Paříž – Alžírský prezident Abdal Madžíd Tabbúni by měl koncem června navštívit Francii. I šedesát let poté, co Alžírsko získalo nezávislost, je vztah mezi zeměmi spíše napjatý. Důvodem je například nejen alžírský přístup k novinářům a aktivistům, ale především nedořešená koloniální minulost, píše list Deutsche Welle.
Původně se mělo setkání alžírského prezidenta Abdala Madžída Tabbúniho a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uskutečnit už v květnu. Nejvyšší představitel Alžírska ale schůzku odložil. Podle dostupných zdrojů se ale Tabbúni chystá navštívit Francii koncem června. A pokud k tomu dojde, čeká oba prezidenty diplomaticky náročná debata. Vztahy mezi Francií a Alžírskem totiž nejsou v poslední době příliš vřelé.
Jedním z palčivých témat z letošního roku je například pomoc alžírsko-francouzské novinářce a politické aktivistce Amiře Bouraoui. Francie totiž zabránila tomu, aby byla Bouraoui vydaná z Tuniska do Alžírska, kde jí hrozilo vězení. Místo toho jí francouzské úřady v únoru nabídly, že se může usadit ve Francii.
Bouraoui založila v roce 2014 hnutí Barakat na protest proti tehdejšímu alžírskému prezidentovi, Abdelazízovi Buteflikovi. O pět let později pak vedla další hnutí „Moutawana“. To nakonec dosáhlo toho, že Buteflika v roce 2019 – po dvaceti letech ve funkci – rezignoval na post prezidenta.
Alžírské úřady v roce 2020 Bouraoui uvěznily a následně odsoudily ke dvěma letům ve vězení za „urážku islámu a prezidenta,“ píše Deutsche Welle. Začátkem tohoto roku – poté, co měla Bouraoui zákaz opustit alžírské území – odcestovala do Tuniska, kde jí tamní úřady zadržely.
Francie ale aktivistce povolila vstup do země. Alžírsko tento krok považovalo za urážku a odvolalo svého velvyslance z Paříže. Zároveň přestalo vydávat průkazy pro repatriaci svých občanů vyhoštěných z Francie.
Na konci března spolu Macron a Tabbúni mluvili telefonicky a dohodli se, že se v budoucnu vyvarují podobných „politováníhodných nedorozumění“. Alžírský velvyslanec se po telefonátu mohl vrátit do Paříže, aby pokračoval ve své práci.
Překonávání koloniální minulosti
Podle alžírského zpravodajského webu TSA není o citlivá témata mezi zeměmi nouze. Příkladem může být přístup Alžírska ke svobodě projevu. Tamní úřady letos v dubnu zatkly novináře Ihsane El Kadiho, který vlastnil jednu z mála nezávislých mediálních skupin v zemi. Postup Alžírska kritizovali francouzští intelektuálové i Evropský parlament. Pokud se Macron s Tabbúním setká, bude muset případ se svým alžírským protějškem prodiskutovat.
Největší spor mezi Francií a Alžírskem se ale jednoznačně týká interpretace a připomínání francouzské koloniální nadvlády v Alžírsku. Ta trvala od roku 1830 až do roku 1962 a došlo během ní k alžírské válce, která vedla následně k alžírské nezávislosti.
Macronovy poznámky před 60. výročím nezávislosti v říjnu 2021 však vyvolaly u mnoha Alžířanů negativní reakce. Francouzský prezident totiž obvinil alžírskou vládu z překrucování historie a tvrdil, že tamní vnímání historie je momentálně založené spíše na nenávisti vůči Francii než na pravdě.
Alžírsko na Macronova slova opět reagovalo stažením svého velvyslance na několik měsíců a odepřelo francouzským vojenským letadlům přístup do alžírského vzdušného prostoru.
Podle Zine Ghebouliho, politické analytika a experta na Alžírsko z Rady pro zahraniční vztahy je nezbytné, aby se oba státy zabývaly „koloniální pamětí“. Podle něj se mladší generace Alžířanů snaží prozkoumávat kolonialismus a jeho důsledky. „To by mohlo způsobit určité napětí. Z alžírského hlediska jde o nezbytný krok k dosažení klidnějších vztahů s Francií,“ řekl Ghebouli pro DW. Francie se v minulosti pokusila alespoň o pár symbolických gest, aby uvolnila napětí. V roce 2020 vrátila ostatky partyzánů, kteří v 19. století bojovali proti Francouzům.
Francouzská vláda letos v květnu oznámila svůj záměr udělat více pro podporu Harkiů. Jde přibližně o dvě stě tisíc Alžířanů, kteří bojovali po boku Francie v alžírské válce v letech 1954 až 1962. Jejich potomci by teď měli mít nárok na vyšší finanční kompenzace.
Francouzi Harkie na konci války opustili a nechali je na pospas vlastní zemi. Alžířané pak většinu z nich zmasakrovali. Některým Harkiům se sice podařilo uprchnout do Francie. Po vstupu do země ale museli žít v uprchlických táborech. V roce 2021 Macron jménem Francie požádal o „odpuštění“.
Alžírský plyn by mohl ulevit energetické situaci ve Francii
Citlivým tématem je i snížení počtu víz vydávaných alžírským státním příslušníkům. Francie v září 2021 snížila jejich počet na polovinu. Francouzská vláda tento krok odůvodnila tím, že Alžírsko odmítá přijmout zpět své státní příslušníky. Francie omezení zrušila v prosinci 2022. Alžírsko se naopak zavázalo snížit nelegální přistěhovalectví.
Řešení migrace a skutečná spolupráce obou zemí jsou však běh na dlouho trať. „Bohužel pokaždé, když dojde k napětí – ať už ze strany Francie či Alžírska – se debaty opět stočí k ilegální migraci,“ popsal Ghebouli. Na politické neshody podle něj nejvíce doplácejí samotní migranti. „Jediným způsobem, jak tento problém vyřešit, je spolupráce obou zemí,“ řekl.
Přes všechny rozdíly mají Francie a Alžírsko i společné zájmy. Tím hlavním je boj proti militantním džihádistům v Sahelu, zejména po konci francouzské protipovstalecké operace Barkhane v roce 2022. Francie si navíc v důsledku války na Ukrajině uvědomuje, že Alžírsko, jedno z hlavních světových producentů zemního plynu, by mohlo být důležitým dodavatelem energie. Infrastruktura alžírského energetického sektoru je ale v zoufalém stavu a vyžaduje zásadní renovaci.
Francouzský sen o alžírské energii se ale může rozplynout, především kvůli Rusku. To totiž dodává Alžírsku zbraně. Posílení spolupráce mezi evropským státem, který jasně podporuje Ukrajinu, a Alžírskem tak pravděpodobně není v zájmu Moskvy. Podle Ghebouliho je tak Tabbúniho návštěva Francie zásadní. „Bude to velmi důležitá cesta, stěžejní pro bilaterální vztahy. Buď dojde k pozvolnému upevňování vztahů, nebo naopak povede k většímu napětí,“ nastínil Ghebouli.
Autor: Barbora Kučerová
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]