„Dostávám takovou penzi, že mi někdy nezbývá ani na kus chleba. Co je tohle za život?! Takhle si snad oni představují důstojné stáří?“ pláče na kameru na jednom z protestů v centru hlavního města Moldavska zoufalá seniorka. „Všechno se zvýšilo. Cena plynu i elektřiny. Co máme čekat dál? Chtějí nám snad vypínat světlo? Budeme se ve tmě třást zimou?“ rozčiluje se na podobné akci jiná postarší žena.
Tisíce lidí s vlajkami v rukách, protivládními transparenty a píšťalkami v ústech stojí před místním státním zastupitelstvím a křičí: „Demisi, demisi!“ Požadují odchod podle nich protinárodní vlády a vypsání nových parlamentních voleb. „Budeme tu stát tak dlouho, dokud nebudou všechny naše požadavky vyplněny,“ říká důrazným hlasem do mikrofonu jeden z protestujících.
Plyn za pětinásobek
Máte skoro pocit, že jste se omylem ocitli na demonstraci Česká republika na 1. místě na Václavském náměstí? Takto ale vypadají demonstrace v posledních týdnech v moldavské metropoli Kišiněvě. Jiná země, ovšem příběh zdejších protivládních nálad se v lecčem podobá tomu našemu. Jenomže v mnohonásobně horší verzi. Moldavsko s 2,5milionovou populací patří k nejchudším státům Evropy a aktuální inflace a horentní ceny plynu a elektřiny dopadají na místní obyvatele nepředstavitelným způsobem.
Podle dokumentů, z nichž vychází ukrajinská rozvědka, převedla FSB desítky milionů dolarů na zesílení ruského vlivu v Moldavsku.
Země je totiž zcela závislá na dovozu ruského plynu a invaze na Ukrajinu pro ni znamená pěknou čáru přes rozpočet. Více než pětinásobné zvýšení ceny tohoto paliva v letošním roce zapříčinilo, že účty za energie nyní představují více než 60 % životních nákladů průměrného Moldavana a naděje na brzké zlepšení zůstává jaksi v nedohlednu. Situaci navíc zhoršuje ruské bombardování ukrajinské infrastruktury, především té energetické. Moldavsko totiž 30 % elektřiny dováží právě ze sousední Ukrajiny.
Upadající socioekonomické poměry a sílící nejistota nežene do ulic pouze nespokojené a vyděšené občany, jejichž obavy jsou oprávněné. Příležitosti využívají i tamní proruské síly s cílem odstavit prozápadní vládu prezidentky Maii Sandu a otočit kormidlo moci směrem na východ – vstříc Moskvě.
Hvězda odporu s kriminální minulostí
Ještě znepokojivější zprávy přinesl minulý týden server The Washington Post s odkazem na ukrajinskou rozvědku. Kreml prý pomocí své zpravodajské služby FSB a místních loajálních politiků chystá v malé postsovětské republice politický převrat. Podle dokumentů, z nichž vychází ukrajinská rozvědka, převedla FSB desítky milionů dolarů na zesílení ruského vlivu v zemi, a především podporu moldavských politiků ochotných prosazovat ve své vlasti zájmy Kremlu.
Čtěte také: S velkým Ruskem, nebo bez něj? Reportáž ze země, kde se protínají zájmy Východu a Západu
Jedním z nejposlušnějších a nejodhodlanějších v tomto směru je Ilan Shor. Pětatřicetiletý ambiciózní podnikatel a předseda stejnojmenné strany Shor, který je stíhán za to, že ukradl miliardu dolarů z moldavských bankovních systémů, je považován za hlavní tvář a organizátora nynějších protestů. Překážkou zjevně ani není, že se jich neúčastní osobně, v roce 2019 totiž utekl před soudem do Izraele.
A zdá se, že rozvracení a destabilizace vlastního státu mu jde stejně dobře od ruky jako zmíněná astronomická zpronevěra. Jinak by se asi nedočkal pochvaly ze strany některých vysoce postavených ruských činitelů. Jeden z nich označil Shora jako „důstojného dlouhodobého partnera“, a měl dokonce nabídnout moldavskému regionu vedenému Shorovou stranou levnější dodávky plynu.
Ruský boj o malou zemi
Přesně naopak ocenily Shorovo angažmá Spojené státy, které na něho – stejně jako na některé další politiky – uvalily koncem října sankce. Jako důvod Washington uvedl vyvolávání nepokojů v Moldavsku a jejich koordinaci. Letos v červnu měl Shor také se „subjekty se sídlem v Moskvě“ spolupracovat na podkopání snah Kišiněva ohledně hlubší integrace s EU.
„Jsme naprosto nezávislá strana, která hájí pouze pozice moldavských občanů,“ komentoval následně politik uvalení sankcí na svou osobu. Neodpustil si přitom narážky na moldavskou prezidentku i vládu, která podle jeho slov prozápadním příklonem přivedla zemi akorát do hluboké hospodářské krize.
Ilan Shor se jevil jako ideální partie. Mladý populistický politik s ruskou manželkou byl podle zprávy FSB lehce manipulovatelný.
Zájem Moskvy o udržení si Moldavska ve své sféře vlivu se táhne již od rozpadu Sovětského svazu v 90. letech, kdy na východě země vznikla Ruskem podporovaná, přitom však mezinárodně neuznaná Podněsterská separatistická republika. Ta po léta působila jako mocná páka na Kišiněv, respektive brzda v přibližování Moldavska euroatlantickým strukturám. Po více než 30 let Kreml hojně investoval i do podpory moldavských politiků orientovaných na Rusko.
Snadnější cíl než Ukrajina
Nástup současné hlavy státu Maii Sandu v listopadu 2020, která jasně udala kurz dalšího vývoje Kišiněva směrem na Západ a zintenzivnila přístupové rozhovory s Evropskou unií, byl pro Putina značnou nepříjemností. Staří, sovětsky smýšlející politici už evidentně Moldavany nelákali. Kreml se tak dal do usilovného hledání nového místního lokaje, který se zde bude o zájmy Moskvy aktivně zasazovat. Ilan Shor se jevil jako ideální partie. Mladý komunální politik s populistickým vystupováním a ruskou manželkou byl podle zprávy FSB zároveň lehce manipulovatelný, což se Kremlu mohlo obzvlášť hodit.
Ruští političtí stratégové se v Kišiněvě začali objevovat od března 2021. Vzhledem k Shorovu exilu se scházeli se zástupci jeho strany a postupně zde vypracovávali strategii jak uspět mezi občany. Straně bylo například doporučováno, aby co nejvíce „mazala negativní pozadí“ Ilana Shora, které souvisí zejména s jeho trestním stíháním. Docílit toho měla třeba pomocí uplácení novinářů, aby o „určitých věcech“ zkrátka nepsali.
Rusko toho bohužel k totální destabilizaci ekonomicky slabého Moldavska už moc nepotřebuje.
To, nakolik výhodná byla sázka Kremlu na Ilana Shora, ukáže teprve nadcházející zima, která bude pro Moldavany vzhledem k současným cenám energií a vědomím války za humny zvláště tuhá.
Kišiněv po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu požádal o vstup do EU. V červnu udělila Evropská rada Moldavsku a Ukrajině status kandidátského státu. Na zjištění grandiózního zapojení Moskvy do vnitřních záležitostí země reagovala v úterý 1. listopadu moldavská vláda vyhoštěním ruského velvyslance. Otázkou je, zda na takový krok již není pozdě.
Ulicím Kišiněva a dalších měst je však v tuto chvíli geopolitické soupeření o něco vzdálenější než hororové účty, které Moldavané každý měsíc drží v ruce. „Lidé vycházejí ven, protože si takto nemůžeme dovolit žít. Ceny benzínu se zvýšily pětkrát, ale důchody a mzdy zůstávají stejné,“ teskní seniorka Zina.
Jak pro The Washington Post trefně shrnul jeden místní prozápadní politik, Rusko toho bohužel k totální destabilizaci ekonomicky slabého Moldavska už moc nepotřebuje. Stačí zhasnout světla, a na tom Rusové intenzivně pracují.
