Ottawa – Před pěti lety se Kanada rozhodla legalizovat rekreační užívání marihuany. Země si slibovala větší zisky a eliminaci černého trhu. Teď se ale ukazuje, že proces legalizace doprovází problémy. Některé společnosti proto bojují o přežití, píše BBC.
V říjnu 2018 si bývalý ontarijský politik George Smitherman koupil svůj první legální gram marihuany v obchodě Tweed v Newfoundlandu. Podle Smithermana byl obchod tenkrát překrásný, nic podobného prý nikdy před tím neviděl. „Nevěděl jsem, jestli jsem v lázních nebo v klenotnictví,“ vzpomínal.
Dodal, že si ale vybavuje kontrast mezi prostorem, ve kterém nakupoval, a zbožím, které si pořídil. Všechny konopné produkty se totiž v Kanadě prodávají v obyčejných obalech se stejnými, vládou vydanými, etiketami. „I tak to byla vzrušující doba,“ popsal pan Smitherman pro BBC.
Když se dlouho očekávaná legalizace stala v Kanadě skutečností, na zcela nový trh začaly proudit investice. Mnozí tenkrát čekali, že díky konopnému byznysu zbohatnou. Teď se ale ukazuje, že průmysl čelí problémům, které před pěti lety málokdo očekával.
Velká část společností musela například propouštět zaměstnance. Jednoduše proto, že generovaly malé či nulové zisky. Někteří výrobci marihuanových produktů se teď snaží nelehké situaci na trhu přizpůsobit. Například jeden z největších licencovaných producentů konopí v Kanadě – Aurora Cannabis – v srpnu oznámil, že diverzifikuje svou nabídku a začne prodávat orchideje.
Moc obchodů na jednom místě
Odborníci připisují pokulhávání konopného trhu několika faktorům. Podle některých jde jednoduše o příliš mnoho hráčů na jednom poli a příliš velkou produkci, která výrazně převyšuje poptávku. Zpočátku si maloobchodníkům dařilo, ale shlukování prodejen na jedno místo vedlo k tomu, že obchodníci museli snížit ceny.
V roce 2023 bude v celé zemi přibližně 3 600 licencovaných maloobchodních prodejen marihuany a 970 licencovaných výrobců konopí v Kanadě. A jen pár z těchto výrobců bude skutečně „v plusu“. Smitherman, který nyní stojí v čele kanadské rady pro konopí, doplňuje, že nedávný průzkum kanadské rady pro konopí zjistil, že pouze 20 procent z nich vykazuje nějakou formu pozitivního obratu.
Problém nízkých výdělků spočívá i v tom, že kanadští výrobci nemají možnost prodávat své produkty do zahraničí. Kanada totiž zůstává jedinou zemí s legálním federálním rámcem pro konopí, mimo Uruguay. A vývoz rekreačních produktů není povolen. Například v USA některé státy marihuanu legalizovaly, na federální úrovni ale zůstává tato droga nelegální.
Stejně tak je tomu i v Evropské unii. Některé země si s myšlenkou legalizace pohrávají, „ale postupují velmi pomalu, částečně kvůli přísným zákonům EU,“ konstatoval profesor Michael Armstrong, výzkumník v oblasti konopného podnikání na Brock University v Ontariu.
Černý trh se stále drží
Problémem konopného trhu v Kanadě je podle některých expertů i nadměrná regulace produktů. Země se totiž snaží udržet hranici mezi veřejným zdravím a budováním silného konopného průmyslu. Podle zákona nemohou konopné společnosti propagovat své výrobky ani šířit povědomí o značce tak, jak to mohou dělat společnosti v jiných odvětvích.
Maloobchodní prodejny mají zatemněná okna, aby se skrylo, co je uvnitř. Marihuana se prodává ve vládou schválených obalech, což podle některých do jisté míry omezuje konkurenční boj. Platí také vyšší regulační poplatky než společnosti, které prodávají jiné kontrolované látky.
Podle Armstronga jde o velmi náročné určování hranic. „Velkou otázkou v oblasti legálního konopí je, jak udělat regulovaný trh dostatečně atraktivní, aby všichni stávající uživatelé přešli na legální trávu, ale zároveň ne tak atraktivní, aby se objevila celá řada nových uživatelů,“ popsal Armstrong.
Kanada také reguluje „sílu“ produktů, se kterými se legálně obchoduje, což ve výsledku napomáhá nelegálnímu trhu. Když před pěti lety došlo k legalizaci, zákonodárci doufali, že se uživatelé marihuany přesunou z černého trhu na legální, regulovaný trh. Koncem roku 2022 ale kanadské ministerstvo veřejné bezpečnosti odhadlo, že 33 procent trhu s marihuanou stále tvoří ilegální prodej.
Kromě „síly“ konkuruje černý trh licencovaným obchodům ještě v jednom ohledu – v ceně. Koupit si marihuanu v kamenném obchodě je totiž pořád dražší, než si ji koupit ilegálně.
Legalizace vynesla 43 miliard kanadských dolarů
Když Kanada v roce 2018 oznámila tento přelomový krok, mnoho lidí očekávalo, že konopný průmysl přinese do státního rozpočtu miliardy. V tomto ohledu byl odhad expertů i zákonodárců správný. Kanadský domácí trh s rekreačními produkty má totiž skutečně miliardovou hodnotu.
V roce 2022 společnost Deloitte Canada sdělila, že konopí se od zavedení legalizace promítlo na hrubému domácímu produktu země odhadem 43,5 miliardami kanadských dolarů, což je v přepočtu 734,6 miliard korun. Na druhé straně ale Kanaďané přišli kvůli investicím do konopných společností o více než 131 miliard kanadských dolarů.
Navzdory problémům ale mnozí stále považují legalizaci za určitý úspěch. „Z hlediska veřejné politiky jsou s ní obyvatelé velmi spokojeni,“ řekl Smitherman. Podle něj je ale hlavním měřítkem úspěchu to, jestli konopné podniky vyhrají nad černým trhem a zda přinesou nové, inovativní produkty.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]