Luleå – Kvůli pandemii koronaviru museli lidé žít na jistou dobu izolovaně. Samota je ale dodnes celosvětovým problémem. V jednom švédském městě se ale rozhodli proti osamělosti bojovat pomocí vzájemného zdravení na ulici. To teď Švédům zpestřuje poměrně temné a chladné dny, popsal The Guardian.
Pobřeží u švédského města Luleå je zamrzlé. Místní si ale do ledu vysekali díru, aby se mohli v Baltském moři ještě trochu víc „zchladit“. „Cítíte po tom něco jako nával štěstí,“ popsala 44letá Katariina Yliperttula, která se koupe před prací.
Chvilka ve vodě je pro některé zpestřením poněkud ponuré nálady, do které se Švédsko na podzim a zimu halí. Ani ne ve dvě hodiny odpoledne už tu zachází slunce a za měsíc si místní užijí denní světlo pouze na tři hodiny denně.
I když má mnoho lidí z pobřežního města koníčky, které je v zimě rozptýlí, jedna věc tam zůstává problémem – osamělost. Tamní úřady proto spustily kampaň, v rámci které vyzývají lidi, aby se na ulici vzájemně zdravili. Výsledkem by mělo být zmírnění sociální izolace.
Poslechněte si také: PULS | Švédsko v krizi identity. Krajní pravice převlékla islamofobii za liberální hodnoty
Místní nápad kvitují s potěšením. „Je skutečně dobře, že se kolemjdoucí navzájem zdraví. Lidé, kteří se potkají a ani se neznají, jsou díky tomu o něco šťastnější,“ řekl pro The Guardian 61letý Pontus Wikström, předseda skupiny zimního koupání Kallis Luleå.
Cílem kampaně „Säg hej!“ – v překladu „Řekněte Ahoj!“ – je vytvořit přátelštější město pomocí drobných, ale důležitých, sociálních interakcí. Součástí projektu jsou i reklamy na autobusech a workshopy ve školách.
Nedávný průzkum zjistil, že mezi tamními obyvateli ve věku 16-29 let má 45 procent z nich problémy způsobené osamělostí. Mezi osobami staršími 85 let bylo toto číslo nižší – 39 procent mezi ženami a 26 procent mezi muži.
Micael Dahlen je profesorem ze Stockholmské ekonomické školy a zaměřuje se na životní úroveň, blahobyt a štěstí. Podle něj jsou osamělost a izolace – především u mladých lidí – obrovským problémem, se kterým se potýká celý svět, prakticky po celý rok.
„Jde to ruku v ruce s dobou, ve které žijeme. Souvisí to i s naším životním stylem, kdy se vzájemně nepotkáváme tak často jako dřív. To se pak ještě umocňuje v zimním období, kdy jsme méně venku a méně se stýkáme s lidmi,“ popsal Dahlen.
Zdravení přináší pocit sounáležitosti
Luleå prochází v posledních několika letech obdobím ekonomického růstu. Město se proto snaží přilákat do tamního „zeleného“ průmyslu a dalších služeb tisíc lidí. I z toho důvodu přišla Åsa Koski s nápadem na kampaň, která má utužit tamní městskou komunitu.
Koski se především snaží pomocí kampaně předejít tomu, aby se Luleå stala ještě více „roztříštěným“ místem. „Nechceme jen, aby Lulea rostla jako město. Chceme, aby byla také příjemným, bezpečným a přátelským místem, které nabízí kulturu, volnočasové aktivity a sport,“ popsala.
Podle ní může zdravení na ulici, i ze strany cizích kolemjdoucích, lidem dodat pocit pozornosti a sounáležitosti. „Někteří se mohou díky pár slovům cítit tak, že někam patří. Výzkumy ukazují, že to má vliv na zdraví a často i na to, že lidé chtějí více pomáhat. Pokud zdravíte své sousedy, je pravděpodobnější, že jim pomůžete,“ vysvětlila.
V centru města se většina lidí shoduje na tom, že zdravení je třeba podporovat. Mnozí ale zároveň dodávají, že se město stalo otevřenějším a přátelštějším v momentě, kdy se tam přistěhovalo více lidí z jiných zemí.
Dvaašedesátiletá Mee Young Yim, která se do švédského města přestěhovala před 23 lety ze Spojených států amerických, konstatovala, že lidé ve městě jsou „většinou přátelští“, ale často ne na první pohled. „Všichni si nejprve udržují odstup, ale když je oslovíte a zeptáte se, místní vám pak pomohou,“ podělila se o svou zkušenost.
Zavzpomínala i na kulturní šok, který prožila, když se sem poprvé přestěhovala. „Doma jsem byla zvyklá na to, že se všichni zdraví. Když jsem pozdravila tady, tak se na mě ze začátku jen dívali. Hlavně starší lidé. Ale i to se dost změnilo, protože tu je víc lidí ze zahraničí,“ dodala.
Strach z kontaktu s cizími lidmi
Švédští komentátoři během pandemie vtipkovali, že společenský odstup není pro Švédy ničím novým. Podle Seyeda Mohsena Hashemiho, 25letého studenta žijícího v nedaleké vesnici Kallax, se ale přístup jednotlivců k cizím lidem v návaznosti na šíření koronaviru a protipandemická opatření ještě zhoršil.
„Před pandemií to bylo padesát na padesát – někteří lidé se navzájem zdravili. Ale po covidu se lidé začali víc bát kontaktu s cizími lidmi,“ podělil se o zkušenost. Dodal, že když se lidé méně zdraví, jsou podle něj „izolovanější“, navazují méně kontaktů s lidmi a jsou náchylnější k depresím. „Jedno ‚ahoj’ může někomu změnit den,“ pronesl.
Hashemi, který se narodil v Íránu, a jehož rodiče pocházejí z Afghánistánu, přišel do Luleå před devíti lety jako uprchlík. „Pocházím z Blízkého východu a lidé se tam zdravili. Naopak, když někdo nezdraví, považuje se to za neslušné. Ale tady, když pozdravíte cizího člověka, řekne si, že jste opilý,“ zavtipkoval.
Třiatřicetiletá ilustrátorka Ronja Melin, která se do švédského pobřežního města přestěhovala v roce 2020 ze Skåne na jihu Švédska, je už od dětství velkou zastánkyní zdravení. Kampaň tak vnímá jako pozitivní krok. „Člověk žije dost ve své vlastní bublině, ale všímat si lidí je vždycky důležité,“ konstatovala.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]