Je tím, kdo pomáhá velkou měrou Rusku obcházet západní sankce. Čína na současné geopolitické situaci vydělává. Může rozvíjet svou přeshraniční finanční infrastrukturu a zároveň posiluje i jako nová globální mocnost. Unikátní vhled do ekonomických vztahů Pekingu a Moskvy přináší analýza ekonomky Alexandry Prokopenko z centra Carnegie Politika.
Čína byla první zemí, do níž Vladimir Putin po své inauguraci zavítal. Nejednalo se přitom zdaleka jen o zdvořilostní reciproční návštěvu.
Po ruské invazi na Ukrajinu a uvalení následných sankcí západními zeměmi totiž Peking Rusko do značné míry zachránil. Nejenže poskytl tamním energetickým exportérům svůj trh, ale stal se též hlavním dodavatelem mnohých zakázaných produktů do Ruska.
Čínský jüan tak na konci roku 2023 zaujal první místo mezi nejvíce obchodovanými měnami na moskevské burze, a dokonce vytlačil i dolar.
Západním státům říše středu na jednu stranu vysílá signál, že respektuje sankční „červené čáry“. Ve skutečnosti se ale řídí principem „vše, co není zakázáno, je povoleno“ – zvláště pokud je to pro ni výhodné.
Zatímco v roce 2021 se Ruská federace mezi deset hlavních partnerů Číny nevešla, v roce 2023 už v tomto žebříčku zaujala sedmé místo.
Výhody ruského příklonu na Východ tak nakonec získávají čínské společnosti i banky druhé a třetí kategorie. Na makroúrovni mohl svět pro změnu sledovat, jak Moskva a Peking pomalu budují systém pro přeshraniční platby v národních měnách (jüanech a rublech), při čemž obchází SWIFT i tradiční finanční infrastrukturu.
Západní sankce v jejich současné podobě totiž tlačí Peking k rozvoji přeshraničních plateb jüanem. Dokonce i kdyby teď válka na Ukrajině skončila a Moskva opět navázala vztahy se Západem, již vytvořená finanční infrastruktura s Čínou zůstane. A mocnost bude nadále posilovat.
Střednědobý trh
Největší ekonomiky světa zavedly proti Rusku sankce, které jej měly odříznout od dodávek technologického zboží i komponentů pro obranný průmysl. Peking se ale při spolupráci s Moskvou nedržel zpátky – naopak využil nových příležitostí, které se mu otevřely. Z Ruska se tak pomalu začal stávat jeden z jeho klíčových obchodních partnerů.
Zatímco v roce 2021 se Ruská federace mezi deset hlavních partnerů Číny nevešla, v roce 2023 už v tomto žebříčku zaujala sedmé místo. Za dva roky invaze dosáhl obchodní obrat mezi Moskvou a Pekingem podle čínských celních statistik rekordních 240 miliard dolarů.
Čtěte také: Putinovo trilema. Co čeká ruskou ekonomiku po jejím přehřátí?
Objem čínského vývozu do Ruska loni přesáhl 111 miliard dolarů a oproti předválečnému roku 2021 vzrostl o 67 %. Podíl Číny v ruském importu činil celkem 38 % (v prvním pololetí roku 2023 dosáhl dokonce 43 %) a v exportu 31 %.
Peking drží monopol v řadě komodit, a to proto, že si u Rusů může dovolit diktovat vyšší ceny než při vývozu do jiných zemí. Například díky Moskvě je nyní Čína největším světovým vývozcem dopravních prostředků, v čemž přeskočila dokonce i Japonsko.
Jen pro srovnání, v roce 2023 vzrostl dovoz čínských osobních aut do Ruska o 594 % a nákladních vozidel a traktorů o téměř 700 %. Obráceně to však takto nefunguje.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
