• Reportáže
  • 4. ledna 2021

Ráj se slevou: Koronavirus proměnil Havaj k nepoznání

Úvodní foto: Ronen Zilberman/ Honolulu Civil Beat
Strávit Vánoce na Havaji je snem mnoha Američanů, který se stal díky pandemii koronaviru finančně dostupnějším. Jenže je tu háček pro obě strany. Zatímco většina nových návštěvníků se musí smířit s přísnou karanténou, na turismu závislým Havajanům hrozí, že zavlečený virus položí ostrovní zdravotnictví.

Vánoční dovolená na Havaji lákala celé generace Američanů – a donedávna si ji kvůli astronomickým cenám a beznadějně přeplněným hotelům rozhodně nemohl dovolit každý. Situaci poněkud „demokratizovala“ teprve globální pandemie, která z tropického ráje učinila ráj slev.

Díky nedostatku turistů přilákaly ostrovy novou klientelu, a i místní si mohou užívat radovánky, které byly předtím vyhrazeny pro turisty. „Vyrazili jsme si na pár dnů s kamarády do kempu, protože si to konečně můžeme dovolit a je tu volno,“ říká mi místní krajinný designér Darren, který se vypravil do jediného otevřeného kempu na Maui. Jeho provozovatel poněkud neochotně prozradil, že své služby v prosinci obvykle nabízí za trojnásobné ceny, a přesto jsou všechna místa půl roku dopředu zaplněná.

Vyšší dostupnost samozřejmě platí i pro „cizince“ z ostatních amerických států. „Konečně jsem mohl mámu vzít na Vánoce na Havaj,“ září Michael, který v Kalifornii pracuje jako programátor. „Normálně stojí zpáteční letenky osm set až tisíc dolarů, teď jsme je sehnali za čtyři stovky.“ Celé Maui se vůbec proměnilo v ostrov masivních slev – předražené vánoční menu vystřídalo to mimosezónní a u spousty zážitkových výletů je na první pohled vidět, že na cenovce chybí minimálně jedna číslovka. Všude tak díky tomu potkáváte turisty, kteří si na Havaj mohli dovolit zaletět jenom díky pandemii. Z luxusu se jako mávnutím kouzelného proutku stala dostupná rodinná dovolená.

Počet turistů na Havaji klesl oproti loňské sezóně o více než 90 procent. Foto: František Plášil

Karanténa bez vytáček

Dostupné cestování v době koronaviru se nicméně pojí s několika překážkami. Havajská vláda totiž dává současným turistům na výběr: buď nastoupí do čtrnáctidenní karantény, nebo předloží negativní test od jednoho z „důvěryhodných partnerů, které si Havajané vybrali v podstatě výlučně na území USA a Japonska.

Ponechme teď stranou, že se vlastně jedná o kartel, protože za důvěryhodné nejsou považovány testy z prestižních zdravotnických zařízení, zato však projdou třeba testy od řetězce lékáren/supermarketů Walgreens. Problém je jinde. U několika typů testů, které se doručují až do domu, je totiž nemožné dokázat, že jste ho skutečně aplikovali sami na sebe. Ostrovy mimo Maui, Oahu a Big Islandu proto už v současnosti bez ohledu na předložení negativního testu nařizují povinnou karanténu po příletu.

Havajané berou ochranu před koronavirem vážně, jak dokazuje případ páru, který byl zatčený na začátku prosince. Oba dotyční odcestovali na ostrovy i přesto, že byli covid pozitivní a věděli o tom. Kromě pobytu ve vězení, ze kterého se dostali až po vyplacení tisícidolarové kauce, teď mají kvůli svému chování na krku sociálku a aerolinky Delta Airlines jim s nimi do budoucna zakázaly létat.

Obzvlášť přísné jsou i podmínky karantény po příletu. Turisté nesmí za žádných okolností opustit pokoj, přijímat návštěvy, a dokonce si ani zajít na nákup pro nejnutnější potraviny – zbývá jedině donášková služba. A můžete se spolehnout, že si vás tamní úřady přijdou pravidelně kontrolovat.

Policie se nijak nezdráhá zatýkat jedince, kteří karanténu poruší. Za takový přečin hrozí pokuta až pět tisíc dolarů a rok za mřížemi. Hříšníky v tomto případě často nahlašují přímo jejich sousedi či hoteliéři. Důvodem jsou obavy z kolapsu zdravotního systému – například na ostrově Maui funguje jediná nemocnice, jejíž přeplnění by znamenalo katastrofu.

Nutno říct, že s tímto přístupem nesouhlasí každý. Třeba na ostrově Kaui si na něj stěžují místní podnikatelé, pro něž bývaly vánoční svátky vrcholem sezóny. Ještě loni jen v prosinci Havaj navštívilo zhruba milion lidí a kapacity kempů, hotelů a dalších turistických letovisek byly zaplněné měsíce dopředu. Přestože letošní čísla za listopad a prosinec dosud nejsou k dispozici, v říjnu bylo i po určitém zotavení místní ekonomiky o 90 % turistů méně. Do té doby byly ostrovy ze strachu před nákazou od jara neprodyšně uzavřené.

Ohraným tématem pandemie jsou pak pochopitelně roušky. Havajské úřady všechny turisty i místní prosí na billboardech v ulicích a na dálnicích, ale i na všemožných letácích rozesetých po ostrovech, abyste kdekoliv ve společnosti nosili pokrývku úst a nosu. Bez šance. Na jednu stranu se netvařme, že roušky, z nichž se stal jakýsi symbol boje s pandemií, jsou samospasné. Na tu druhou je jejich nošení samozřejmě spojené s útlumem veškeré společenské aktivity (říkejme tomu zábavy), kterou si jedete i na Havaj užít. Je pochopitelné, že Američané potřebují alespoň na pár chvil oddych, tak jako všichni ostatní, od protipandemických opatření. Na tu druhou je to však šílené, pokud vám dojde, odkud turisté především na ostrovy v Pacifiku přijíždí.

Turisté nesmí za žádných okolností opustit pokoj, přijímat návštěvy, a dokonce si ani zajít na nákup pro nejnutnější potraviny. Foto: František Plášil

Řízená sebevražda

Jak špatně je na tom místní ekonomika lze poznat i z krátkého pobytu na ostrovech. Zatímco za normálních okolností praskají hotely, pláže a další zařízení ve švech, teď při procházce po nočním Honolulu spatříte v obrovských resortech svítit jen pár oken. „Je to opravdu špatné, v nejlepším případě jsme v některých hotelech na čtyřiceti procentech kapacity. Nikdo z nás nečekal, že to bude takhle zlé, a navíc nevíme, kdy se ostrovy zase úplně zavřou,“ naříká do telefonu mluvčí jediné sítě resortů, kterou se nám podařilo přimět vyjádřit se k tématu aspoň anonymně.

Obyvatelé Havaje se přitom nemusí bát „jen“ o ztrátu živobytí – alarmující jsou už nyní napjaté zdravotnické kapacity, které nejpozději v druhé polovině ledna bezpochyby prověří výrazný nárůst případů koronaviru. Havaj je sice zatím nejméně zasaženým územím Spojených států, na své ostrovy si ale často dováží turisty ze samotného epicentra koronavirové epidemie: Kalifornie. Právě ta jako zatím vůbec první americký stát hlásí více než dva miliony nakažených.

Je to vlastně taková řízená sebevražda, která na všech ostrovech dříve či později povede k opětovnému lockdownu. „Je jen otázka času, než se všechno zavře stejně jako v březnu. Tehdy bylo míň případů, než je dnes. Nevím, jestli to můj byznys přežije,“ svěřila se mi Hannah, která má ve městě Kahului krámek pro turisty.

Bez práce i bez domova

Podobně to vidí provozovatelé restaurací. „V březnu, když se ze dne na den všechno zavřelo, to pochopitelně bylo horší. Přišli jsme o polovinu zaměstnanců, ale aspoň generujeme nějaké tržby,“ říká mi při podávání oběda šéfka jedné z restaurací v Kahului. I u oblíbených food trucků, kde se normálně stojí dlouhé fronty, je často vymeteno. „Na svátky ani neotevřeme. Radši budu doma s rodinou. Vůbec se mi to nevyplatí. Zákazníků je málo a stejně nás čeká další lockdown,“ říká mi ve vnitrozemí ostrova provozovatelka jednoho z nich.

Při průjezdu ostrovy je možné spatřit podobné obrázky, jako ve zbytku světa – prázdné výlohy kdysi plných obchodů, poloprázdné či zavřené bary a restaurace, ale také zvýšený počet bezdomovců. Často jde o lidi, kteří kvůli koronavirové krizi přišli o práci. „Není to tak zlé. Je tu teplo, přinejhorším můžete jít spát do hor, pokud se bojíte velkých vln, které vám vezmou stan. Nic vás tam nemůže sníst. Navíc nemůžete umrznout,“ rezignovaně krčí rameny Bill, který skončil na ulici, protože předtím pracoval na Maui v hotelu.

Vůči lidem bez domova jsou jinak přísní policisté shovívaví. Pokud si coby turista rozbijete stan mimo povolené lokality, nebude trvat dlouho a dostanete se do hledáčku policistů, kteří vám dají na výběr: buď skončíte ve vězení, nebo budete muset z ostrova okamžitě vypadnout. U bezdomovců je tomu naštěstí jinak. „Je to takové naše malé tajemství,“ vysvětluje mi prodavačka v jednom obchůdku v Kahului. „My jsme rádi, že nejsou v našem městečku, takže je policisté nechávají na plážích za městem. Tam nikomu neškodí.“

Díky nedostatku turistů přilákaly ostrovy novou klientelu, a i místní si mohou užívat radovánky, které byly předtím vyhrazeny pro turisty. Foto: František Plášil

Bez turismu to nepůjde

Turismus je pro Havaj naprosto klíčový segment ekonomiky, ke kterému v podstatě neexistuje žádná alternativa – i proto se proti němu na rozdíl třeba od přeplněných evropských měst jako je Barcelona nebo Benátky vymezuje jen zanedbatelná skupina obyvatel. Hnutí proti turismu v jiných zemích jsou navíc často nacionalisticky namířená proti turistům z ciziny, což vůči spoluobčanům z kontinentálních USA příliš použít nelze.

Havaj se zároveň před dopady masové turistiky chrání přísnými environmentálními regulacemi, které kupříkladu zakazují trhat květiny. Na většině pláží je nelegální požívat alkohol nebo hlasitě pouštět reproduktory a legislativa zapovídá dokonce například používání opalovacích krémů, které nejsou šetrné ke korálům.

Rychlé zotavení turistického sektoru z dopadů pandemie v každém případě bude pro prosperitu ostrovů zcela zásadní. Ačkoli Havaj těží maximum ze svého spojení s USA, podobně jako další tropické ráje nemůže příliš doufat v zásadní ekonomickou transformaci – tradiční rybářství dnes tvoří jen zanedbatelný segment hospodářství a velké plány na zelenou revoluci působí vzhledem k amerikanizaci celé infrastruktury i způsobu života spíše nerealisticky.