Nikósie – Kypr se stává útočištěm pro Židy. Za posledních pět týdnů jich tam kvůli izraelsko-palestinskému konfliktu přiletělo více než 16 tisíc. Důvodem je i geografická poloha, kvůli které Kypr v budoucnu možná sehraje důležitou roli, popsal The Guardian.
Čtyřpatrová budova, ve které sídlí Centrum židovské komunity v centru Larnaky, bývá většinou oázou klidu. Pokud sem zavítají návštěvníci, obvykle se chtějí pomodlit nebo si pochutnat na košer jídle. Někteří sem přijíždějí i proto, aby se dozvěděli více o britských imigračních táborech. V těch bylo od roku 1946 do začátku roku 1949 internováno více než 53 tisíc lidí.
V těchto dnech je ale v Centru židovské komunity rušno. Od 7. října – kdy Hamás zaútočil na Izrael, což vedlo k izraelskému protiútoku v Gaze – se tu totiž usídlily tisíce lidí. Ti utekli ze své země kvůli obavám o svoji bezpečnost. Rekreační prostory a chodby čtyřpatrové budovy se tak hemží evakuovanými lidmi, kteří se snaží najít klid na ostrově vzdáleném sotva 40 minut letadlem.
Čtěte také:Evropa po více než 80 letech opět prohrává svůj boj s antisemitismem
„Každý den přijíždí kolem tisíce lidí,“ popsal pro The Guardian Arie Zeev Raskin, vrchní rabín ostrova. Od začátku října na Kypr podle Raskina přijelo více než 16 tisíc osob všech věkových kategorií. „Jsou tu matky samoživitelky, traumatizované děti a lidé, kteří se nemohou vyrovnat s každodenním zvukem raket. Nabízíme jim, co můžeme – ať už je to postel, jídlo nebo dočasné ubytování,“ vysvětlil dnešní úlohu centra.
Kvůli vypjaté situaci na Kypr navíc míří stále více rodin. Někteří lidé se obávají například reakce na zuřivý protiútok izraelské armády v Gaze. Podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem tam během posledních pěti týdnů zemřelo více než 11 tisíc Palestinců a nespočet lidí je zraněných.
Na Kypr zavítali i zahraniční záložníci, kteří přes ostrov cestovali do Izraele. „Přijeli k nám mladí židovští záložníci například z Argentiny,“ konstatoval rabín a sáhl po své tabatěrce. „Mohl bych napsat knihu o tom, co jsem viděl. O projevech neuvěřitelné velkorysosti kyperských lidí a o činech, které jsem neviděl za posledních 20 let dohromady,“ dodal.
Kypr je útočištěm nejen pro Izraelce
Někteří lidé neplánují na ostrově zůstat dlouho. Ostrov jim spíše dodává možnost odpočinout si od stresu, který doma zažívají. „Potřebovali jsme se dostat pryč od všeho toho hluku, raket a bojů. Proto jsme s přáteli odletěli na pět dní do Ayia Napy. Cítíme se tu bezpečně,“ řekl třiadvacetiletý Israel Pertz, když na letišti v Larnace čekal na let domů.
Na Kypr ale v posledních týdnech nepřijeli jen lidé z Izraele. Nejvýchodnější země Evropské unie totiž v roce 2006 představovala tranzitní bod pro více než 30 tisíc cizinců prchajících před válkou v Libanonu. To se opakovalo i letos. Na ostrov totiž dorazilo několik set držitelů britských pasů, kteří přiletěli ze Súdánu, kvůli občanské válce.
Kyperský ministr zahraničí Constantinos Kombos upozornil na možnost, že v případě eskalace konfliktu bude na Kypr mířit více než 100 tisíc lidí evakuovaných z Libanonu a dalších částí regionu. V projevu k poslancům sdělil, že od 7. října na ostrov přijelo více než tisíc mužů, žen a dětí z 35 zemí.
Profesor Hubert Faustmann, který vyučuje historii a politologii na Nikósijské univerzitě, konstatoval, že je Kypr bezpečným útočištěm, když se jiný region potýká s válečným konfliktem. „Vše by se ale mohlo změnit v momentě, kdy na ostrov uprchne velké množství lidí ze Sýrie a Libanonu, které ostatní členské státy EU nepřijmou. Ti by potom na Kypru uvízli. Válka by tak na ostrově mohla vyvolat skutečný chaos,“ vysvětlil.
Diplomatický přístup kyperských politiků
Nikósie – hlavní město Kypru, které se dělí na řeckou a tureckou část – po léta zastávala spíše „proarabský“ než „proizraelský“ pohled na svět. Vše se ale začalo měnit poté, co se ochladily vztahy mezi Izraelem a Tureckem. Svou roli na sbližování Izraele a Kypru sehrály i nově objevené zásoby plynu u izraelského pobřeží. To státy vedlo k energetickému spojenectví, které ale nakonec není tolik úspěšné, jak se zprvu očekávalo.
Kyperský prezident Nikos Christodoulides a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis rychle odsoudili útoky Hamásu a zároveň veřejně podpořili právo Izraele na sebeobranu. Oba lídři se nicméně snažili dosáhnout i diplomatické rovnováhy. Například Mitsotakis v minulosti několikrát vyjádřil znepokojení nad počtem civilních obětí v Gaze.
Christodoulides zase navrhoval, aby Kypr zřídil humanitární námořní koridor do obléhaného pobřežního pásma s cílem tam časem zajistit „trvalý, bezpečný a velkoobjemový tok humanitární pomoci do Gazy“. Jakmile dojde k přerušení bojů a situace na místě to umožní, z hlavního přístavu v Limassolu by mohly začít proudit zásilky do Gazy vzdálené pouhých 255 kilometrů.
„Kypr má vzhledem ke své geografii rozhodující úlohu,“ řekl Ian Lesser, viceprezident German Marshall Fund US se sídlem v Bruselu, během středeční návštěvy ostrova. „Pokud to EU myslí vážně s tím, že se stane významnějším geopolitickým aktérem, bude hlavní zkouška probíhat zde, ve východním Středomoří.“
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]