Novou hlavou katolické církve se poněkud překvapivě stal kardinál Robert Francis Prevost. Jako první Američan v čele církve má v současném světě mimořádnou pozici. Využije ji? A ovlivnily výsledek konkláve fake news?
Ve čtvrtek 8. května krátce po šesté hodině večer začal z komína Sixtinské kaple stoupat bílý dým a o chvíli později se rozezněly zvony baziliky svatého Petra.
To znamenalo jediné – alespoň dvě třetiny ze 133 kardinálů se ve čtvrtém kole volby shodly na jménu nového papeže a ten funkci přijal.
Robert Francis Prevost, papež Lev XIV.
Narodil se v roce 1955 v Chicagu, v roce 1971 vstoupil do Řádu augustiniánů a kněžské svěcení získal v roce 1982. V letech 1985 až 1986 působil na misii v peruánském Chuculanas. O rok později získal doktorát z kanonického práva a v následujících letech působil střídavě v Peru a ve svém domovském Chicagu.
Od roku 2015 byl biskupem v peruánském Chiclayu a v roce 2023 jej papež František jmenoval prefektem vatikánského Dikasteria pro biskupy.
Občanství má jak americké, tak peruánské.
Dav několika desítek tisíc lidí na Svatopetrském náměstí jásá a upírá zrak k balkonu baziliky ověnčenému rudými závěsy. Tam se téměř o hodinu později objevuje kardinál Dominique Mamberti a představuje nově zvolenou hlavu katolické církve.
Je jí Robert Francis Prevost, který bude odteď znám jako Lev XIV.
Devětašedesátiletý kardinál patřil mezi takzvané papabili, ale nebyl obecně pokládán za favorita. Jeho volba je proto do jisté míry překvapivá. A potvrzuje rčení, že kdo do konkláve vstupuje jako papež, odchází z něj jako kardinál.
Očekávalo se, že překážkou pro Prevostovo zvolení bude fakt, že je jedním z několika amerických kardinálů, čelícím stížnostem kvůli údajně nezvládnuté reakci na obvinění ze sexuálního zneužívání kněžími v jejich diecézích. Ty podala organizace sdružující oběti zneužívání zvaná SNAP (Survivors Network of Those Abused by Priests).
Prevost nicméně v peruánském Chiclayu vedl úspěšnou diecézní komisi pro ochranu dětí a jeho reakce na obvinění byla z více stran obhajována. A kardinálové to zřejmě vzali v potaz.
Opatrný pokračovatel, ale žádný revolucionář
Od roku 2023 působil Prevost jako prefekt vatikánského Dikasteria pro biskupy, vlivné pozice dohlížející na jmenování biskupů. A právě to mohlo mít na jeho zvolení významný vliv, jak Voxpotu říká religionista David Václavík z Masarykovy univerzity, který konkláve sledoval přímo v Římě.
„Pro církev je nyní mimořádně důležitá zkušenost s řízením, a tu na rozdíl od některých jiných kandidátů Prevost jako hlava Dikasteria pro biskupy má,“ vysvětluje Václavík.
Prevostovu všeobecnou přijatelnost mezi kardinály podle něj posílilo, že dlouhodobě působil jak v Latinské Americe, tak ve Spojených státech, a má proto zkušenost ze dvou odlišných světů.
Jméno Lev XIV., které si Prevost zvolil, pak podle Václavíka naznačuje, že stran sociálních témat bude nový papež pokračovat ve šlépějích svého předchůdce papeže Františka.
Předchozí nositel jména, papež Lev XIII., položil v roce 1891 encyklikou Rerum novarum základy novodobé sociální nauce církve.
Stejně tak považuje Václavík za pravděpodobné, že nový papež bude pokračovat i v některých dalších Františkových snahách – především co se týče vnitřních reforem církve a synodality (pojmu silně spjatého s Františkovým působením a odkazujícím na aktivní účast všech věřících na životě a poslání církve).
Zůstáv však otázkou, jak se bude Lev XIV. stavět k jiným tématům, především těm kulturním.
Nicméně už výběr tradičního bohatě zdobeného šatu – na rozdíl od Františka, který se na veřejnosti poprvé ukázal v prostém bílém rouchu – může podle Václavíka naznačovat, že se papež bude snažit spíše „obrušovat hrany“ a některá Františkem zdůrazňovaná témata, která církev rozdělovala, spíše upozadí.
Volba Prevosta tak byla dle Václavíkova mínění především kompromisem, variantou přijatelnou pro všechny strany.
Čtěte také: Ježíšek v palestinském šátku. Přepisuje papež František historii?
Že v některých ohledech bude Lev XIV. držet tradičnější postoje, potvrzují i jeho dřívější vyjádření. Opatrněji než František se jako kardinál stavěl například k žehnání homosexuálním párům a revoluci nečekejme ani v otázce svěcení žen.
Trumpovi by mohl přidělat řadu vrásek na čele.
Naproti tomu ohledně změn klimatu bude nový papež zřejmě pokračovat ve směru nastaveném jeho předchůdcem. Během semináře v Římě loni na podzim uvedl, že je potřeba „přejít od slov k činům“ a že „panství nad přírodou“, které Bůh svěřil lidstvu, musí být „vztah vzájemnosti“ s životním prostředím.
Podobně jako František se bude Lev XIV. zřejmě stavět i k tématu migrace. V Peru údajně vždy projevoval péči o tamní venezuelské uprchlíky, a jeho profil na síti X naznačuje, že podobně jako František stojí v opozici i vůči drakonickým protipřistěhovaleckým opatřením současné administrativy Donalda Trumpa.
JD Vance is wrong: Jesus doesn't ask us to rank our love for others https://t.co/hDKPKuMXmu via @NCRonline
— Robert Prevost (@drprevost) February 3, 2025
Čtěte také: Úřední chyba, politické hry. USA ani Salvador nechtějí vrátit neprávem deportovaného
Ten už novému papeži stihnul pogratulovat, vyjádřil radost nad zvolením Američana papežem a údajně se těší na setkání. Bude tak nepochybně zajímavé sledovat, jaký vztah se mezi oběma lídry vyvine.
Hlava katolické církve s americkým občanstvím bude mít nejen na tamní katolíky silný vliv, což si Trump nepochybně uvědomuje. A je možné, že nový papež bude našlapovat opatrně – v případě, že by se však otevřeně stavěl vůči Trumpově politice, může americkému prezidentovi přidělat řadu vrásek na čele.
Ovlivnění zvenčí i dezinformace
Ačkoliv během konkláve jsou kardinálové odříznuti od světa (blokován byl dokonce i mobilní signál) a žádné informace nesmějí proudit dovnitř, ani ven, objevily se zřejmé snahy rozhodování kardinálů ovlivnit.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
