Poslední týdny a zejména dny sledujeme závažný vývoj v Pásmu Gazy. Izrael oblast odstřihl od humanitární pomoci i od elektřiny, kvůli čemuž lidé nemají přístup k pitné vodě.

„Situace je stabilizovaná v řádu dní až nízkých týdnů, tedy podle toho, co říkají humanitární organizace. Podle Izraele by zásoby měly stačit až na dva měsíce, což je ze strany Palestinců i mezinárodních organizací rozporované,“ říká v Pulsu odborník z Pražského centra pro výzkum míru.

Poslouchejte také: PULS | Světonázor podle AI: Jak zaujatí jsou chatboti?

Již od začátku nynější války je podle Záhory evidentní, že požadavky Hamásu a Izraele jsou vysoce nekompatibilní. Klíčovou věcí je, co se má stát s Hamásem a jaká je politická budoucnost v Pásmu Gazy. „Izrael trvá na tom, že se Hamás nesmí podílet na vládě, nebo ji vykonávat sám. Zároveň trvá na tom, že hnutí má být zničeno, nebo demilitarizováno s tím, že odejde do exilu,“ vysvětluje Záhora.

„V posledních několika měsících dává část Hamásu najevo, že je ochotná vzdát se kontroly v Gaze. Nicméně trvá na tom, že to musí být výsledkem politického řešení – že musí dojít k politické dohodě, jak bude vypadat situace na palestinských územích. A že pokud dojde v palestinské společnosti k národnímu konsenzu, bude ochotná vzdát se kontroly. Ale to by se mělo stát až na konci celého procesu. Izrael to ale dává jako podmínku konce války,“ upozorňuje odborník, který působí i na Katedře Blízkého východu na FF UK.

Co se momentálně děje v Gaze? Jak reálný je plán Donalda Trumpa převzít kontrolu nad Pásmem a přestavět ho na blyštivé letovisko ? Připravuje se Izrael na anexi Západního břehu? A jak Izraelci uvažují o humanitární situaci v Gaze?Pusťte si novou epizodu také buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.

Foto: Ryan Rodrick Beiler / Shutterstock