Očekávaný summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem je na spadnutí. Co od schůzky očekávají Rusové, co Američané a co nepřítomní Ukrajinci, o jejichž osudu se má na Aljašce jednat?
„Takzvaní ‚turbovlastenci‘ – nejhlasitější a nejmilitantnější prováleční blogeři a propagandisté – se bojí, že by mohl propuknout mír. Pro ně by znamenal, že válka a všechny smrti a oběti, které přinesla, byly zbytečné,“ varuje ve svém newsletteru ruský novinář Mikhail Zygar a dodává, že tito ruští propagandisté vyžadují „vítězství za každou cenu.“
Výše uvedená skupina je v ruské politice v kontextu války významná a výrazná. Jejich váhu v tamním informačním prostoru si Vladimir Putin uvědomuje – a i kdyby sám nechtěl, nebude pro něj snadné souhlasit s velkými ústupky. Navíc nic nenasvědčuje, že by vůbec nějaké plánoval.
Jeho přístup ke schůzce podle Zygara ilustruje Putinův cynický vtip z minulého týdne. Během jednání s Trumpovým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem předal ruský prezident Američanům Leninův řád pro náměstkyni CIA Juliane Gallina Gloss, jejíž syn Michael byl zabit v bojích na Ukrajině – bojoval na ruské straně.
Ruský politolog Alexandr Baunov z berlínského centra Carnegie v tomto kontextu upozorňuje, že v Kremlu zřejmě Trumpa berou jako samolibého podnikatele, nicméně zapomínají, že podnikatelská samolibost není jen o schopnosti se dobře prodat, ale také nenechat se všem na očích zesměšnit.
Minimálně od Putinova slavného projevu na Mnichovské konferenci v roce 2007 vzbuzuje ruský prezident ve světě pochopení se svým narativem, jak bylo Rusko dlouhodobě obehráváno Spojenými státy. Ty podle něj neustále mluvily o partnerství a míru, ale přitom se dál a dál přibližovaly Rusku a jeho červeným liniím.
Po projevu v dalších letech následovalo potvrzení ruských červených linií válkou v Gruzii, zátahem na domácí opozici i nezávislá média, anexí Krymu a konečně válkou v Ukrajině.
Trumpovy linie
Donald Trump se v jednáních s Putinem dostal do situace, kdy na vlastní kůži zakouší Putinův „mnichovský pocit“.
„Měl jsem s ním plno skvělých konverzací,“ vysvětloval americký prezident novinářstvu ve Washingtonu. Následně dodal, že jen co se vrátil domů, ruské rakety zasáhly ukrajinskou porodnici nebo obytné domy a ulice byly najednou opět plné mrtvých civilistů.
Podle Baunova tak existuje naděje, že po osobní schůzce si stanoví červené linie vůči Putinovi i rozčarovaný Trump.
„Trumpovo naštvání zní naprosto upřímně, nejen protože Putin pokračuje ve vraždění i přes Trumpovu osobní prosbu,“ píše Baunov. Dalším klíčovým zdrojem frustrace amerického prezidenta je podle něj i vyhýbání se otevřené debatě o reálných podmínkách ukončení války.
Putin místo ní během společných hovorů pronáší přednášky o historii, operuje s vymyšlenými politickými reáliemi (údajný nacistický režim v Kyjevě) nebo s referendy vyfabrikovanými Ruskem ve čtyřech ukrajinských oblastech v prvním roce války.
Před summitem tak existuje naděje, že po půl roce hledání a neustálého posouvání Trumpových červených linií vůči Rusku mohou být při osobním kontaktu s Putinem opravdu nalezeny.
Deník Financial Times nicméně trefně poznamenává, že americký prezident ve svém okolí v současnosti nemá žádné experty na Rusko. Připravovat v takových podmínkách opravdu funkční vyjednávací strategii nebude snadné, což dokládají také informace, že se americká strana připravuje nabídnout Putinovi za mír společné těžební projekty na Aljašce.
V kontextu rozšířených ruských sentimentů požadujících návrat Aljašky, prodané Spojeným státům před půldruhým stoletím za 7,2 milionů dolarů, můžeme vnímat další cynický vtip Moskvy: k projektům se v ruských médiích vyjadřuje Viktor Volodatskyj, který má v ruském parlamentu na starosti záležitosti týkající se postsovětských zemí, eurasijskou integraci a vztahy s Rusy v zahraničí.
Optimismus, sebevražda, nicota
Vesměs odmítavé postoje k aljašskému summitu vyjadřují představitelé Ukrajiny, která na schůzce nebude zastoupena.
„Neočekávám od schůzky vůbec nic. Jednání se navíc koná bez účasti Ukrajiny, což je z mého pohledu nepřijatelné,“ konstatoval pro Voxpot Olexandr Merežko, předseda Výboru Nejvyšší rady Ukrajiny pro zahraniční politiku a meziparlamentní spolupráci.
Čtěte také: Anketa: Přinese jednání mezi Trumpem a Putinem nový Mnichov?
Ve Spojených státech vzbuzuje summit optimismus u zahraničnepolitické frakce, pro kterou se ustátilo označení „izolacionisté“. Jedním takovým je George Beebe, člen think tanku Quincy Institute a někdejší poradce bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho.
„Doufám, že schůzka namíří konflikt na Ukrajině směrem k rozřešení. Sama o sobě samozřejmě nevyřeší všechny otázky, které musí být adresovány, ale je myslím možné, aby na Aljašce vznikla rámcová dohoda, která vytvoří cestu k finálnímu mírovému summitu,“ prohlásil v nedávném rozhovoru pro podcast War Room Trumpova spojence Stevea Bannona.
„Také si myslím, že schůzka nastaví rusko-americké bilaterální vztahy na daleko zdravější kurz,“ věří Beebe.
Naopak až k „sebevražedným myšlenkám“ se na základě aljašské schůzky přiznává dlouholetý protiruský jestřáb, komentátor Michael Weiss.
„Nemusíte být odborníci na Rusko ani zvlášť dobře obeznámení s proměnlivostí ruské zahraniční politiky, abyste si uvědomili, že Rusové nemají zájem na ukončení války a Putin sám ji ukončit nemůže, protože se kolem jejího vedení točí celá jeho ekonomika,“ tvrdí Weiss v rozhovoru pro antitrumpovský server The Bulwark.
Trump a Witkoff podle něj výše uvedené vůbec nechápou.
Ruská strana očekávání před schůzkou snižuje. Putinův tiskový mluvčí Dmitrij Peskov pro agenturu TASS uvedl, že Kreml nepředpokládá, že by ze schůzky vzešel jakýkoliv finální podepsaný dokument.
Je tedy velkou otázkou, co z aljašského summitu vzejít může. Jedním z pravděpodobných témat hovoru mezi Trumpem a Putinem je jaderné pnutí mezi oběma velmocemi.
Americký prezident nechal na přelomu července a srpna poslat blíže k Rusku několik jaderných ponorek v reakci na výhrůžky ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva. Rusko odpovědělo odstoupením od jaderného memoranda.
„Co proběhlo v médiích, bylo trochu vedlejší. Rusko od memoranda odstoupit potřebovalo,“ soudil šéfredaktor Voxpotu Vojtěch Boháč ve společném díle podcastu Bulletproof a Redneck.
Přímo Donald Trump ale médiím řekl, že by ideálně na schůzku na Aljašce navázal dalším mítinkem, kterého by se dle něj měl účastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vše podle něj závisí na reakci Putina.
