Moskva – Od začátku invaze na Ukrajinu Rusko pravidelně přirovnává současný konflikt k období druhé světové války. I z toho důvodu v posledních letech roste popularita sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. A zatímco diktátorových pomníků přibývá, pamětní desky jeho obětem mizí, popisuje BBC.
Za posledních devět let se v Rusku i jinde objevilo více než 700 pamětních desek, které mají připomínat poslední bydliště obětí Stalinových čistek ze 30. let. Od května jich však v několika ruských městech desítky zmizely, sdělila Oksana Matievska, která se podílí na projektu Poslední adresa, který stojí za pamětními deskami.
Policie věc nevyšetřuje a Oksana se domnívá, že nejde o náhodu. „Vzpomínka na sovětský teror zpochybňuje představu, že stát má vždy pravdu. Proto je z pohledu ruských úřady nepohodlná. Zvláště po invazi na Ukrajinu,“ řekla pro BBC.
Miliony lidí, kteří byly označováni za „nepřátele lidu“, skončily v sovětských pracovních táborech, neboli gulazích. A 750 tisíc z nich bylo bez soudu zavražděno během Stalinova Velkého teroru ve 30. letech.
Terčem útoků se navíc stává více pamětních desek. Od února 2022 bylo nahlášeno nejméně 18 ukradených nebo poničených památníků obětem represí, a také zahraničním vojákům, kteří bojovali ve druhé světové válce. Většina z nich je věnována polským občanům.
V říjnu byl v ruském Vladimiru stržen a zničen cihlový pomník významného polského kněze. Poškozený byl také betonový kříž vztyčený na památku polských vězňů v Komijské republice, která se rovněž nachází v Rusku. Policie jeho zničení přičítá špatnému počasí a odmítla zahájit trestní řízení, informovala tamní média. Sovětské úřady po roce 1939 popravily statisíce Poláků. V roce 1940 jich bylo 1,7 milionu deportováno do gulagů na Sibiři a v Kazachstánu.
Čtěte také: Z masakrů na Blízkém východě Rusko profituje. Putin se hlásí coby mírotvůrce
Alexandra Polivanova ze skupiny na ochranu občanských práv Memorial se domnívá, že za poškozením stojí do jisté míry úřady. Moskva totiž chce, aby byl Sovětský svaz vnímán jako mocnost, a nikoli jako utlačovatelský stát.
Ochránkyně lidských práv naznačuje, že vláda nechce, aby se Rusové dozvěděli pravdu o své tragické minulosti. A to zejména nyní, kdy jsou ruští vojáci obviňováni z válečných zločinů na Ukrajině. „Úřady se snaží vymazat vzpomínky na zločiny tehdejší říše, aby zakryly nebo ospravedlnily její zločiny,“ popsala svůj názor Polivanova.
V Rusku navíc v poslední době dochází k obnovení Stalinovy popularity. Podle červencového průzkumu nezávislé agentury Levada Centre má 63 procent Rusů k sovětskému vůdci příznivý vztah, což je nejvyšší hodnocení za posledních 13 let.
Důvodem je do jisté míry současná ruská propaganda, která společně s ospravedlňováním války na Ukrajině oslavuje také sovětskou minulost. A zatímco památní desky Stalinových obětí mizí, počet diktátorových pomníků se v Rusku zvýšil.
Investigativní kanál na sociální síti Telegram nesoucí název „We can explain“ informoval, že v Rusku je 110 Stalinových soch – 95 z nich bylo vztyčeno za vlády prezidenta Vladimira Putina a nejméně čtyři během plnohodnotné invaze na Ukrajinu.
Někteří Rusové chtějí ale ještě více. V srpnu soukromá nadace Russkij vitěz slavnostně otevřela ve městě Velikije Luki osmimetrovou sochu Stalina a vybírá peníze na další.
Na svých internetových stránkách tvrdí, že tyto pomníky jsou klíčové vzhledem k tomu, že Rusko vede „skutečnou vlasteneckou válku“. „Velká vlastenecká válka“ je termín, jakým Rusové označují válku mezi SSSR a nacistickým Německem v letech 1941-1945. Kreml pravidelně přirovnává ruskou invazi na Ukrajinu k druhé světové válce.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]