Manila – Pandemie koronaviru způsobila vyšší poptávku po zdravotních sestrách z afrických a asijských zemí. Zdravotnice tak pod vidinou lepšího života cestují tisíce kilometrů do Spojených států nebo evropských zemí, aby si vydělaly lepší peníze než doma. Tento trend ale negativně ovlivňuje nemocnice v Africe a Asii, kde kvůli nedostatku sester i umírají pacienti, upozorňuje zpravodajský server Quartz a další zahraniční média.
Když se Diane Mae Gamboa rozhodla opustit domov kvůli lepší práci, vše probíhalo rychle. Jednoho dne v březnu 2022 přišla na americké velvyslanectví, kde se zúčastnila pohovoru. O několik dní později jí úřady schválily vízum a zelená karta byla na cestě. Na pětatřicetiletou zdravotní sestru z Filipín tehdy čekal její americký sen – práce ve městě Schenectady ve státě New York.
Gamboa proto cestovala více než osm tisíc kilometrů ze svého domova v Puerto Princesa. Matka tří dětí se těšila, že ve Spojených státech vydělá víc peněz, protože tamní nemocnice nutně potřebovaly, aby do USA přijelo víc sester jako je ona. V podobné situaci se navíc několik let nacházejí i některé evropské země, jako třeba Velká Británie nebo Německo.
Když se světem začal šířit koronavirus, měly západní nemocnice často méně zdravotníků, než kolik o pár měsíců později naléhavě potřebovaly. Například ve Spojených státech zrušil tamní zdravotnický sektor začátkem roku 2020 asi 1,5 milionu pracovních míst – což tenkrát představovalo zhruba 10 procent celkové pracovní síly ve zdravotnictví. Nedostatek personálu se navíc do budoucna ještě prohloubil.
Filipínské zdravotní sestry přijímají nabídku práce s radostí, řekla pro Quartz Bernard Olalia, šéfka filipínského Úřadu pro zámořskou zaměstnanost. „Poptávka po sestrách ze zahraničí tak podnítila jejich hromadné odchody,“ konstatovala nastalou situaci.
Evropské země a USA potřebují zdravotníky
Výzkum, který v dubnu zveřejnily Národní rada státních sesterských rad (NCSBN) a Národní fórum státních center pro ošetřovatelskou pracovní sílu, zjistil, že za poslední dva roky opustilo profesi 100 tisíc sester, a dalších 800 tisíc hodlá do roku 2027 odejít s odvoláním na stres a vyhoření.
Zdravotnická zařízení, stejně jako vlády jednotlivých zemí, se na tento trend snaží reagovat. Nemocnice v Evropě a v USA proto výrazně zrychlily proces náboru zaměstnanců z asijských a afrických zemí, aby posílily své pracovní síly. Nekteré země, jako třeba Anglie, navíc pracují na tom, aby byl proces udělování pracovních víz pro zahraniční zdravotníky co nejrychlejší a nejjednodušší.
Například Německo loni na podzim uzavřelo dohodu s filipínskou vládou o přijetí stovek zdravotních sester a zajištění specializovaných jazykových kurzů. A Finsko si stanovilo cíl přijmout do roku 2030 alespoň 20 tisíc zahraničních zdravotních sester.
Zdravotníci ze zahraničí se dlouhodobě stěhují za prací do Evropy a USA. Od začátku pandemie se ale z dřívějšího „stálého proudu“ zdravotních sester stala spíše záplava. Personální agentura AMN Healthcare se sídlem v Dallasu, která je jedním z největších amerických mezinárodních náborářů, zpravodajskému serveru Quartz sdělila, že počet zahraničních zdravotních sester, které umístila do amerických nemocnic, se od začátku pandemie zvýšil o tři sta procent.
Západní sestry chtějí lepší podmínky
Sestry ze zemí jako jsou Filipíny, Ghana, Indie nebo Nigérie láká na západním zdravotnictví vidina lepšího života pro ně a jejich rodiny. Doma si totiž vydělají zlomek toho, co jim zaplatí americké a evropské nemocnice. Ty se navíc na přijímání zaměstnanců z Afriky či Asie v posledních letech čím dál tím víc zaměřují. Tamní sestry totiž práci v západním světě přijmou, aniž by se musel zdravotnický sektor měnit.
Naopak zdravotní sestry z Evropy a Ameriky přestávají mít o práci ve svém oboru zájem. Velká část z těch, které práci vykonávají, se navíc dlouhodobě potýká se syndromem vyhoření – především kvůli náročnosti a intenzitě práce, což do jisté míry ovlivňují i nízké kapacity.
Tento trend se celosvětovou pandemií koronaviru pouze umocnil. „Vidíme, že sestry nechtějí pracovat v podmínkách, které jim nemocnice nabízejí,“ řekla pro Quartz Karen Lasater, odborná asistentka na Pensylvánské univerzitě, která se zabývá nedostatečným počtem zaměstnanců. Dodala, že počet sester v USA vlastně roste, ale velká část z nich se po složení zkoušek rozhodne pro jinou práci.
Ve srovnání s nimi jsou tak sestry z Afriky či Asie pro nemocnice požehnáním. Tyto sestry jsou totiž obecně zvyklé na horší pracovní podmínky, co se například technologií na pracovišti týče. Mnohdy se během služeb starají o více pacientů než sestry ze Západu a jsou údajně i odolnější vůči stresu. Na jedné straně sice přiznávají vyhoření, ale podle zjištění serveru Quartz nevyhledávají psychologickou pomoc jako sestry z evropských či amerických zemí.
Západní nemocnice také těží z toho, že zahraničním zdravotníkům většinou platí méně. Mezinárodní zdravotní sestry přiznaly, že podepisují smlouvy na 28-34 dolarů za hodinu. To je podobná částka, jakou vydělávají čerství absolventi ošetřovatelství v USA. Pro srovnání, medián platů registrovaných zdravotních sester v USA je podle Úřadu pro statistiku práce přibližně 39 dolarů na hodinu.
Při přijímání sester z Afriky či Asie navíc nehrozí, že podají výpověď. Často totiž podepisují smlouvy s pracovními agenturami, ve kterých se zavazují k práci na dva nebo tři roky. Za předčasné ukončení pracovního poměru mohou hrozit i žaloby o náhradu škody, které se mohou vyšplhat až ke stovkám tisíc dolarů.
Situace dopadá na pacienty
Zájem o sestry ze zahraničí však způsobuje v jejich domovinách celkem palčivý problém. Jejich zkušené zdravotnice odcházejí a jejich kapacity se tím pádem snižují. „V Británii si vydělám sedmkrát víc,“ prozradila BBC jedna zdravotní sestra z Ghany.
Gifty Aryee, vedoucí ošetřovatelství v regionální nemocnici v oblasti Větší Akra, sdělila BBC, že jen její jednotka intenzivní péče ztratila za posledních šest měsíců asi 20 sester. Všechny odešly pracovat do Británie a Spojených států.
Tento odliv má ale na ghanské oddělení fatální dopad. „Dolehlo to na naši péči, protože nejsme schopni přijmout další pacienty. Dochází ke zpožděním, za která pacienti platí životy. Těžce nemocní pacienti museli být na pohotovosti déle kvůli nedostatku sester,“ řekla. Jedna zdravotnice v nemocnici se svěřila, že polovina z těch, se kterými promovala, odešla ze země.
Podle Světové zdravotnické organizace téměř dvě desítky členských států v letech 2021 a 2022 zmírnily migrační omezení pro zdravotnické pracovníky. Mezitím 17 členských států – včetně sedmi rozvojových zemí – se snaží omezit odliv zdravotníků a zahraniční nábory, aby odvrátily jejich vlastní nedostatek.
Například Filipíny v dubnu 2020 dočasně pozastavily vysílání zdravotnických pracovníků do zahraničí, a poté v listopadu tohoto roku omezily počet vydávaných víz na 5 000 ročně. Bohaté státy tyto kroky ale obcházejí například tím, že sestrám poskytnou možnost trvalého pobytu. Tím pádem se na ně limit nevztahuje.
Zimbabwský viceprezident Constantino Chiwenga letos oznámil plány na kriminalizaci zahraničního náboru tamních pracovníků. „Jestliže někdo úmyslně rekrutuje, a tím zapříčiní, že nějaká země trpí, protože postrádá potřebné odborníky, pak jde o zločin proti lidskosti. Pokud lidé umírají v nemocnicích, protože tam nejsou sestry a lékaři, je třeba to brát vážně,“ vyzval Chiwenga v dubnu.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]