Istanbul – Turecko se potýká s rapidní inflací a bytovou krizí. Ceny nemovitostí a nájmů rostou a řada zaměstnaných lidí má i po několika letech v práci problém najít si místo pro život. Problémy v zemi, které Turky trápí, se tak promítají do přelomových prezidentských voleb, píše Al-Jazeera.
Když Serhan Ulkucu přišel o práci, čekalo ho vyjednávání s pronajímatelem bytu, ve které se svou ženou bydlí. Uzavření dohody o obnovení ročního pronájmu v istanbulské čtvrti Bostanci nebylo vůbec jednoduché. Měsíční nájemné za rodinný byt se dvěma ložnicemi, kde tříčlenná rodina žije, se za rok zvýšilo o 147 procent ze 4 650 tureckých lir na 11 500 lir (přibližně 12,5 tisíce českých korun), což je o 25 procent víc, než kolik je minimální mzda v Turecku. „Z platu mé ženy se dá v podstatě zaplatit jen nájem,“ řekl 41letý Ulkucu, který dřív pracoval pro e-commerce společnost, pro Al-Jazeeru.
„Dokud si nenajdu novou práci, budeme se snažit vyžít z odstupného, které jsem dostal. Nevím, co bychom dělali, kdybych ho nedostal,“ popsal svou situaci Ulkucu s tím, že noví nájemníci platí za podobné byty v okolí ještě víc – zhruba 15 000 lir (orientačně 16,5 tisíce korun).
Turecko od loňského roku prochází ekonomickou krizí, kterou doprovází prudce narůstající inflace. Prezidentské a parlamentní volby v Turecku otestují, jestli má prezident Recep Tayyip Erdogan veřejnou podporu krizí zasažených voličů.
Erdogan představil ambiciózní projekty
Náklady na bydlení překonávají již tak vysokou obecnou míru inflace. Podle údajů turecké centrální banky zaznamenaly ceny nemovitostí v celé zemi meziroční nárůst o 141,5 procenta v tureckých lirách v porovnání s loňským únorem.
Podle tureckého statistického úřadu počet prodejů meziročně klesá o 21,4 procenta. I přes to ale ceny nemovitostí rapidně rostou. Podle zprávy Centra pro ekonomický a sociální výzkum (BETAM) z istanbulské univerzity Bahcesehir se v březnu také zvýšily náklady na pronájem nemovitosti o 157 procent meziročně.
Oficiální údaje ukázaly, že roční inflace v březnu dosáhla 50,5 procenta, což je pokles z nejvyšších zhruba 85 procent v říjnu. Podle nezávislé skupiny expertů Enagroup se ale inflace v březnu vyšplhala až na 112,5 procenta, přičemž ceny nemovitostí rostou ještě rychleji.
Vláda se před volbami snažila o zmírnění bytové krize. V loňském červnu bylo zvýšení nájemného omezeno na 25 procent pro osoby, které bydlely ve stejném bytě méně než pět let. Toto opatření platí rok – tedy do letošního července.
Ulkucuova rodina ale žije ve svém bytě déle než pět let, což jejich majiteli dává ze zákona právo účtovat nájemné podle aktuální tržní sazby, i když to znamená zvýšení nájemného o více než 25 procent.
Před nadcházejícími volbami se Erdogan také snažil zapůsobit na pracující a střední třídu v Turecku. Představil ambiciózní projekty, které by měly poskytnout domov těm, co nevlastní majetek. Erdogan zároveň slíbil, že do roku 2028 postaví po celé zemi statisíce nových domů.
Erdogan během svého úterního, předvolebního, projevu ve městě Antalya na jihu země řekl, že jeho vláda oznámí další projekty zaměřené na bydlení. „Prostřednictvím nových bytů a právních sankcí na ochranu nájemníků to budeme opět my, kdo vyřeší problém pramenící z vyděračských nájmů,“ řekl prezident.
Turecko vsadilo na snižování úrokových sazeb
Mezitím však Turci pociťují tíseň. Bora Cikikcioglu, inženýr, který pracuje 10 let, řekl, že jeho nájem se zvýšil ze 4 000 lir v jeho předchozím bytě před rokem na 10 000 lir (přibližně 514 dolarů) v bytě, kde nyní bydlí. Dodal, že lidem, kteří zůstávají ve stejné nemovitosti déle, se nájem zvyšuje většinou mírněji. „Když člověk musí opustit svůj starý byt, je poměrně náročné sehnat nový za rozumnou cenu. Nájemníci se v tomto prostředí necítí bezpečně,“ řekl pro web Al-Jazzera. Jak Cikikcioglu, tak Cagan, dlouhodobý rezident Istanbulu, uvedli, že koupě nemovitosti je pro zaměstnané Turky „sen“.
„Pracuji aktivně víc než 20 let a stejně si nemohu volit bydlet sám ve čtvrtích Istanbulu, ze kterých by se mi dařilo dojíždět do práce,“ uvedl 42letý Cagan, který si nepřál sdílet své příjmení. „Když si sám nemůžu dovolit ani nájem v Istanbulu, jak bych si mohl koupit byt?“ zeptal se. Cagan, Ulkucu i Cikikcioglu věří, že inflace neskončí a ceny nájmů se budou v krátkodobém horizontu nadále zvyšovat bez ohledu na výsledek nadcházejících voleb.
Měsíční minimální mzda v Turecku se v lednu zvýšila na 8 506,80 lir (přibližně 9 370 korun), což je nárůst o zhruba 55 procent. Vzhledem k znehodnocování měny je ale zvyšování platů jen drobnou pomocí.
Profesor ekonomie a ředitel BETAM Seyfettin Gursel řekl pro Al-Jazeeru, že kořeny dnešních tureckých problémů s bydlením vycházejí z krize v roce 2018, která vedla k obrovskému poklesu cen v době, kdy bylo v zemi mnoho volných nemovitostí, o které neměl nikdo zájem. „Nové bytové projekty byly v té době značně omezeny. Stavebnictví ztratilo za dva roky třetinu zakázek. V důsledku toho nakonec nabídka nemovitostí k prodeji poklesla,“ komentoval vývoj na trhu.
Erdoganova vláda se navíc rozhodla bojovat s inflací po svém. Namísto zvýšení úrokových sazeb – což dělaly skoro všechny centrální banky na světě v reakci na zvyšující se inflaci – úrokové sazby snížil. Erdogan pak mnohokrát řekl, že podle něj je inflace způsobená vysokými úrokovými sazbami a označil se za jejich „odpůrce“. Minulý měsíc zopakoval, že úrokové sazby budou klesat tak dlouho, dokud zůstane u moci, a že spolu s nimi se bude snižovat i inflace.
Centrální banka od konce roku 2021 zredukovala svou klíčovou sazbu z 19 procent na 8,5 procenta, přičemž ignorovala prudce rostoucí inflaci. Podle odborníků na to lidé reagovali tím, že začali investovat do nemovitostí. Šetření tureckých lir by totiž s největší pravděpodobností znamenalo ztrátu jejich hodnoty. Ale čím více lidí investuje do nemovitostí, tím více rostou ceny bydlení.
Zahraniční kupci mají o turecké nemovitosti zájem
Faktorem růstu sazeb jsou také zahraniční kupci, kteří v posledních několika letech zaplavili turecký trh s nemovitostmi. Do Turecka je přilákal pád liry a také relativně snadný a rychlý přístup k tureckému občanství prostřednictvím koupě nemovitosti. Podle Gursela to vede k „obrovskému nárůstu cen“, zejména v turistických regionech, jako jsou jižní provincie Antalya a Mersin.
Válka mezi Ukrajinou a Ruskem, stejně jako částečná mobilizace vyhlášená v této zemi, také přiměla jejich občany, aby uvažovali o nákupu nemovitostí v Turecku.
Podle tureckého statistického úřadu vzrostly prodeje domů cizincům v loňském roce o 15,2 procenta v porovnání s rokem 2021. Nejvíce v Turecku nakupovali Rusové, pak Íránci a Iráčané. Na šestém místě pak byli Ukrajinci, uvedla Al-Jazeera.
Erdoganův hlavní rival Kemal Kiliçdaroglu, který z bytové krize obviňuje „Erdoganův kapitalismus“, slíbil, že zakáže prodej nemovitostí cizincům, dokud nebude bytová krize v Turecku vyřešená. Kiliçdaroglu také nedávno slíbil, že do pěti let zčtyřnásobí inventář sociálního bydlení a udrží náklady na nájem sociálního bydlení na 20 procentech minimální mzdy. A podle posledních průzkumů, to vypadá, že respondenti a voliči na Kiliçdarogluovy sliby slyší.
Autor: Barbora Kučerová
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem
[other_banner_1]