hospodářství po loňské recesi vzroste o 5,5 procenta.
Za nadějnými makrodaty nicméně přešlapují obavy. Produktivita země je nízká a ani investoři se nehrnou, jak Milei očekával, přestože se opakovaně setkal třeba s Elonem Muskem nebo významnými tvářemi Silicon Valley.
Investoři bedlivě sledují nejen prezidentovy další kroky, ale také vývoj kurzu pesa a devizové rezervy země rostoucí zatím pomaleji, než by si prezident přál. Argentina je přitom bolestně potřebuje, aby zaplatila stovky milionů dolarů na splátkách svého dluhu.
Na ekonomickém obzoru se stahují i další mračna. „Silnější peso dopadá na konkurenceschopnost exportních sektorů. A spotřebitelské výdaje se v některých oblastech pohybují na stejné úrovni jako v době recese,“ komentoval Ramiro Blazguez Giomi, analytik z finanční společnosti StoneX.
Stoupá také nezaměstnanost. V prvních třech měsících letošního roku mezičtvrtletně vzrostla o jeden a půl procentního bodu na 7,9 procenta. Dostala se tak vůbec na nejvyšší úroveň od třetího kvartálu 2021, kdy se země potýkala s koronavirovou pandemií.
Zatímco i díky silnému pesu výrazně stoupl počet Argentinců, kteří se vydali do zahraničí, turistů z ciziny ubylo v období od ledna do května meziročně rovnou o pětinu. Odradily je hlavně vyšší ceny.
Argentina při srovnání s dalšími zeměmi Latinské Ameriky vychází jako dražší destinace. Tak třeba obědové menu v argentinských restauracích vyjde v průměru na osmnáct dolarů, zatímco v Chile na 6,6 a v Brazílii na 7,1.
Děláme novinařinu, která Česko propojuje s děním za jeho hranicemi. Nic z toho ale nejde bez vás. Jsme malá redakce, která si nehraje na nic víc, než čím je – ale ví, že odvést světovou práci jde i odsud, když za vámi stojí komunita, která to vidí stejně. Podpořte Voxpot měsíčním předplatným a neztraťte se v rozbouřeném světě.
Souběžně rostou obavy o budoucnost u části společnosti, která se vyrovnává s menšími platy, škrty v subvencích a stále vysokou inflací.
Mizící střední třída
Podle oficiálních statistik sice míra chudoby klesla ze zhruba čtyřiceti procent v době Mileiova nástupu k moci na 38,1 procenta v prvním čtvrtletí letošního roku, avšak situace je komplexnější a čísla nezachycují plnou realitu nejpřísnějšího úsporného programu v historii země.
„Z uměle nadhodnoceného pesa těží jen část společnosti, která může cestovat a levně kupovat zboží z dovozu. Historie nám ale ukazuje, že podobné situace končí devalvací, ztrátou pracovních míst a ještě hlubší nerovností,“ upozornil argentinský ekonom Guido Agostinelli.
Rozdělení argentinské společnosti na dvě části ukazuje také zpráva poradenské společnosti Moiguer: podle ní se ekonomické oživení po měsících recese „netýká všech a prohlubuje současné nerovnosti“.
Příjmy poloviny Argentinců nedokážou pokrýt jejich výdaje, třicet procent pak musí výdaje odkládat nebo rušit, aby dokázali zaplatit za služby. „Prodeje luxusních aut rostou, zatímco spotřeba potravin klesá. Střední třída mizí,“ komentoval Rodolfo Aguilar, generální tajemník odborové centrály ATE.
„Růst mezd je minimální při srovnání s agresivním stoupáním daní, cen elektřiny, plynu, dopravy a vzdělávání,“ upozorňuje Fernando Savore ze sdružení maloobchodníků v provincii Buenos Aires.
„Některé zboží jako sladkosti a zákusky se už ani neprodávají. Lidé nakupují nutnosti, těstoviny, rajčatový protlak a nic víc,“ vyjmenovává.
Volby na obzoru
Svět bedlivě sleduje, zda ekonomický experiment Javiera Mileie dovede zemi k prosperitě. Historická zkušenost i současná situace Argentiny je specifická a nepřenosná.
S motorovou pilou se po Mileiově vzoru fotí další politici daleko za hranicemi Argentiny, jednu osobně věnoval Elonu Muskovi, který stál několik měsíců v čele Trumpova úřadu pro efektivitu.
Čtěte také: Beranidlo jménem Musk. Trump s ním proráží brány federálních úřadů
Argentinského prezidenta brzy čeká další zkouška. Na konci října se konají klíčové volby, kdy budou lidé vybírat nové složení poloviny Sněmovny poslanců a třetiny Senátu.
Mileiova strana La Libertad Avanza potřebuje uspět, aby posílila svou pozici v Kongresu, kde má nyní pouze šest ze sedmdesáti dvou senátorů a sedmadvacet z 257 poslanců.
Podle posledního průzkumu společnosti AtlasIntel pro agenturu Bloomberg prezidenta kladně vnímá solidních čtyřicet sedm procent obyvatel. Důvěru, kterou do něj Argentinci vkládají, ale nemůže zradit.
Nekonečné škrty, prohlubování nejistoty, ostré slovní výpady proti nepřátelům i spojencům, a hlavně prosperitu jen pro některé mu dlouhodobě tolerovat nebudou.
