Bělorusko

27. 07. 2023, 05:16

„Převadeč počká v zakázané zóně.“ Jak probíhá pašování uprchlíků přes Bělorusko navzdory polské zdi

Balkan Insight

Nezastaví je hlídky ani kovová zeď, pašeráci nadále vodí migranty přes bělorusko-polskou hranici. Pomáhá jim síť spolupracovníků i úřady. Investigativní novináři z Balkan Insight celý proces zmapovali a Voxpot jejich článek přeložil.

Šest měsíců a čtyři různí převaděči. Tak by se dala shrnout cesta šestnáctiletého syrského Kurda z Blízkého východu do Německa. Právě tam se Daryan nacházel koncem června, kdy dal rozhovor BIRN. Žertoval, že je jeho národ známý svou notorickou tvrdohlavostí.

Do Polska se snažil dostat celkem sedmkrát, než se mu to konečně povedlo. Dokonce vzal kdysi žebřík a snažil se přelézt pětimetrovou zeď, která po migrační krizi v roce 2021 vyrostla podél 200 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem. Tamní režim tehdy nalákal do Minsku desítky tisíc migrantů především z Blízkého východu, Afghánistánu a Afriky. Avšak posílal je přes hranice dál na Západ.

Několikrát nás zbila běloruská pohraniční stráž. Když to nevyšlo, někteří převaděči nás prostě nechali v lesích.

Jednou se mu podařilo zeď přeskočit. Polští pohraničníci ho však zatlačili zpátky kovovými dveřmi. Podle oficiální verze jsou určená pro zvířata, slouží však přesně pro tento účel. Naposledy nechal převaděč Daryana a jeho vrstevníky přejít přes říčku kdesi v Bělověžském pralese, která tam obě země odděluje namísto zdi. Tato cesta mu nakonec vyšla.

„Pašeráci to popisují tak jednoduše, jako kdyby šlo jen o piknik,“ poznamenal Daryan. „Říkají, ať o tom moc nepřemýšlíme. Máme jen přijít a za dva až tři dny prý budeme v Německu. Nakonec nám trvalo půl roku, než jsme prošli. Několikrát nás zbila běloruská pohraniční stráž. Když to nevyšlo, někteří převaděči nás prostě nechali v lesích,“ vyprávěl.

Podle světových titulků migrační krize na hranicích EU s Běloruskem skončila koncem roku 2021. Evropská komise před dvěma lety úspěšně lobbovala u klíčových leteckých společností a zejména blízkovýchodních vlád, aby zastavily lety do Minsku.

Ve skutečnosti však východní cesta do Evropy (podle vládní agentury Frontex „Eastern Borders Route“) nezmizela. Uprchlíci většinou dostávají ruská víza a míří do Moskvy. Následně pokračují do Minsku a dál do Evropy přes běloruské hranice s Polskem a pobaltskými zeměmi.

Na přelomu letošního jara a léta se do Polska snažilo nelegálně dostat 100 až 200 lidí za den. Na velké množství migrantů reagovaly také dvě německé pohraniční země. Prosily spolkovou vládu, aby na východě znovu zavedla kontrolních stanoviště. Ta zatím odmítla, ale slíbila, že na hranicích a v jejich blízkosti posílí kontroly.

Čtěte také: „Ztroskotali, všichni zemřeli.” Organizace financovaná EU zabraňuje uprchlíkům v cestě do Evropy

BIRN hovořil s migranty i s několika pašeráky, kteří na této trase působí. Za převod jedné osoby z Ruska nebo Běloruska do Evropy dostávají až 10 tisíc dolarů. Novináři sledovali desítky účtů na sociálních sítích, které se snažily byznys rozšířit. Nyní popsali, jak celý řetězec funguje.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.

Balkan Insight

Více článků od autora

Témata: Bělorusko, Migrace, Polsko