• Debata o zahraniční politice
  • Komentáře
  • Názory
  • 24. května 2022

Otevřený dopis Noamu Chomskému (a dalším podobně smýšlejícím intelektuálům) k rusko-ukrajinské válce

Odklízení trosek v Borodjance, 9. 4. 2022 / Foto: Majda Slámová/Voxpot /
Odklízení trosek v Borodjance, 9. 4. 2022 / Foto: Majda Slámová/Voxpot /
Autor
Redakce
Otevřený dopis, který společně napsali Bohdan Kucharskyj (City University of New York), Anastassia Fedyk (University of California, Berkeley) Jurij Gorodničenko (University of California, Berkeley) a Ilona Sologoub (VoxUkraine) a v němž reagují na tvrzení Noama Chomského k rusko-ukrajinské válce.

Jsme skupina ukrajinských akademických ekonomů, které zarmoutila série vašich posledních rozhovorů a komentářů k ruské válce proti Ukrajině. Domníváme se, že váš veřejný názor na tuto věc je kontraproduktivní v úsilí o ukončení neoprávněné ruské invaze na Ukrajinu a veškerého zabíjení a utrpení, které naší domovině přinesla.

Takový postoj upírá Ukrajině svobodnou vůli a je políčkem do tváře milionům Ukrajinců, kteří riskují svůj život proto, aby mohli žít ve svobodné zemi.

Poté, co jsme se obeznámili s obsahem vašich rozhovorů na dané téma, všimli jsme si několika opakujících se omylů ve vašem způsobu argumentace. V následujícím textu na tyto vzorce poukazujeme a přidáváme k nim naši stručnou odpověď:

Vzorec č. 1: Upíráte Ukrajině svrchovanou celistvost

Ve svém rozhovoru s Jeremym Scahillem pro The Intercept ze 14. dubna 2022 tvrdíte: „Skutečnost je taková, že Krym je mimo hru. Nemusí se nám to líbit. Zřejmě se to ale líbí Krymanům.“ Rádi bychom vás upozornili na několik historických faktů:

Za prvé, anexe Krymu Ruskem v roce 2014 porušila Budapešťské memorandum (v němž slíbilo, že bude respektovat a chránit ukrajinské hranice včetně Krymu), Smlouvu o přátelství, partnerství a spolupráci (kterou s Ukrajinou podepsalo v roce 1997 se stejnými sliby) a podle rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN porušila mezinárodní právo.

Za druhé, „Krymané“ nejsou žádné etnikum ani soudržná skupina lidí. Na rozdíl od krymských Tatarů, kteří jsou původními obyvateli Krymu, odkud je v roce 1944 deportoval Stalin (vrátit se zpátky domů mohli teprve až po rozpadu SSSR), a kteří byli donuceni znovu prchat v roce 2014, když Krym obsadilo Rusko. Z těch, kteří zůstali, jich byly od té doby desítky pronásledovány, vězněny na základě falešných obvinění a pohřešovány – tito lidé jsou pravděpodobně po smrti.

Za třetí, pokud výrazem „líbí“ máte na mysli výsledek krymského „referenda“ z 16. března 2014, vezměte prosím na vědomí, že toto „referendum“ se odehrávalo před hlavněmi namířených zbraní a bylo Valným shromážděním OSN prohlášeno za neplatné. Zároveň většina voličů na Krymu v roce 1991 podpořila nezávislost Ukrajiny.

Vzorec č. 2: Považujete Ukrajinu za amerického pěšce na geopolitické šachovnici

Ať už záměrně či nikoli, vaše rozhovory naznačují, že Ukrajinci s Rusy bojují, protože je k tomu podnítily Spojené státy, že Euromajdan proběhl proto, že se USA snažily odtrhnout Ukrajinu od ruské sféry vlivu a tak dále. Takový postoj upírá Ukrajině svobodnou vůli a je políčkem do tváře milionům Ukrajinců, kteří riskují svůj život proto, aby mohli žít ve svobodné zemi. Jednoduše řečeno, uvážil jste možnost, že se Ukrajinci chtějí odtrhnout od ruské sféry vlivu na základě historie genocidy, kulturního útlaku a neustálého popírání práva na sebeurčení?

Vzorec č. 3: Naznačujete, že NATO ohrožovalo Rusko

Ve svých rozhovorech rád zmiňujete údajný slib amerického ministra zahraničních věcí Jamese Bakera a prezidenta George H. W. Bushe Gorbačovovi, že pokud bude souhlasit se vstupem sjednoceného Německa do NATO, Spojené státy zajistí, aby se NATO „neposunulo ani o píď na východ“. Předně je potřeba vzít na vědomí, že historičnost tohoto slibu vědci silně rozporují, přestože ji Rusko aktivně šíří. Vycházíte z předpokladu, že rozšiřování NATO na východ nenechalo Putinovi žádnou jinou možnost než zaútočit. Realita je však jiná. Východoevropské státy se připojily a Ukrajina s Gruzií usilovaly o vstup do NATO proto, aby se bránily ruskému imperialismu. Toto jejich úsilí mělo své opodstatnění vzhledem k tomu, že Rusko skutečně napadlo Gruzii v roce 2008 a Ukrajinu v roce 2014. Mimo to, současné žádosti Finska a Švédska o vstup do NATO byly podány v přímou odpověď na ruskou invazi na Ukrajinu, což jen konzistentně dokazuje, že rozšiřování NATO je důsledkem ruského imperialismu, a nikoli naopak.

Kromě toho nesouhlasíme s myšlenkou, že by suverénní státy neměly utvářet spojenectví na základě vůle svého lidu jen kvůli pochybným ústním slibům Jamese Bakera a George H. W. Bushe Gorbačovovi.

Čtěte také: Dopis z Ruska: Měli jsme odjet, když to ještě šlo

Vzorec č. 4: Tvrdíte, že USA nejsou o nic lepší než Rusko

Nazýváte sice ruskou invazi na Ukrajinu „válečným zločinem“, nám však připadá, že si přitom nemůžete odpustit jedním dechem vyjmenovat všechna minulá zvěrstva, která Spojené státy napáchaly v zahraničí (např. v Iráku nebo Afghánistánu) a nakonec většinu času trávíte rozebíráním právě jich. Jako ekonomům nám nepřísluší opravovat vaše historické metafory a nemusíme snad ani zmiňovat, že odsuzujeme veškeré nespravedlivé zabíjení civilistů z rukou jakékoli mocnosti v minulosti. Avšak neobvinit Putina z válečných zločinů u Mezinárodního trestního soudu v Haagu jen proto, že nějakému politickému vůdci se v minulosti nedostalo stejného zacházení, je špatně vyvozený závěr z historické analogie. My naopak tvrdíme, že soudní stíhání Putina za válečné zločiny, které jsou úmyslně páchány na Ukrajině, by stanovilo mezinárodní precedens pro světové vůdce, kteří by se o totéž pokusili v budoucnu.

Vzorec č.  5: Malujete Putinovy cíle při invazi na Ukrajinu narůžovo

Ve svých rozhovorech pečlivě racionalizujete Putinovy cíle „demilitarizovat“ a „neutralizovat“ Ukrajinu. Všimněte si prosím, že ve svém televizním proslovu z 24. února 2022 při příležitosti začátku války prohlásil Putin doslova, že cílem této „vojenské operace“ je „denacifikovat Ukrajinu“. Tento koncept vychází z jeho dlouhého pseudohistorického článku z července roku 2021, v němž popírá existenci Ukrajiny a tvrdí, že Ukrajinci žádným národem nejsou.

Jak je rozvedeno v „denacifikačním manuálu“, který vydala ruská oficiální tisková agentura RIA Novosti, „nacista“ je prostě člověk, který se identifikuje jako Ukrajinec, založení ukrajinského státu před třiceti lety byla „nacifikace Ukrajiny“ a jakýkoli pokus o budování takového státu musí být „nacistickým“ činem. Podle této příručky pro páchání genocidy v sobě denacifikace zahrnuje vojenskou porážku, čistku a „převýchovu“ obyvatelstva. „Demilitarizace“ a „neutralizace“ implikují stejný cíl – beze zbraní Ukrajina nebude schopná se bránit a Rusko dosáhne svého dlouhodobého cíle zničit Ukrajinu.

Čtěte také: Dopis z Moskvy: „Odsud to nemůžeme zastavit“

Vzorec č. 6: Předpokládáte, že Putin má zájem o diplomatické řešení

Všichni jsme velmi doufali v klid zbraní a vyjednání dohody, které mohly ušetřit mnoho lidských životů. Je pro nás však absurdní, že opakovaně připisujete vinu za nedosažení tohoto urovnání Ukrajině (za to, že nenabídla Putinovi nějaký „únikový východ“) nebo Spojeným státům (za to, že údajně trvají na vojenském namísto diplomatického řešení), a nikoli skutečnému agresorovi, který opakovaně a záměrně bombardoval civilisty, porodnice, nemocnice a humanitární koridory právě v průběhu těchto „vyjednávání“. Vzhledem k eskalační rétorice (citované výše) ruských státních médií je cílem Ruska vymazat Ukrajinu a podrobit si ji, žádné „diplomatické řešení“.

Vzorec č. 7: Obhajujete názor, že vzdát se ruským požadavkům je cesta jak odvrátit jadernou válku

Od začátku ruské invaze žije Ukrajina v neustálém nukleárním ohrožení, nejen jako prvotní cíl ruských jaderných střel, ale také kvůli ruské okupaci ukrajinských jaderných elektráren.

Jaké jsou však alternativy boje za svobodu? Bezpodmínečná kapitulace a následná eliminace Ukrajinců z povrchu zemského (viz výše)? Zamýšlel jste se někdy nad tím, proč prezident Zelenskyj za drtivé podpory ukrajinského lidu prosí západní politiky o dodávku těžkých zbraní navzdory potenciální hrozbě jaderné eskalace? Odpovědí na tuto otázku není „strýček Sam to chtěl“, ale spíše skutečnost, že ruské válečné zločiny v Buče a mnoha dalších ukrajinských městech a vesnicích ukázaly, že život za ruské okupace je hmatatelným „peklem na zemi“, které se děje právě teď a vyžaduje si okamžitou akci.

Jakékoli ústupky Rusku pravděpodobnost jaderné války zřejmě nesníží, naopak povedou k eskalaci. Pokud padne Ukrajina, Rusko může napadnout další země (Moldavsko, Gruzii, Kazachstán, Finsko nebo Švédsko) a může také použít jaderné vydírání k tomu, aby si podrobilo i zbytek Evropy. Rusko navíc není jedinou jadernou velmocí na světě. Další země, jako je Čína, Indie, Pákistán a Severní Korea, přihlížejí. Představte si, co se stane, až se dovědí, že jaderné velmoci se mohou jaderným vydíráním domoct čehokoli.

Pane profesore, doufáme, že uvážíte tato fakta a přehodnotíte své závěry. Pokud jsou pro vás ukrajinské životy skutečně tak cenné, jak tvrdíte, pak bychom vás chtěli laskavě požádat, abyste přestal přilévat další palivo ruské válečné mašinerii šířením názorů, které se velice podobají ruské propagandě.

Budete-li chtít více prodiskutovat kterýkoli z výše uvedených bodů, jsme vždy otevřeni diskusi.

Se srdečným pozdravem,

Bohdan Kucharskyj, City University of New York

Anastassia Fedyk, University of California, Berkeley

Jurij Gorodničenko, University of California, Berkeley

Ilona Sologoub, VoxUkraine NGO

Z anglického originálu Open Letter to Noam Chomsky (and other like-minded intellectuals) on the Russia-Ukraine war publikovaného 19. května 2022 na webu University of California, Berkeley přeložila Karin Hermanská.