Zemní plyn

30. 11. 2022, 05:00

„Nejde proud, topení, neteče voda. A venku mrzne.“ Ukrajinci se učí žít jako za druhé světové

Eva Čeplová

Všudypřítomný chlad, tma, nedostatek vody i nemožnost se kvůli výpadkům mobilní sítě dovolat svým blízkým. Tak aktuálně vypadá realita několika milionů Ukrajinců. A s příchodem většího mrazu bude ještě hůř. Země nejspíš prožije nejkrutější zimní měsíce od roku 1945.

Předčítali vám rodiče někdy pohádky či fantastické příběhy? Určitě některé z nich začínaly strašidelným a napínavým úvodem: „Kdysi dávno v jednom temném, nejtemnějším městě, v jedné temné, nejtemnější ulici…“ Dětské ucho zbystřilo a z teplíčka a bezpečí domova očekávalo, jaký tajuplný příběh si vyslechne tentokrát. To, co je prozatím pro drtivou většinu Evropanů uloženo v říši neuvěřitelných představ, se na Ukrajině proměnilo ve skutečnost. Pěkně hororovou skutečnost.

Jen ruské údery podniknuté minulou středu připravily o dodávky elektřiny 70 % domácností ukrajinské metropole.

„Mikrobus pomalu zastaví, vy vystoupíte a rázem vkročíte do naprosté tmy. Musíte se nejprve rozkoukat, až poté, co si oko zvykne, začnete rozeznávat obrovské šedé krabice obytných budov. Jen v některých oknech zahlédnete plamen svíčky.“ Tak popisují pro BBC realitu z konce listopadu – po ruských vzdušných útocích v jihoukrajinském Mykolajivu – novináři Dmitrij Vlasov a Svjatoslav Chomenko. Dodávají však, že ve srovnání s jinými městy, třeba s Chersonem, je Mykolajiv ještě „Las Vegas“, byť se potýká kromě výpadků elektřiny a internetového připojení i s nedostatkem vody.

Uvařit jednou týdně

Údery ruské armády na energetickou infrastrukturu již trvají více než dva a půl měsíce. Zásadně ovšem zesílily až 10. října, kdy si vyžádaly 19 obětí a nejméně 105 zraněných. Ruský prezident Putin tehdy masivní útoky označil za odvetu za výbuch, který na Kerčském mostě spojujícím Krym s pevninským Ruskem provedla ukrajinská armáda.

Čtěte také: „Tati, máš maximálně pět dní na to, abys nás odvezl“

Od této chvíle prožívá své dny prakticky celá Ukrajina za zvuku sirén předznamenávajících blížící se rakety. Jejich dopady přinášejí kromě ztrát na životech i rozsáhlé výpadky elektřiny. Již 18. října prohlásil ukrajinský prezident Zelenskyj, že se Rusům za jediný týden podařilo zničit 30 % ukrajinských elektráren. Ale ani tento výsledek agresora neuspokojil, a tak pokračoval v devastaci zbytků elektrizační soustavy.

Kreml se zjevně řídí heslem, nedaří-li se na bojišti, pojďme alespoň ukrajinským civilistům udělat z nadcházející zimy peklo.Po poslední větší vlně raketových útoků provedených minulou středu 23. listopadu, přešly všechny tři ukrajinské jaderné elektrárny do stavu havarijní ochrany. Velký energetický deficit způsobil opět po celé zemi havarijní odstávky.

Stranou tentokrát nezůstalo ani hlavní město Kyjev, jemuž se během jara a léta větší raketové útoky celkem vyhýbaly. Teď si ovšem vybírá svou daň. Jen údery podniknuté minulou středu, 23. listopadu, připravily o dodávky elektřiny 70 % domácností v metropoli.

Evakuace coby nejhorší scénář by nastala, pokud by byla metropole více než 12 hodin bez elektřiny, vody, plynu a fungující kanalizace.

„Nejde elektřina, netopí se, neteče voda. Venkovní teplota se pohybuje kolem nuly. V bytě je ještě teplo z předchozích dnů. Máme deky, spacáky a teplé oblečení,“ uvedl na Twitteru druhý den masivního energetického výpadku v hlavním městě bývalý ministr hospodářství Tymofij Mylovanov.

Běžný život bez proudu v metropoli podrobněji popsal pro nezávislý Telekanál Dožď novinář Vitalij Školnyj. „Lidé vaří, když jde zrovna elektřina. Já například vařím jen jednou týdně, jinak jím hlavně potraviny, které se nemusí příliš tepelně upravovat… Místo lednice, která většinu času nefunguje, skladuji jídlo za oknem. To je takové nepsané studentské pravidlo, které pamatuji ještě z vysokoškolských kolejí,“ směje se Vitalij a vysvětluje, že pro něho jakožto dospělého člověka se dají současné poměry přežít.

V naprosto katastrofální situaci se ale podle jeho slov ocitají rodiny s malými dětmi, kterým mnohdy nezbývá nic jiného než z města odjet.

Problémy s dodávkami až do jara

Po pěti dnech se zdá, že situace v Kyjevě je už přece jen stabilnější. Podle jeho starosty Vitalije Klyčka se podařilo částečně dodat elektřinu do všech městských částí. Nadějně zní i pondělní vyjádření dodavatelské společnosti DTEK, která uvedla, že horlivě pracuje na tom, aby měl proud každý odběratel alespoň na dvě až tři hodiny dvakrát za den. S průběžnými výpadky se v hlavním městě ovšem nadále potýká 55 % obyvatel.

Místem shromažďování se tak ve větší míře opět stalo mimo jiné i zdejší metro, které plní hned několik funkcí naráz. Kromě bezpečného zázemí tu mnozí s notebooky na kolenou pracují, jiní hodiny telefonují ve snaze kontaktovat některé své příbuzné a známé. I v době největších výpadků proudu tu totiž fungovala mobilní síť a internet.

K opatrnému optimismu má nyní Kyjev ještě hodně daleko. „Bude to nejhorší zima od druhé světové války,“ řekl německému deníku Bild svou nepříznivou prognózu starosta Klyčko. Poté vyzval obyvatele města, aby se předzásobili trvanlivými potravinami a psychicky se připravili na nejhorší možný scénář. Tím je evakuace, která by nastala, pokud by v metropoli více než 12 hodin kompletně nefungovaly prvky základního obhospodaření, tedy elektřina, voda, plyn či kanalizace. Dodal také, aby Kyjevané počítali s tím, že se s občasnými výpadky proudu budou setkávat zřejmě až do jara.

Stanice nezlomnosti

Ještě bezútěšnější podmínky k životu panují v okolí metropole – v Kyjevské oblasti. Bez elektřiny se tu podle slov tamní správy muselo k pondělku obejít zhruba 40 % obyvatel. Situaci tu významně zhoršují i namrzlé dráty, kvůli nimž zaznamenávají energetici poruchy vedení proudu. Zdejší města se tu tak po setmění zahalí do téměř absolutní tmy, kterou provrtávají akorát světla aut a baterky na mobilech, kterými si lidé svítí na cestu.

Naději na aspoň chvilkové zahřátí představují takzvané stanice nezlomnosti. Nabízejí elektřinu, nabíječky, internet, pitnou vodu a teplo.

Začátkem letošního března plnila Irpiň přední stránky všech světových médií. Město se totiž ocitlo pod brutální palbou ruského dělostřelectva. Záběry tehdy ukazovaly zoufalé úprky civilistů i prostěradly pokrytá těla těch, kteří se zachránit nestihli. Jako by v těchto končinách nemělo mít utrpění nikdy konec. Nyní po téměř devíti měsících je zasněžená Irpiň nejen bez proudu, ale i tepla a vody.

Naději na alespoň chvilkové zahřátí zde představují takzvané punkty nezlamnisti neboli stanice nezlomnosti, které dnes již stojí po takřka celé Ukrajině. Nabízejí běžnému člověku vše, co k životu potřebuje, tedy přívod elektřiny, nabíječky, internet, pitnou vodu a teplo. V některých lépe vybavených stanicích je k nalezení i něco malého ke snědku, ale i základní hygienické potřeby či lékárnička. Většina lidí sem míří v době výpadků především pro nabití telefonu nebo počítače a oddech s horkým čajem v ruce u radiátorů. Venku totiž mrzne.

Někdy pomáhají stanice nezlomnosti i v případech, kdy jde bezprostředně o holý život. Takto obletěla svět fotografie malé dívky, kterou v neděli přivedli rodiče v Irpini do jedné z nich, aby si dobila inhalátor. Ten jí pomáhal dýchat. Ještě předtím byla rodina spatřena na místní čerpací stanici, kde se přívod proudu podařilo zachovat. Zveřejnění dívčina příběhu by však mohlo mít šťastnou dohru. Organizace „Vzácné nemoci na Ukrajině“ už avizovala, že je připraven poskytnout dívce přístroj, který bude fungovat poměrně dlouhou dobu bez potřeby elektrického dobíjení.

Čtěte také: „Stačí zhasnout světla.“ K převratu v Moldavsku schází Putinovi už jenom krůček

Otázkou zůstává, kolik takto nemocných dětí a dospělých na celé Ukrajině je a kolik z nich následující měsíce kvůli likvidaci elektrické sítě vůbec přežije. Tamní úřady uvádějí, že dělají, co mohou, aby dodávky elektřiny nahradily, nebo alespoň vystavěly co nejvíce veřejných míst, kde bude proud i signál k dispozici za všech okolností. Jen v hlavním městě jich už stojí přes 400 a mají přibývat další. Co však s ochotou přetrpět různé strasti, jež jsou nutnou daní za konečné vítězství nad Ruskem, udělá příchod pravé ukrajinské zimy, se teprve uvidí.

Kreml se slábnoucím vojenským potenciálem zřejmě sází na to, že život v chladu a tmě Ukrajince natolik vyčerpá, že se proti Zelenskému zaktivizují a budou požadovat mírová jednání s Moskvou. Těm se Kyjev prozatím brání. Zatím se však nezdá, že by napadený národ opouštěla bojová nálada. Ba naopak, jak řekl v interview pro Telekanál Dožď Vitalij Školskyj: „S každým dalším dopadem rakety roste nenávist ke všemu ruskému. Když pak přijdete do temného chladného bytu bez vody a signálu, vaše averze vůči nim už nezná mezí.“