Nová zpráva z medicínského týdeníku Lancet varuje před širokým nebezpečím, které představují plasty. Zaplavují nejen oceány, ale čím dál více také naše těla.
Plasty představují „vážné, rostoucí a nedostatečně uznávané nebezpečí“ jak pro lidské zdraví, tak pro planetu.
Před plasty varuje skupina sedmadvaceti expertů a expertek ve zprávě publikované prestižním medicínským magazínem Lancet. Svět podle zprávy zažívá „plastovou krizi“, způsobující choroby a úmrtí od raného věku po stáří.
Využívání plastů pak zodpovídá za škody spojené se zdravím v objemu nejméně 1,5 bilionu dolarů ročně.
„Dopady plastů na lidské zdraví jsou při srovnání s klimatickou změnou a znečištěním ovzduší opomíjené. Nynější důkazy odhalují, o jak závažný problém jde,“ uvedl hlavní autor zprávy Philip Landrigan z Boston College.
Motorem krize je výrazné navýšení produkce plastů. Od roku 1950 se zvýšila hned dvěstěkrát a do budoucna ještě výrazně naroste: do roku 2060 by se měla téměř ztrojnásobit na více než miliardu tun ročně.
Nejvíce roste produkce plastů na jedno použití jako jsou například lahve na vodu nebo krabičky na jídlo, využívané provozovnami rychlého občerstvení.
Poslouchejte také: Válka s plasty – stačí třídit, nebo musíme změnit systém?
Planetu zaplavilo osm miliard tun plastů, které jsou dnes prakticky všude – od vrcholku Mount Everestu po nejhlubší mořský příkop. Jen méně než deset procent plastů se recykluje.
Plasty nás ohrožují v každé fázi svého cyklu, od těžby fosilních paliv, ze kterých se vyrábí, přes použití po jejich likvidaci. A výsledkem je znečišťování ovzduší, vystavení lidí toxickým chemikáliím a také ukládání mikroplastů v našich tělech.
„Nejvíce dopadají na zranitelné populace, zejména nemluvňata a děti,“ připomíná Philip Landrigan.
Plastický odpad se rozkládá na mikro a nanoplasty, které se dostávají do našich těl vodou, potravinami i vzduchem. Plastové částice už byly nalezeny v lidské krvi, mateřském mléku, placentě, spermiích nebo kostní dřeni.
Jejich dopad na lidské zdraví zatím není plně známý, ale bývá spojován s mrtvicemi nebo infarkty. Nebezpečné jsou také toxické látky jako například ftaláty, které se z plastů uvolňují.
Zpráva z Lancetu vychází před šestým a zřejmě závěrečným kolem rozhovorů o právně závazné Globální plastové smlouvě, která by měla zamezit tomuto typu znečištění.
Páté kolo jednání ztroskotalo loni v prosinci. Během tehdejších rozhovorů naplno vyplynuly na povrch neshody mezi více než stovkou zemí, podporujících omezení plastů, a petrostáty jako je Saúdská Arábie a další.
Ty tvrdí, že svět by se měl zaměřit spíše na recyklaci než na omezování produkce. „Musíme ale odlišovat mezi zbytečným použitím typu jednorázových plastů, které tvoří na čtyřicet procent celkové produkce,“ upozorňuje Landrigan.
Širší podporu má zatím vyřazení škodlivých látek a chemikálií, které se během výroby plastů používají.
