Nairobi – V keňských školách roste počet závažných fyzických trestů, informují reportéři BBC. V posledních pěti letech informovala tamní média o víc než 20 úmrtích, jež souvisela s trestáním školáků. Většina případů ovšem zůstává neohlášená.
„Měl jsem hlad, tak jsem si vzal pět kousků čápátí a zapil je čajem,“ vzpomíná Caleb Mwangi z pobřežního města Mombasa. Kvůli tomu, že si vzal u školní snídaně jídlo navíc, dostal tehdy třináctiletý chlapec výprask. Na nohou, zádech, pažích i obličeji měl téměř sto tržných ran. Lékaři ho museli uvést do umělého spánku, a poté strávil jedenáct dní na jednotce intenzivní péče.
„Nemohl se zvednout z postele, nedokázal promluvit,“ popisuje jeho otec Fred Mwangi. Jacobovi zůstává dva roky po incidentu jizva, jež téměř pokrývá celá jeho záda. Čas od času ho přepadne vztek a mlátí pěstí do zdi. Jindy zase „vypne“ a nesoustředí se na nic, co se děje kolem. Jeho otec Fred tvrdí, že se jedná o důsledek traumatického zážitku ze školy.
Reportéři BBC upozorňují, že Calebův případ není ojedinělý. Keňská vláda v roce 2001 tělesné tresty ve školách zakázala. V zemi ovšem mají dlouhou tradici a podle Zprávy o násilí proti dětem z roku 2019 souhlasí s potřebou fyzického trestání ve školách víc než polovina Keňanů ve věku 18 až 24 let.
Čtěte také: Mise „Kozel zahradníkem“: Keňa chce zbavit Haiti násilí, svůj lid ale sama terorizuje
V posledních třech letech vzrostl počet ohlášených závažných tělesných trestů ze sedmi na 29. Pro BBC to řekl zaměstnanec nezávislé organizace Teachers Service Commission (TSC), jenž chtěl zůstat v anonymitě. Většina případů ale zůstává promlčená. „Přerůstá to v krizi. Zaznamenáváme případy zraněných až zmrzačených dětí. Některé z nich mají velmi závažné důsledky, dokonce umírají,“ popisuje zaměstnanec TSC. Dodává, že pokud vůbec případ někdo ohlásí, zaměstnanci mají k dispozici poškozené důkazy a nedostatek svědků.
Jednou z organizací, jež prosazují změnu, je Beacon Teachers Africa. Propojuje až 50 000 učitelů z vícero afrických zemí. Jedním z nich je i keňský učitel Robert Omwa, který pro své kolegy pořádá workshopy o dalších formách disciplíny. „Na začátku jsem byl skeptický. Považoval jsem to za západní ideologii a věřil jsem, že africké děti musí být fyzicky trestány. Když jsem vyzkoušel jiný přístup, ulevilo se mi. Cítil jsem, že děti jsou ke mně otevřenější,“ vysvětluje Omwa.
V Jacobově případě policie zadržela ředitelku školy a jednoho staršího studenta, jenž se měl na pokyn ředitelky incidentu účastnit. Čelí obvinění z napadení a způsobení těžkých tělesných zranění. „Abych dosáhl spravedlnosti, chci, aby ta žena skončila ve vězení,“ říká dnes patnáctiletý Jacob.
Autorka: anče, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.